Dva týdny již otřásá naší zemí metanolová aféra. Zemřelo dvacet čtyři lidí a bohužel ani to není pravděpodobně konečné číslo. Několik desítek lidí ji „odneslo“ s těžkými zdravotními poškozeními - ztrátou zraku a dalšími poškozeními.
Co dál?
Obavám se totiž,že současná vláda zcela ztratila kontrolu nad vývojem situace a to bezesporu další její kroky jen dále potvrdí.
Všimněme si jen samotného vyhlášení prohibice. Ujme se ho ministr zdravotnictví.
Jak je možné, že se k řešení tak závažného problému nepřihlásí právě předseda vlády? Jsou snad ještě větší a bolestnější problémy v současné době? Očekával bych proto, že to bude především předseda vlády, kdo předstoupí před televizní kamery a národu oznámí své politování nad tím, co se stalo a omluví se nám všem, že se to stalo.
Je v tuto chvíli úplně jedno, kdo je viníkem. Stalo se to za této vlády a tato vláda se musí ujmout řešení problému. Prvním krokem však je především omluva. Nikoli výtka, těm, co se napili, že pijí a zavinili si to sami.
Jsem stále více přesvědčen, že právě tato aféra definitivně ukázala, že předseda vlády není schopen být politickým lídrem, že není tím, kdo by dokázal určit směr a cíle. Proto byl velmi rád, když mohl své místo postoupit jiným a schovat se za ně. Politický lídr přece musí být schopen vzít na sebe odpovědnost. A to předseda vlády neukázal – Není to poprvé…
V jeho osobě tak ODS ztratila schopnost určovat politický vývoj v pravicové části poltického spektra…
Jaká další opatření?
Druhým krokem řešení pak musí být reálná opatření, jak tento problém zvládnout. A zde mám opět řadu pochybností. Očekával bych, že ve chvíli vyhlášení prohibice, bude veškerý alkohol, který jí podléhá, inventarizován, aby bylo jasno, kde se jeho zásoby nacházejí a z čeho se skládají. Takový krok musí být hotov do dvaceti čtyř hodin.
Vláda to neudělala. Co se tedy stane s alkoholem, jehož prodej je dnes zakázán, až bude prohibice odvolána? Skončí v kanále, nebo ho někdo zase vrhne do oběhu?
Zcela nepochybně bude uveden znovu do oběhu. Jaký je problém starý tuzemák v hospodě smíchat s novým tuzemákem a metanol tak zředit na „přijatelnou“ koncentraci? Copak se ten starý nedá nalít do nové sklenice, když se podává rozlévaný? Myslí si snad někdo, že ti, kdo nakoupili před prohibicí alkohol, ponesou sami ztráty z jeho likvidace?
Vykoupí snad vláda tento špatný alkohol? Vždyť ani neví, kde je a kolik je po hospodách? Copak by takový výkup nebyl zase příležitostí k tomu ošidit stát?
Rozkrývá se role státu
Celá aféra však otevírá ještě jeden problém a tím je role státu. Je snad normální, aby člověk zašel do hospody a tam mu někdo nalil alkohol, který je jedovatý. Vždyť i hostinský ho bezpochyby koupil v dobré víře, že je to normální kvalitní alkohol, jaký dostal již mnohokrát před tím.
Za co se vlastně platí spotřební daň? Jen tak, aby se naplnila státní kasa? Anebo taky proto, že by měl daňový poplatník očekávat, když stát nad ní vykonává státní monopol, že bude schopen zaručit alespoň minimální kontrolu nad tím, z čeho se vlastně taková daň platí. Také z kvality toho, za co se platí. Platí se snad spotřební daň z metanolu?
Státní orgány přitom dost dlouho vědí, že se právě na této dani podvádí. Je na místě se ptát, proč stát nekonal? To totiž není o selhání jednotlivce, jak se nám vláda snaží namluvit. To je systémové selhání vlády.
Stále častěji se přece dnes dozvídáme, že indicií toho, že se alkohol ve velkém pančuje, bylo dostatek. Vždyť bylo také jasné, že se nepančuje alkohol žádnou neškodnou látkou – ale metanolem, smrtelně nebezpečným jedem. Čím jiným se alkohol pančuje? Buď se použije nezdaněný pašovaný líh, nebo se „dohání“ procenta alkoholu metanolem...
Autor: Jaroslav Faltýnek, člen předsednictva hnutí ANO, garant programové sekce zemědělství