Babiš jednou prohlásil „Do politiky jdu ze zoufalství, úspěšné Čechy řídí neschopní politici.“ Řada lidí se tomuto jeho výroku nediví, protože mají stejné poznatky a pocit, že je nutné se do toho také osobně vložit, aby konečně došlo k nějaké změně k lepšímu.
V době, kdy se aktuálně přiblížily předčasné volby, řadě politologů vrtá hlavou, kam zařadit v politickém spektru Babiše a politické hnutí ANO. Jejich nejrůznější předpovědi tomuto hnutí přisuzují volební preference od 5 do 10 procent. I když ve svých úvahách hodnotí hnutí a Babiše zpočátku celkem objektivně, nakonec vždy přidají několik varovných vět nebo invektiv.
Často udávají, že Babiš není politik. Ano, to není, ale to je jenom dobře. Znamená, to totiž , že nechytračí, že si nejde do politiky nahrabat a že nebude jen planě slibovat.
A co je vůbec politické hnutí ANO zač? Je to pouze nesourodý spolek, kterému stačí, že jeho členy spojuje nespokojenost se současnou politickou situací a chováním politických stran?
Faktem je, že počet jeho sympatizantů i členů tohoto politického hnutí neustále roste. Příčinou toho je chování samotných představitelů stávajících politických stran v celé šíři politického spektra, kterým především schází sebereflexe, již buď díky vžité aroganci vůči svým voličům vůbec nikdy neměli, nebo ji v průběhu let ztratili pod dojmem, že stačí pouze své voliče nalákat před volbami různými sliby a pak už se stačí starat pouze o vlastní blaho a zájmy.
Jak je však možné, že se těm samým několikrát profláknutým tvářím dařilo opětně obalamutit prosté i vzdělané lidi, že je opětně volili? Byla to stejná rezignace na politiku jako před rokem 1989?
Částečně asi ano, což dokladuje poměrně nevysoká účast ve volbách. Ale především to byla cílená mediální masáž určitých společenských skupin, kterým se slibovalo nesplnitelné a na straně druhé se strašily hororovými scénáři o tom, co se stane, když budou zvoleni ti druzí (komunisti).
Kupodivu to dlouho fungovalo, a proto to znovu zkoušejí, strašení Babišem, satanem v rouše beránčím, který by je zavedl do záhuby, kdyby zvolili jeho hnutí.
Lidé by si měli už konečně uvědomit, že nic horšího než obsada stávajících politických stran které byly v uplynulých letech u moci, už tady být nemůže. Kolikrát se může člověk zmýlit a nechat se oklamat? Jednou, dvakrát, třikrát?
Je nezbytné dát stávajícím politikům konečně jasně najevo, že jejich krásné řeči jsou v rozporu s výsledky jejich činnosti. Ostatně jejich krasomluva je často jedinou jejich kladnou schopností. Řekl jsem, že Babiš není politik (nepodvádí a nechytračí), neumí a nebude vzletně mluvit, ve svém vyjadřování je stejně jako ve svém jednání přímočarý a stručný.
Babiš je však velice schopný manažer s jasnou logikou, schopností podrobně analyzovat a správně vyhodnocovat problémy nejen v obchodě, ale i v politice.
Pro úspěch ve volbách však nestačí jenom „sedm statečných“ na billboardech. Má ANO dostatek osobností, které mohou zajistit realizaci programových cílů a volebního programu? Dnes je možno říct, že má, není o nich zatím mnoho slyšet, ale již naplňují kandidátky pro nadcházející parlamentní volby. Je třeba jim dát příležitost.
Politologové často správně říkají, že politické strany jsou personálně vyprázdněné, že v nich nejsou vůdčí osobnosti. Spíše to však vypadá tak, že polistopadoví všeumělci nepřipustí, aby se v jejich stranách tyto osobnosti dostaly do popředí, protože by to ohrozilo jejich pozice, které znamenají prebendy a profit.
Pro nové volby a deklarování pozitivních změn ve straně je však třeba najít nové, dobře známé tváře, které by upoutaly pozornost voličů. Nejlépe známé lékaře, vysokoškolské profesory, umělce nebo herce jako lídry. Protože volby to je především show pro voliče, kteří nepřemýšlejí o tom, co potřebuje společnost pro svůj zdárný rozvoj.
Takových voličů je zřejmě většina a ti všichni se pak diví že stát neprosperuje a státní dluh narůstá. Když Babiš ve svých úvahách prohlásil, že stát by se měl řídit jako firma, tak se rozumbradové, kteří ve svém životě nic nevytvořili, mohli strhat ve svých prohlášeních o tom, jaký je to nesmysl, protože demokratický stát nemůže podléhat diktátu nějakého fabrikanta.
Takové jsou úvahy těch, kteří nevědí, co je v současné době moderní prosperující firma, jak je řízena, jak v ní probíhají rozhodovací procesy a jaké musí mít kontrolní mechanizmy. Ano, stát se musí řídit jako firma, jinak mu hrozí bankrot. V řadě zemí v Evropě už o tom vědí své.
Babiš není populista a dobře ví, že nám žádná populistická prohlášení nepomohou. Proto chce pro své politické hnutí získat co nejvíce manažerů a odborníků z praxe, aby nedocházelo k nehorázným přehmatům jako v předcházejících vládách, které naši zemi přinesly miliardové ztráty.
Skutečně musíme zase skončit tak, že nám zde budou vládnout neschopní lidé, kteří nám pouze mažou med kolem pusy svými vzletnými slovy? Není rozhodující, jestli politologové řadí ANO vpravo nebo vlevo, rozhodující je, co udělá toto politické hnutí pro lidi, podnikatele a prosperitu této země. Je nejvyšší čas na změnu.
Autor: Vasil Pekar, prezident České hasičské jednoty