Taťána Malá
Jihomoravský kraj

Přeskočit na obsah


O mně

Jsem právnička a mediátorka. Už pár let se snažím pomáhat lidem dávat život do pořádku. Někdy to jde fakt těžko. Pomáhám najít cestu z velice komplikovaných situací rozvádějícím se manželům, rozhádaným zaměstnavatelům a zaměstnancům a obchodním partnerům.

Při tom stále narážím na naprosto zoufalý stav veřejných věcí, hlavně obtížnou vymahatelnost práva, ale taky na korupci a šlendrián. Už delší dobu taky sleduji kauzu podivně nevýhodného pronájmu pozemků brněnského letiště, která podle mne není ničím jiným než promyšleným útokem na veřejný rozpočet kraje. Když jsem si to všechno před časem poskládala k sobě, rozhodla jsem se, že se pokusím tyhle věci změnit. Proto kandiduji do krajského zastupitelstva.

V politice chci dosáhnout toho, aby na veřejných rozpočtech přestaly parazitovat bratrstva zkorumpovaných politiků a podnikatelských mafiánů, kteří je zpovzdálí dirigují. A třeba taky toho, aby Jihomoravský kraj už konečně neřídil člověk přistižený už několikrát při veřejném lhaní.

Mým oborem je sociální péče. Chci prosadit především výhody pro rodiny, které se snaží postarat co nejlépe o své blízké, o seniory, o hendikepované. Samozřejmě chci prosadit výhody pro mladé rodiny. V tom koneckonců bojuji i sama za sebe, protože mám tři malé děti.

Myslím, že jsem úspěšná mediátorka, to je role, která ji mi blízká nejen kvůli tomu, že jsem se pro ni vzdělávala v právech i ekonomii, ale hlavně proto, že se v ní cítím silná a potřebná. Před pár lety jsem se stala jedním z prvních zapsaných mediátorů v České republice.

Jako mediátorka se zjednodušeně řečeno pokouším lidi usmiřovat. Jsem totiž přesvědčená, že dohoda, kterou si mezi sebou dvě strany samy vytvoří, je nejefektivnějším řešením jakéhokoli sporu. Denně narážím na to, jak těžké je pro člověka v nepříznivé situaci dovolat se práva a najít pomoc. Problémy mých klientů jsou propletené se sociální politikou, proto se stala jedním z mých zájmů. Pro mediátora není jednoduché vždy zůstat neutrální a lidi k nalezení řešení sporu pouze navádět, proto mluvím jenom tehdy, když mám opravdu co říct. Myslím, že tento přístup by si měli osvojit i současní politici. Rozhodně by to prospělo nejen jim, ale hlavně lidem, pro které mají pracovat. Tím mám na mysli jejich voliče, nikoliv jejich kmotry !

Dobrý mediátor musí dokázat naslouchat lidem, udržet si odstup a vždy dát oběma stranám vyvážený prostor. Tyto schopnosti jsou podle mne znakem profesionality, a proto si na nich zakládám. A chci stejný princip přinést i do politiky.

Chci se věnovat především sociální politice a hospodaření kraje. Mým cílem je řídit kraj efektivně tak, aby byl vždy otevřený potřebám svých občanů. Pocházím z Moravské Třebové, město Brno jsem si vybrala jako místo pro život, protože už na studiích jsem si ho zamilovala. Myslím si, že Jihomoravský kraj je skvělé místo pro skvělé lidi, kteří si zaslouží, aby někdo naslouchal jejich potřebám a pracoval pro ně. Na jižní Moravě spoustu věcí miluji, ale hodně mne toho také štve a provokuje. A protože nejsem typ člověka, který si jen stěžuje a sedí s rukama v klíně, vstupuji do politiky. Říkám si, že staří političtí matadoři dostali už víc než dost prostoru pro to, aby dokázali, že pro lidi něco dokážou udělat. Jejich chyba, že svoji příležitost zmařili tím, že vždycky mysleli víc na sebe, než na lidi, kteří jim dali mandát podílet se na rozhodování o veřejných záležitostech. Jsem si jistá, že je nejvyšší čas takové politiky vyměnit.

Rozhodla jsem se tak i kvůli svým dětem. Pro to, abych obstála jako dobrá matka, jsem toho už musela zvládnout opravdu dost. A moje děti vlastně taky. V roce 2005 jsem s malinkou dcerou v náručí dokončila studium Mendelovy univerzity. O dva roky později jsem zahájila studium práv a těšila se z narození druhé dcery. Škola a práce při výchově dětí byly sice náročné, ale naučilo mě to výborně hospodařit s časem a získala jsem odolnost vůči stresu. To pro mě bylo důležité, když jsem pracovala jako výkonná ředitelka společnosti, která byla v konkurzu. Dostat tuto společnost do takového stavu, aby bylo možné ji dobře prodat, znamenalo naučit se dobře pracovat s lidmi. Vzpomínám na to jako na náročnou školu manažerské práce, která mi toho hodně dala.

Když jsem v roce 2011 přinesla domů červený diplom novopečené právničky, středem mého zájmu se stala mediace. Stala jsem se profesionální usmiřovatelkou. Baví mne lyžování, cestování a čtení knih. Práce je pro mě práce nástrojem seberealizace, díky níž jsem šťastná. Šťastná matka dělá šťastné děti, proto mi nikdy nebylo cizí pracovat při jejich výchově. Ke koníčkům, které mne nejvíc zaměstnávají, musím ovšem přidat i svého čtyřletého syna.

Věřím, že předpoklady uspět v politice mám. Vím toho o životech lidí, kteří jsou mí spoluobčané, víc než dost, znám jejich problémy, tuším, co je trápí. Myslím, že totéž můžu říct o mladé generaci, určitě tedy o vysokoškolských studentech, protože je externě vyučuji na podnikatelské fakultě VUT v Brně. Se vstupem hnutí ANO na českou politickou scénu jsem vycítila, že přišel někdo, kdo je schopný aktuální společenské problémy pravdivě pojmenovat a také je řešit. Držím se toho, že pro veřejného zastupitele by měla být na prvním místě férovost a pravdomluvnost, proto vždy jednám na rovinu. Jak řekl už Tomáš Garrigue Masaryk, „nepotřebujeme mravnosti a náboženství abstraktně, v soustavách a v knihách, ale v životě, v hospodaření a v politice.“

Přeskočit na menu