Nastala doba žní pro nejrůznější analytiky, komentátory, blogery a rozkrývače politické scény. Bude podstatně kratší, než původně slibovala a tak je třeba ji bezezbytku vytěžit. Jak? Zdrcující kritikou a sebeprezentací. Teď jsou na paškále právě zveřejňované programy politických stran. Drtivá většině právem.
Když "levice" slibuje všem občanům hromadu čokolády, je jistě dobré namítnout, že si lidé nanejvýš tak zkazí zuby. Když "pravice" hřímá o štíhlém státu a nebezpečí ztráty identity ve zlotřilé Evropě, zkazí vám to žaludek. Pokud tedy nejste hodně otrlí a pokud ho nemáte kachní.
Analytici viní programy z populismu a povrchnosti. Leckdy mají pravdu. Velmi dobře ale vědí, že to k předvolebnímu boji patří. Jako šťavnatý titulek do novin, že. Žádná strana, která řekla občanům "na rovinu", že je všechno v háji a v háji to ještě i v tom nejlepším případě nějaký čas zůstane, v dějinách demokracie neuspěla. Jistě, optimismus a sliby musí mít své meze. Neobhajuji programové žvásty, to v žádném případě. Kritický pozorovatel by ale neměl zpochybňovat úplně všechno. Pokud vše mrskne do jednoho pytle, jenom nahrává setrvání současného mizerného stavu.
A ta věčná otázka: "No dobrá, ale jak to chcete uskutečnit?" Odpověď je přeci úplně jasná a otázka je tedy jen a jen řečnická. Jakákoliv politická formace může uskutečnit jen tolik, kolik jí na to vytvoří prostoru voliči svými hlasy. Jiná je odpověď při výsledku 4%, odlišná u 8% a opět jiná třeba u 18%. Chtít v tomto smyslu nějaké stoprocentní výhledy či dokonce garance je stejně zpozdilé, jako chtít po novomanželce kromě věna i věčnou lásku, dva chytré syny a jednu krásnou dceru.
Dovolte, abych polemizoval s tvrzením, že ANO nemá vizi. Mimochodem, velmi módní slovo. Tak módní, že poztrácelo obsah. ANO chce vrátit ČR tam, kam patří. Do společenství fungujících právních států, kde se dodržují pravidla, kde se lidé živí skutečnou prací, vzdělávají se, kde je rozvinutá občanská společnost a kde státní aparát poskytuje kvalitní servis, který si občané platí svými daněmi. To je nadpis. A docela bych se přel s těmi, kteří by tvrdili, že je to fráze.
Návod k použití může být různě podrobný, ale všichni velmi dobře vědí, že přílišná detailnost občany spíš odradí. Důvěryhodnost programů tkví především v garancích, které poskytují protagonisté jednotlivých uskupení. Na prvním místě jejich dosavadní činy. Trochu paradoxně: podstata věrohodnosti programů směrovaných do budoucnosti tkví v minulosti těch, kteří je formulují.
ANO má program ve třech vrstvách. Teze, východiska a detailnější rozpracování. Podle zájmu a ochoty občana jít v poznání programu do hloubky. Kdo chce, vizi i konkréta v programu najde. Kdo ne, nemluví o našem programu, ale propaguje jen sebe a své apartní postoje.
Autor: Martin Stropnický