Spojím potravináře, aby se nekopalo jen do mě
Holding Agrofert loni poprvé přesáhl v nekonsolidovaných tržbách cifru 200 miliard korun. Jeho majitel, miliardář Andrej Babiš, se přitom věnoval více než podnikání svým politickým aktivitám. A politika i byznys budou naplňovat stránky jeho kalendáře i letos.
Čemu teď věnujete více času – politice, nebo byznysu?
Minulý rok jsem se značně věnoval politickému hnutí, ale teď mám zase více času na Agrofert. V hnutí ANO 2011 už mám totiž dobrý manažerský tým v čele s Věrou Jourovou (bývalá náměstkyně ministra pro místní rozvoj, křivě obviněná a pak zcela očištěná z korupce – pozn. red.). Ta do jisté míry převzala moji roli. Jsou tam i noví lidé jako Lukáš Kovanda, který má na starost program hnutí.
Nepředstavil jste ale zatím veřejnosti více známých tváří, které by lidi přitáhly.
Nestojíme o tváře už v politice „profláknuté“. Prvního března budeme mít mimořádný sněm, kde se zvolí nové předsednictvo, a 27. dubna je programová konference, kde představíme další nové lidi.
Jste zklamán tím, že veřejnost více neslyší na vaše antikorupční téma, že hnutí nezískalo větší podporu?
My už o korupci ani tolik nemluvíme, nejsme protikorupční hnutí. Chceme být alternativou pro občany, nabízet nezkorumpované kandidáty do parlamentu, kteří si nechtějí skrze politiku jen vydělávat. A nabízíme zároveň všem malým politickým hnutím a iniciativám platformu, která je může sjednotit a umožnit jim dosáhnout do parlamentu. Jinak ovšem senátní volby pro nás byly určitě zklamáním, i když zároveň i poučením.
Udělali jste nějakou chybu?
Z dnešního pohledu bych řekl, že jsme ještě do senátních voleb ani neměli chodit.
Kolik vás takové poučení stojí peněz, kolik na politiku dáváte?
Máme dnes přes 300 sponzorů. Určitě jsme od nich vybrali více peněz, než uvádí prezidentský kandidát Miloš Zeman na svých stránkách. Vybrali jsme šest milionů korun, plus sám jsem tam dal soukromě 30 milionů.
Agrofertu samotného se tedy sponzoring vašeho hnutí netýká?
Dvě firmy Agrofertu tam daly peníze, 20 milionů korun.
Trvá vaše ambice dostat hnutí ANO 2011 do parlamentu?
Jistě, ale nebereme politiku jako byznys – což pro někoho je. Paní Bobošíková se svojí Suverenitou dostala od státu od roku 2009 na 42 milionů korun. To její rodinné firmy ani zdaleka nevydělaly. I Zemanovci nebo Věci veřejné mají celkem slušné peníze. Zásadně by se měl změnit systém financování politických stran a příspěvky státu by se měly zásadně redukovat.
Ne každý člověk, který chce do politiky, má ale takové finanční možnosti jako vy. Nebylo by omezení příspěvků státu omezením konkurence v politice?
Stát to stojí miliardy a nekontroluje se to. Skryté financování velkých stran je navíc spojené s korupcí.
Půjdete teď volit i ve druhém kole prezidentských voleb?
Jistě, pana Schwarzenberga. Protože on neznamená kontinuitu politiky Václava Klause. Je absurdní, když on jako zakladatel pravice dnes podporuje jednoho z prvních lídrů sociální demokracie. I paní Livie Klausová, která je původem Slovenka, říká, že nechce prezidenta, který prý nemluví česky... Takže jde zjevně o uchování nějakého mocenského systému, toho „matrixu“, který tu fungoval formálně za opoziční smlouvy a skrytě funguje i dnes. Pana Schwarzenberga osobně neznám, ale je určitě menším zlem, nebude rozdělovat národ, nebude konfliktní. Naopak Zeman bude určitě každého poučovat, ponižovat.
Měl jste ovšem na Miloše Zemana vždy tak kritický názor?
Neměl, Miloš Zeman určitě jako politik nekradl, akorát to dělal asi někdo kolem něho. Na rozdíl od Václava Klause, který má těch „výběrčích“ desítky.
Pojďme nyní k byznysu. Jaké jsou loňské výsledky Agrofertu ve srovnání s rokem 2011?
Horší. V nekonsolidovaných tržbách jsme sice poprvé v historii přesáhli 200 miliard. Těch zhruba 202 miliard znamená asi 10procentní meziroční nárůst. Ale zisk bude horší asi o 1,5 miliardy, to znamená na úrovni kolem 7,65 miliardy korun před zdaněním. EBITDA bude necelých 13 miliard korun.
Co výsledek ovlivnilo nejvíce?
Ztráty jsou hlavně v potravinářství v sektorech červeného masa – hovězího a vepřového. Ve ztrátě zatím bude i mlékárna Hlinsko nebo naše pekárny na Slovensku. Také divize našich médií. A lesnictví. Dnes si říkám, proč jsem do toho oboru lezl.
Vaše chemické firmy včetně podniku v německém Piesteritzu šlapou dobře?
Právě ty nám dělají kladný výsledek.
Pokud jde o lesnictví, proč jste tedy do toho oboru šel?
Máme tam nějaké vazby, děláme hnojiva i pesticidy, biomasu, palety, dávalo to smysl.
Spekulovalo se, že vstoupíte do lesnické firmy Less & Forest, donedávna jedničky oboru, která je ale dnes v insolvenci a dluží i vám. Zajímáte se o ni stále?
Teď to řeší insolvenční správce, my jsme jen ve věřitelském výboru. Bohužel jsme to nedomysleli, nenapadlo by nás nikdy, že by ta firma byla skoro bezcenná.
Takže vylučujete, že byste do Less & Forestu někdy vstoupili?
Nevím, dnes se k tomu neumím vyjádřit.
Když teď máte více času na Agrofert, jaké plány s holdingem máte? Chystáte větší akvizice?
Hlavně se zaměříme na ztrátové sektory. Chci se osobně věnovat potravinářství, marketingu potravin. Chceme zintenzivnit vztahy s maloobchodem.
Nicméně, máte vyhlédnuté další firmy, které koupíte?
Díváme se na potravinářství, například na jednu věc v Německu.
Na ztráty ve vaší divizi pro výrobu masa si stěžujete už řadu let. Nebylo by nakonec lepší tenhle segment prodat?
Rozhodně ne. Udělali jsme už i restrukturalizaci Kosteleckých uzenin, jsme největší výrobci i v tomto oboru v republice.
Ale zatímco například v pekárenství nebo i mlékárenství jste zřetelnými lídry trhu, který je koncentrovaný, v masné výrobě tak výrazné postavení nemáte. Přicházíte tím o šanci vydobýt si na obchodních řetězcích lepší ceny.
Problém je na straně obchodních řetězců. V Česku je jejich největší koncentrace na světě, všechno se prodává ve slevách. Lidé chodí s letákem a vybírají si jen to nejlevnější.
Jenže ceny potravin v Česku nejsou v průměru nejnižší v Evropě.
Kam na tyhle informace chodíte? To je nesmysl.
Vyplývá to z údajů Eurostatu, a například v Polsku nebo na Slovensku jsou potraviny levnější.
Podle Eurostatu máme páté nejlevnější potraviny, vedle vámi zmíněných zemí ještě po Bulharsku a snad Bělorusku. Jděte do obchodu a zapisujte si počet slevových akcí. Šedesát procent základních čerstvých potravin se u nás prodává v akcích.
Chcete se proto zaměřit právě na vztah k řetězcům. Jak konkrétně?
Budeme jim poskytovat lepší dodavatelský servis, investujeme do kvality potravin – například 100 milionů do nové technologie v mlékárně Olma, v mlékárně Hlinsko 55 milionů do nové linky na výrobu tvarohu a investujeme do marketingu našich značek. Ale zároveň jsem pozval velké potravinářské výrobce na akci 4. února, abychom se spojili a protestovali proti mediální fabulaci, že české potraviny jsou nekvalitní a drahé. Já tvrdím, že jsou kvalitní a levné.
Proč se chcete spojit s konkurencí?
Aby tu byl také někdo jiný než Babiš, do kterého všichni kopou. Například Vít Bárta se nechal slyšet, že Češi mají jezdit nakupovat potraviny do zahraničí. Stále do nás kope, už asi neví, jak se udržet v politice. Kdyby tohle někdo říkal ve Francii, tak by mu zapálili barák, a v Polsku by ho oběsili. To je totálně proti české ekonomice. A tohle říká zkorumpovaný politik – na tomhle výrazu si trvám.
Koho jste na únorovou schůzku pozval?
Majitele Madety, Kofoly, všechny, kteří jsou významní. A pro podporu naší věci se chceme obrátit také k Potravinářské komoře. Ať řeknou i ostatní, co si myslí o kvalitě domácích potravin a politice obchodních řetězců, ať nejsem terčem útoků jen já.
Autor: Martin Mařík
Zdroj: Ekonom