Babiš pro HN: Řeči o volném evropském trhu jsou lež

Agrofert miliardáře Andreje Babiše, který vznikl před dvaceti lety, se loňský rok dostal s tržbami nad 200 miliard korun. Letošní rok však Babiš zatím tak optimisticky nevidí. „Horší se situace v chemickém průmyslu, vidím to bledě,“ říká Babiš. „Bledě“ zjevně neznamená, že by zastavil rozvoj a expanzi, i když se letos chce zaměřit především na investice dovnitř firmy. Hlavně do potravinářství. Ale uvažuje i o stavbě nové továrny na výrobu čpavku na Slovensku - za 300 milionů eur.

HN: Podle předběžných výsledků jste se v nekonsolidovaných tržbách přehoupli přes 200 miliard a nekonsolidovaný zisk je 7,8 miliardy?

Ano, ale v konsolidovaných výsledcích to bude někde přes 150 miliard tržeb. Ono to vypadá giganticky, ale když zaplatíte daně, tak už to vypadá jinak. Také jsme investovali 8,24 miliardy korun.

Ono to giganticky nevypadá, ono to gigantické je. Investujete do skupiny, tak máte hodnotu ve firmě.

Otázka je, zda investice v posledních letech byly pozitivní, či negativní. Ty nejlepší obchody se nám povedly už dříve. Dneska už nějaké zázračné obchody nečekáme. A spíš si myslím, že některé investice z poslední doby byly špatné.

HN: Jaké?

Investice do byznysu se dřevem a zpracování červeného masa.

HN: V předběžných výsledcích jste uváděli, že chcete letos investovat devět miliard. To jste mysleli jen v Česku, nebo včetně zahraničí?

To byly hlavně představy našich podniků. Ale dnes to vypadá tak, že by firmy chtěly více investovat, než kolik na to vygenerujeme zdrojů. Je tedy otázka, jestli k tomu přistoupíme, či ne. Uvidíme, jak dopadne první čtvrtletí.

HN: Jak vidíte letošní rok?

Vidím ho dost bledě. Sám jsem překvapený, že to nevypadá dobře ani v chemii. Ta přitom byla motorem výborných výsledků v posledních dvou letech. První čísla nevypadají dobře.

HN: Pokud se to teď nevyvíjí ani v chemii tak dobře, jak si chcete udržet zisky?

Když jste v chemii mezi cenou ropy, plynu a trhem, nerozhodujete o ničem. Tam jste na tom dobře nákladově, a to musíte na tom být lépe než konkurence. Kdo to dřív zavře, nebo kdo to bude jak dlouho dotovat.

HN: Hodláte v chemickém průmyslu posilovat? V současnosti se spekuluje o tom, že by se PKN Orlen mohl zbavit Unipetrolu. Měl byste zájem, kdyby byl na prodej?

Ne. My jsme měli zájem v minulosti. Hlavně o divizi výroby čpavku a močoviny. Ale o tom se s námi nikdo nechtěl bavit. Teď spíš uvažujeme, že si postavíme vlastní továrnu na výrobu čpavku na Slovensku v Duslu Šaľa.

HN: Jak velká by to byla investice?

Asi 300 milionů eur (necelých osm miliard korun, pozn. red.). To je něco jako rafinerie, které se podobně jako výrobny čpavku v Evropě příliš nestaví. Je to srdce celého hnojivářského byznysu a Lovochemie výrobu čpavku zatím nemá. Zato SKW, který nám patří, je největší výrobce čpavku v Německu.

HN: Proč se chemickému průmyslu, který generuje zhruba 90 procent vašich zisků, už tolik nedaří?

Je to určitě dopad krize. Vyrábíme například gumárenské přípravky do pneumatik, takže tam máme v rámci Dusla Šaľa třetí rok ztrátu. A teď klesl i trh v pigmentech. Máme prostě za sebou dva výjimečné roky a teď to bude slabší. Nakonec se ze všech sektorů, které máme, jeví jako nejstabilnější zemědělství. Jenže v rámci celkové zemědělské výroby děláme až 67 procent živočišné výroby. A platí přitom pravidlo, že čím jste ve výrobním řetězci dál, tím je to horší. Když prodáte obilí, tak ho prodáte dobře. Když ho zpracujete na krmnou směs, už je to slabší a živočišná výroba je nejhorší.

HN: Vy máte celý výrobní řetězec, v čem je problém?

Nemáme ho celý, chybí nám maloobchod, kde jsou největší marže. Největší marže má maloobchod a prvovýrobce a to mezi tím má podstatně horší výsledky.

HN: Stále si myslíte, že na vstup do maloobchodního byznysu je už pozdě?

Myslím si, že maloobchodní trh u nás je v negativním slova smyslu evropský unikát. Máme největší koncentraci hypermarketů v Evropě, největší prodejní plochu na hlavu a řetězce staví další obchody. Máme druhou nejvyšší DPH na potraviny v Evropě a páté nejlevnější potraviny po Bulharsku, Slovensku, Bělorusku a Polsku. A hlavní problém je, že už skoro 50 procent zboží se prodává v akcích. Je to velké konkurenční prostředí a trh je roztříštěný. Pro české potravináře je to problém, protože nemůžeme skoro nic vyvézt.

HN: Proč byste nemohli nic vyvézt?

Protože řeči o volném trhu jsou lež, nic takového není. Existuje spousta netarifních překážek, normy, veterinární předpisy, vyhlášky a pak národní povědomí lidí. Šli jsme do Polska a nabídli jim naše jogurty a oni řekli, že nechtějí jiné než polské. A když zajedete do Rakouska, tak je to stejné. A potom tady máte to, co udělal ten zločinec Bárta, když vyzval české občany, aby nekupovali naše potraviny. Politik tím poškozuje maloobchod, výrobce i další navázané sektory. V Polsku by ho možná oběsili a ve Francii by mu zapálili barák.

HN: Čím to je?

Je takové povědomí, že české potraviny jsou špatné a drahé, a přitom to vůbec není pravda. Před vstupem do EU jsme museli investovat stovky milionů do nových technologií. Když chodí čeští komisaři kontrolovat potravinářské závody v jihovýchodní Evropě, v Itálii, ve Španělsku a Portugalsku, tak říkají, že jsou tam provozy, které by u nás už dávno zavřeli. Je tady dvojí metr. I v tom Polsku na sebe nejsou přísní.

HN: Dlouhodobě jste kritik obchodní politiky obchodních řetězců...

Já jsem o nich neřekl, že jsou teroristé, jak psala média. Já jsem off record řekl, že nás při jednání někdo terorizoval. Já je nekritizuji, já bych se na jejich místě choval stejně. Já jen říkám, že o ceně potravin rozhodují řetězce. Není pravda, že by jakýkoliv výrobce rozhodoval o ceně potravin v obchodech. Za tím si stojím a všichni výrobci by to podepsali.

HN: Nechtěl byste tedy něco koupit nebo budovat vlastní síť?

Ne, na to je už pozdě. My chceme investovat do výrobků v rámci našich firem.

HN: Proč vlastně nedošlo z vaší strany k převzetí United Bakeries?

Hlavním důvodem bylo, že si to trh nepřál.

HN: Na Slovensku to neschválil antimonopolní úřad.

To byl jeden z důvodů. Došlo k tomu, že nás v některých obchodech vyhodili a nahradila nás konkurence. I když ta koncentrace nebyla velká, měli bychom podíl pod třicet procent.

HN: Máte v pekárenství jiné plány?

V Česku momentálně ne. Teď si musíme nějak uspořádat naše pekárny a určit novou strategii. Nemohu vyloučit, že postavíme nějaké pekárny na zelené louce, ale spíše s novými technologiemi a sortimentem. Díváme se na pekárny spíše mimo Česko.

HN: Je to v Německu?

Ano, díváme se na nějaké věci v Německu i v Rakousku. V Česku teď není nic ke koupi, chceme se soustředit na vytěžení kapacit a nový sortiment.

HN: Vy jste Německo v minulosti zmiňoval jako trh, kde se vám dobře dělá byznys. V čem je to jiné?

Podnikatel tam má společenskou prestiž. A třeba politici, konkrétně premiér Saska, nemají problém navštívit naši chemičku a říct, že budou u vlády lobbovat, aby nám postavili přípojku z dálnice k továrně. Kdyby tohle udělal někdo v Česku, tak budou novináři hned psát o korupci. Já jsem viděl v televizi debatu Světlíka proti Kovářovi a moderátorka nebyla schopná pochopit, že Kovář může dát Dlouhému na kampaň dva miliony jen tak. Já nechápu, že společnost tady není schopná chápat, že když má někdo peníze, tak je může dát jen tak. Lidé mají v hlavě zakódované, že je vždy něco za něco. V Německu je navíc státní banka IKB, která vám půjčí na deset let za dvě procenta na investice. Fixní sazba ze zákona na dvacet let jsou tři procenta. To by české podniky také potřebovaly. Prostředí v Česku není až tak hrozné, ale je tu plno věcí ke zlepšení.

HN: Vyjádřil jste se, že chcete zaktivizovat potravináře. Čeho tím chcete docílit?

Pozval jsem potravináře na poradu právě den před retail summitem. Pozitivní na tom je, že na základě toho se zaktivizovala potravinářská komora. Ale to je dobře. My jsme na jedné lodi, a i když jsme konkurenti, přece není možné, aby když se vyskytne nějaký problém v zemědělství, kopali všichni do Babiše. Jako kdyby byl Babiš jediný, který vyrábí potraviny. Já si myslím, že aktivita zločince Bárty se týká i pana Teplého z Madety, pana Jahody z Emca, pana Gojiše, Pilčíka z Krásna a dalších. Je to útok na nás všechny.

HN: Co chcete konkrétně udělat?

Určitě budu chtít pozvat zástupce médií do našich závodů. Aby se podívali do pekáren, do mlékáren - například Olma chystá velkou investici. My se nemáme za co stydět. My prostě vyrábíme to, co si trh přeje. A když to lidé kupují, tak nevím, kde je problém.

HN: Snažit se dělat kvalitnější potraviny a přesvědčit lidi, aby je kupovali?

Proto také budeme investovat do našich známých značek. Například - paní ředitelka v Olmě zachránila firmu, vymyslela nové výrobky a dneska to jsou nejlepší jogurty v Čechách. Podobně to snad bude i v Hlinsku. To jsme koupili v totálně dezolátním stavu. Minulý rok měli ztrátu 7 milionů korun, měli chvíli i 40 milionů. Je tam skvělá značka Tatra, máme nové výrobky, budeme dělat kondenzované mléko, koupíme tvarohovou linku. Ve Vodňanské drůbeži koupíme novou linku na polotovary. Takže do potravin a jejich kvality budeme investovat. I když teď je to samozřejmě byznys málo výdělečný.

HN: Proč se na to tedy nevykašlete?

Počítáme, že jednou to bude OK. To já už tu asi nebudu. Ale v roce 2050 nás bude 10 miliard a zvýší se spotřeba potravin o 80 procent. Největší byznys bude jednou o vodě a o potravinách. Teď je to o energetice, ropě a plynu.

HN: Jeden z oborů, kde se vám zatím nedaří, je lesnictví. Vy jste prohlásil, že jste si měl radši zlomit nohu než do toho lesa jít. Co se musí změnit, aby ten byznys byl pro vás ziskový?

České lesy, které mají obrovské zisky - za což je nemůžeme úplně vinit - musí změnit systém přidělování zakázek. Není možné, že já řeknu, že tohle dřevo stojí sto korun, ten druhý za něj nabídne devadesát, a já potom řeknu, že jsem se spletl a to dřevo vlastně nechci. Dostanu za to korunu pokutu, jdu za tím druhým a řeknu mu: Ty mi dej čtyři koruny a šábneme se o to. To je jako privatizace v devadesátých letech. Považuji to za absurdní. Já myslím, že by se měly soutěže upravit tak, že když se někdo zaváže, že za strom dá určitou částku, tak ji musí také zaplatit. Nebo platí pokutu třeba 50 procent. Ale nemůže se spekulovat se zakázkami.

HN: Nechcete převzít firmu Less and Forest, v jejíchž některých částech byla schválena reorganizace, a vy jste významný věřitel?

Já nevím. V Lessu nejsme jediný věřitel, hlavní slovo mají banky. Otázka také je, jak by ta firma vypadala.

HN: Hodláte v tom byznysu vůbec dál pokračovat? Sám jste říkal, že se vám nevyplácí.

Uvidíme. Já jsem dlouho chtěl Unipetrol. Teď ho nechci. Všechno se mění, takže se to může zlepšit.

HN: Co by vás tedy donutilo prodat nějaký byznys, když tvrdíte, že některé výroby jsou ztrátové?

Pokud bychom teď uvažovali o prodeji některých firem, které jsou ztrátové, určitě za ně dostaneme méně, než jsme do nich investovali. Naopak naším úkolem je ty firmy zlepšit. To je spíš cesta, kterou půjdeme. Jsou samozřejmě některé společnosti, které můžeme prodat, když někdo nabídne slušnou cenu.

HN: Které to jsou?

Neřídíme se nějakými striktními pravidly. Je to o příležitostech.

HN: Vy jste stoprocentní vlastník. Na burze nejste. Jak motivujete zaměstnance, aby u vás zůstali? Jinde to dělají akciovými opcemi na výkon firmy.

Tenhle program mě ještě čeká. Rád bych po určitém čase pracoval méně než teď. To bych chtěl vyřešit v následujících dvou letech. Chci proto přímo zainteresovat klíčový management.

HN: Na podílu na firmě?

Na výsledcích. To může být různou formou. Teď se tím zabýváme, ale chvíli to potrvá. Doteď to je tak, že management má své bonusy podle výsledků.

HN: Příznivcem vstupu na burzu jste nikdy nebyl. Nebyla by přesto cesta vydat na burze akcie a část jich nabídnout managementu?

Pravda, je, že já jsem to vždycky vylučoval. Dnes už to vyloučit nemohu, ale určitě to není aktuální teď. To si musím ještě vyhodnotit. Buduji Agrofert jako manažerskou firmu, ne jako firmu rodinnou. Starší děti nepracují ve firmě a ani s tím nepočítám. Proto chci vymyslet nějaký model fungování firmy v budoucnu.

HN: Abyste ji předal manažerům?

Spíš abych je tak často neotravoval. Určitě firmu ale nepředám úplně, to si neumím moc představit.

HN: Vy jste zaměřen na určité obory. Jsou i nějaké další obory, které by vás zajímaly? Že byste například jako Petr Kellner založil fond, který by dělal investice?

Kdybych ty peníze měl, tak možná ano.

HN: Vy pořád říkáte, že nemáte peníze, ale firma má vlastní kapitál 90,4 miliardy a aktiva za 151 miliard korun. To je spousta peněz.

Na papíře.

HN: Tržby rostou, máte miliardové zisky, a vy pořád říkáte, že nic nemáte?

Já neříkám, že nic nemám. Dnes prostě nemám k dispozici těch pět miliard, které bych potřeboval na zvláštní investice. Ale ano, nemohu vyloučit, že bych nějaký takový fond udělal. Uvidíme.

HN: A kdyby, přemýšlel jste, jak by byl zaměřený?

Určitě mimo byznys Agrofertu. Ale my máme stále co dělat ve firmě. Chceme investovat spoustu peněz do živočišné výroby.

HN: Vaším novým byznysem jsou i média. Vy jste se ucházel o koupi portálu Centrum.cz. Proč z toho sešlo?

To je pravda. Ucházel jsem se o to s jedním investorem. Dali jsme nabídku, za kterou bychom Centrum mohli dostat. Ale potom se zase objevily řeči, že já to chci, abych novinářům diktoval, co mají říkat. My jsme to však odmítli hlavně proto, že bychom v té firmě museli propustit 200 lidí. To mi za to nestálo. Měl bych to pořád na talíři. Stáhli jsme se a myslím, že máme dost práce s týdeníky 5+2, kde rozjíždíme web.

HN: Loni jste prohlásil, že byste chtěl koupit televizi. Měl jste zájem o TV Pětka.

TV Pětka nabízeli každému, já jsem zájem neměl.

HN: Ani o regionální stanice?

Uvažovali jsme o tom. Ale už je nechceme. V tuto chvíli máme 5+2, minulý rok měl tento projekt ztrátu 75 milionů. Takže není pravda, že nám 5+2 prodělala půl miliardy, jak psala některá média. Bylo to první rok. Byly do toho investice.

HN: Kdy začne 5+2 vydělávat?

Ale jasně, že to teď bude ztrátové. Doufám, že se brzo dostaneme na nulu.

Autor: Martin Jašminský, Jan Sochor

Zdroj: Hospodářské noviny

Nahoru