Dětské skupiny jsou řešením i na trhu práce

Poslanecká Sněmovna by měla na 10. schůzi projednat návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Tento návrh si klade za cíl rozšířit dosud existující škálu služeb péče o předškolní děti a současně i vytvořit podmínky pro možný dřívější návrat rodičů malých dětí do pracovního procesu a na trh práce.

Dětské skupiny by mohly do budoucna představovat fungující alternativu mateřských školek. Jsou řešením nedostatečné kapacity ve školkách a cenové nedostupnosti soukromých školek. Budou je moci provozovat fyzické osoby, firmy i státní instituce a provoz dětských skupin nebude ziskový.

Vytvářením dětských skupin by zaměstnavatel umožnil ať matce či otci nepřerušit sociální a pracovní kontakty, nerezignovat na svoji kariéru a zároveň neztratit tolik nutný finanční příjem. K mému překvapení se nejen někteří politici, ale i političky nestaví příliš pozitivně k tomuto návrhu, který by mohl vést ke slaďování profesního a rodinného života. Předkládají pozměňovací návrhy na snížení horní věkové hranice nebo zvýšení dolní věkové hranice. Musíme si ale uvědomit, že budou-li se nějakým způsobem oklešťovat věkové hranice, stěžujeme rodičům opět návrat do zaměstnání a sladění profesního a rodinného života.

Dle mého názoru se jedná o pozitivní krok, který byl rovněž vzhledem k současné situaci nezbytný a nevyhnutelný. Nezbytnost a nevyhnutelnost spatřuji především v nedostatečných kapacitách v zařízeních péče o dítě, zejména v jeslích a mateřských školách. To potvrzují i údaje za rok 2012/2013, kdy mateřské školy odmítly necelých 59 tisíc žádostí rodičů o umístění jejich dítěte do školky. Odpůrci dětských skupin argumentují především tím, že cílem dětských skupin je pouze hlídání a péče o dítě, oproti cíli mateřských škol, který spočívá v poskytnutí předškolního vzdělání. Tyto představy jsou však dle mého názoru liché, jelikož i dětským skupinám je uložena povinnost vypracovat a dodržovat plánvýchovy a péče, jenž upravuje základní obsah aktivit v dětské skupině. Uvedený plán výchovy a péče se má soustředit na rozvoj schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte a dále na formování jeho osobnosti, na jeho fyzický a psychický vývoj.

Znovu opakuji, že dětské skupiny umožní rodičům vrátit se do zaměstnání dříve, samozřejmě budou-li mít zájem. Časnější návrat na trh na práce pak přinese rodiči, resp. celé rodině nejen lepší finanční situaci, ale mimo jiné také odstraní překážky, které se po dlouhé absenci v pracovním procesu objevují (jako příklad lze uvést ztrátu kvalifikace, pracovních dovedností či kontaktu se spolupracovníky).

A ještě několik faktických poznámek na závěr:

  • Účelem zřizování dětských skupin není dosažení zisku pro poskytovatele služeb, tudíž se dětské skupiny stanou pro rodiče cenově dostupné. Úhrada za služby může být rodičům účtována pouze ve výši nákladů na poskytnutí služby.
  • Zřízením dětských skupin se vytvoří nová pracovní místa pro pečující osoby.
  • Dětské skupiny budou zajišťovat stravování pouze, dohodnou-li se na tom s rodiči, v ostatních případech budou dětem zabezpečovat stravu rodiče. Odpadne tudíž možný problém s nemožností přípravy jídel pro alergiky atd.
  • Pracující rodiče, jejichž děti budou dětské skupiny navštěvovat, budou moci uplatnit daňové úlevy ve formě slevy na dani z příjmů (ve výši výdajů prokazatelně vynaložených na umístění).
  • Zaměstnavatelé si budou moci nechat daňově uznat náklady spojené s poskytováním služby péče o děti. Je předpoklad, že se zaměstnavatelům budou díky dětským skupinám vracet zaměstnanci zpět do práce dříve než po vyčerpání zákonné maximální délky rodičovské dovolené. Současně se jim sníží náklady na zaškolování nových zaměstnanců.
  • Stát novou úpravou rovněž neprodělá, jelikož návratem zaměstnanců do zaměstnání porostou také příjmy státního rozpočtu zejména z daní z příjmů.

Doufám, že poslanecká sněmovna zareaguje pozitivně ve prospěch tohoto návrhu, kterým by se vyřešila mnoho jiných nabalujících se sociálních aspektů a tím i ekonomického zatěžování státu, které si, jak doufám, nikdo z nás nepřeje.

Autor: Radka Maxová, Poslankyně a předsedkyně Stálé komise pro rodinu

Přeskočit na menu