Vize řízení státu jako firmy vyvolává polemiky a rozdílné postoje u odborné i laické veřejnosti. Rozebírají se názory na možnosti fungování státu jako firmy, vznášejí se argumenty pro i proti. Každý sám si však může selským rozumem zodpovědět otázku, zda lze řídit stát jako firmu.
Zkusme porovnat vztah občanů k České republice se vztahem akcionářů k firmě. Firma vzniká přijetím příslušných dokumentů jejími akcionáři, kteří pak o ní svrchovaně rozhodují.
Samostatná ČR vznikla přijetím Ústavy ČR jejími občany, jak je uvedeno v preambuli. Dále tento dokument deklaruje, že lid je zdrojem veškeré státní moci. Tedy každý občan je přeneseně akcionářem ČR a každý oprávněný volič má „svoji akcii“ spojenu s hlasovacím právem.
Paralely najdeme i dále. Tak jako akcionáři volí představenstvo a dozorčí radu, tak i občané volí poslance a senátory. Zvolené představenstvo stanovuje firemní předpisy (zákony firmy), zvolený parlament schvaluje zákony státu. Představenstvo schvaluje nejvyšší vedení své firmy, poslanci vyslovují důvěru vládě. V obou uvedených případech, tedy ve firmě i ve státě, fungují demokratické principy vzniku a rozhodování jejich orgánů.
Další úrovně řízení firmy i státu již nepodléhají demokratickým principům rozhodování. Vedoucí představitelé firmy, od generálního ředitele přes ředitele divizí, řídí své resorty na základě předpisů schválených statutárním orgánem firmy a odpovídají za svou činnost představenstvu. Obdobně premiér a ministři vlády řídí své resorty na základě zákonů a jsou odpovědni Poslanecké sněmovně.
Z výše uvedených skutečností vyplývá odpověď na otázku, zda lze řídit stát jako firmu. Ano, jde to. A je to v bytostném zájmu občanů ČR. Tento princip nijak neodporuje pravidlům zakotveným v ústavě.
Občané ČR jsou však zatím bohužel v mnohem slabším postavení než akcionáři firmy. Nemají zákonné právo rozhodovat o důležitých otázkách svého státu. Nemohou rozhodovat o svých právech. Nemohou odvolat špatné vedení státu. Nemohou změnit špatné zákony. Mohou jen smutně přihlížet rozkrádání, devastaci a zadlužování svého státu.
Ústava sice připouští možnost, aby lid vykonával státní moc přímo, ale víme, jaký odpor mají námi volení poslanci k zákonu o referendu, který by prakticky umožnil občanům přímou demokracii. Dosavadní politická garnitura se stále úporně brání účasti občanů na přímém výkonu státní moci. Proč, čeho se obávají?
Jak by asi občané odpověděli na otázku položenou v referendu třeba takto: „Jste pro, aby poslanci a vláda nesli zodpovědnost za výsledky státu, který řídí“?
Předpokládám, že každý člověk, nezainteresovaný na vysokých postech, by odpověděl „Ano“. Je logické, že stejně jako ve firmách mají členové představenstva, ředitelé a ostatní manažeři zodpovědnost za svou práci, měla by platit obdobná zodpovědnost pro ústavní činitele. Politici by měli zodpovídat za své činy obdobně, jako ukládají odpovědnost občanům ve svých zákonech!
Kde je však ona rovnost, kterou občanům garantuje Listina základních práv a svobod? Jaké důvody brání prosazení principů přímé demokracie v našem státě? Z jakých příčin si poslanci neodhlasují omezení své imunity? Proč nedají lidem pravomoc přímo rozhodovat o záležitostech státu?
Protože jde o velké peníze! Politici dnes mají téměř neomezenou moc, imunitu a žádné morální zábrany. A někteří toho náležitě zneužívají. Lid je pro ně „póvl“ a názor lidu je zajímá jen ve volbách.
Občané ČR tak mají jedinou legitimní možnost jak dosáhnout změny a získat důstojná práva. Bude to v příštích volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu. A skutečná změna může nastat jen s úplnou výměnou politické garnitury.
Když to jde jinde, proč by to nemohlo jít i u nás? Jsme jen poslušné „ovce“, nebo svébytní občané? Pokud nesouhlasíme s tím, co dosavadní parlamentní politici dělají, dejme to najevo svým hlasováním!
Autor: Jaroslav Kopic, blog iDnes.cz