„Babiš firmu přeměnil a zeštíhlil, ale zachoval. Němci by ji zavřeli“
Pavel Elias vedl 25 let roudnický masokombinát Procházka. Před časem ho odprodal miliardáři Babišovi, kterému dnes pomáhá v politice. Co ho k oběma krokům vedlo? V masokombinátu Procházka v Roudnici nad Labem zůstala loni jen polovina zaměstnanců z těch, kteří tam pracovali ještě před pár lety. Konec závodu ale nehrozí, je si jistý Pavel Elias, bývalý majitel a ředitel firmy.
„Na 100 procent vím, že továrna zůstává zachována. Restrukturalizovaná, ale zůstává,“ ujistil Elias. Společnost, která dostala jméno podle prvorepublikového řezníka, prodal koncernu Agrofert a s jeho majitelem Andrejem Babišem zůstává v kontaktu, když mu pomáhá rozvíjet politické hnutí ANO 2011.
Proč jste závod Procházka prodával?
Byli jsme třetí či čtvrtý největší výrobce masa a masných výrobků v zemi. Pak přišlo období, kdy jsem se dostal do důchodového věku, synové mají i jiné povinnosti, takže firmu nemohli vést sami. Bez mého zapojení jsme si nedovedli představit, jak by mohla dál prosperovat. Tehdy jsem dostal tři čtyři nabídky a z nich jsem si vybral pana Babiše.
Proč právě jeho?
Už se známe několik let, je slušný, solidní, něco dokázal. Měl jsem třeba nabídku z Německa, ale ti to okamžitě chtěli celé zavřít a mít jen obrat v našich obchodech. Vybral jsem si pana Babiše s tím, že on zajistí nějakým způsobem kontinuitu.
Nějaké dopady ale prodej firmy přece jen měl.
Skončila tu masná výroba, bourárna, porážka. Nicméně moje snaha byla, aby se fabrika zajistila a lidé měli práci. Proto se dál rozvíjí lahůdkárna. V prostorách bývalé masné výroby vznikne zpracování vajíček, kde se budou dělat majonézy, sušená vejce, aby se vše znovu zpracovávalo na lahůdkárně.
Takže část výroby skončila, ale nahradí ji jiná a závod zůstává. Jak je to se zaměstnanci?
V první fázi se počty snížily. Mívali jsme 550 lidí, zůstalo jich 220. Ale bude se znovu nabírat. V rámci rozvoje lahůdkářské výroby a zpracování vajec vznikne asi 150 míst. Nevrátí se to úplně do původního stavu, ale chceme se mu přiblížit. Investice už je schválená, pan Babiš ji podepsal.
Jakou část firmy tvořily její obchody? V nich se také propouštělo?
Dohromady měla firma 1 700 zaměstnanců a většina byla v prodejnách, bylo 120 obchodů a v každém musí být 8 až 10 lidí. Prodejen se propouštění nedotklo, naopak se nyní rozšiřují. To je i cíl pana Babiše, ví, jaká je výhoda odbytu přes vlastní síť. S řetězci je strašně těžká komunikace.
Kdybyste firmu neprodal a nechal si ji, šel byste i vy touto cestou rozvoje? Měl byste na to sílu?
Určitě neměl. Ty investice jsou značné. My jsme se rozvíjeli v základním oboru, to byla porážka, zpracování masa. A abychom zajistili naši maloobchodní síť, k tomu byly lahůdky, uzeniny. My bychom restrukturalizici továrny nedělali.
To znamená, že když se měl závod někam posunout, nebyla jiná cesta než prodej?
Byla to nejlepší možnost. A já si vybral pana Babiše, protože jsem cítil nejlepší využití závodu. Když jsem ho opouštěl, tak jsem si myslel, že to je pro zaměstnance nejlepší řešení. To je jedna věc. Druhá je, že jsem v nějakém věku, na nějaké křižovatce. Člověk se musí rozhodnout, co dál. Buď to táhnout dál, nebo závod v dobré kondici prodat. Nabídka přišla, tak jsem ji využil.
Chápu, že pro vás byl pan Babiš nejlepší volba z hlediska obchodu. Teď mne ještě zajímá, zda tam nebyla i nějaká obchodně-politická vazba? Jestli to nebylo postavené tak, že Babiš řekl: Já to od vás koupím a vy mi pomůžete s politikou?
Ne, tak to nebylo. O prodeji firmy jsme se dohadovali od roku 2007, k dohodě došlo někdy v roce 2010, a to ještě pan Babiš netušil, že do politiky půjde. Výzva ANO je z roku 2011. Je to celé obráceně. Firmu jsem předal mladším, a naopak jsem chtěl spíš panu Babišovi pomoci.
Jakou pozici máte v hnutí ANO 2011?
Pomáhám tady v okrese díky svým kontaktům sehnat kvalitní lidi, kteří jsou obětaví a nechtějí z komunálního něco vytahovat. Chtějí poctivě pracovat, podnikat a mít prostředí, aby je to bavilo. Aby necítili, že si to, co odvádí státu, někdo odnáší do Toskánska nebo si za to kupuje lodě. To je pro ně frustrující.
Takže chcete špatné vazby přetrhat a dělat politiku čistě a poctivě. To jsou ale slova, za nimiž je těžké představit si něco konkrétního. Jak toho chcete dosáhnout?
Na každou stranu se nabalují lidé, kteří hledají osobní prospěch. Stalo se nám to i tady. Musí se to eliminovat - lidi prověřit a hlavně je znát dlouhodobě. Pak za ně lze ručit.
Chcete uspět v parlamentních i komunálních volbách příští rok?
Ano. A jestli chceme dát dohromady kandidátku 21 lidí a mít někoho v roudnickém zastupitelstvu, musíme na tom pracovat už nyní.
Není to moc uspěchané, když chcete rovnou proniknout do parlamentu? Jste noví a už chcete takový výsledek. Nebylo by spíš cestou etablovat se na komunální úrovni, předvést se, a až pak postupovat dál?
Je otázka, jestli je na to čas. Česko je v situaci, která podle nás chce řešení rychlé a razantní. Státní dluh roste každý rok o dalších 100 miliard. Jsme přesvědčeni, že kdyby se všechno dělalo poctivě a nerozkrádaly se prostředky státu, tak je státní kasa vyrovnaná. Čekat na další volební období, to jsou další čtyři roky, a to už není republika schopná unést.
Cesta je tedy podle vás v tom, že budete své spolupracovníky důkladně vybírat? Třeba vy byste měl být pro pana Babiše zárukou na Roudnicku, že se přes vás nedostanou do politiky lidé, kteří z ní chtějí pouze profitovat?
Přesně tak. Základní věc je personální vybavenost strany. Když jsem šéfem na Litoměřicku, musím za ty lidi ručit. Takže přijmu jen ty, které znám dlouho a kterým důvěřuji.
Autor: Tomáš Kassal, MF Dnes, foto: Martin Adamec, MF Dnes
Zdroj: MF Dnes