Radka Maxová odpovídala online
V čtvrtek 22. listopadu odpovídala na dotazy místopředsedkyně ANO 2011 Radka Maxová. Dotazy se týkaly bezpečnosti potravin, metylalkoholové kauzy i takzvaných ženských kvót, které chystá Evropská komise. Najvíce dotazů se ale nakonec týkalo přímo aktivit hnutí ANO 2011.
V online rozhovoru došlo také čistě na politické otázky. "Jaký máte názor na navázání platu např. ústavních činitelů ne na průměrnou hrubou mzdu v nepodnikatelské sféře, ale pouze a jen na minimální mzdu?" ptal se jeden z účastníků chatu.
"Těch modelů může být víc. Určitě by ale i zákonodárci měli mít finanční motivaci, aby zemi a lidem dařilo lépe. Určitě bych si dovedla představit odvození základního platu zákonodárců od průměrné mzdy v zemi," odpovídala Radka Maxová.
Radka Maxová odpovídala ZDE.
Jedním z původních tématů online rozhovoru měly být i "ženské kvóty", které chce do firem zavést Evropská komise.
"Jde o totální blbost," komentuje prosazování kvót Vladimír Karlík. "Máme doma málo problémů k řešení? Tak na nich dělejme, proto snad vzniklo ANO."
"Také já jsem přesvědčená, že máme spoustu závažnějších věcí k řešení. Pokud se zde bude vládnout a spravovat stát tak, jako se to děje dnes, budeme přemýšlet hlavně o tom, co dělat se zástupy nezaměstnaných, nikoli o tom, kolik žen má být ve vedení firem," reagovala místopředsedkyně ANO 2011.
Komentář Radky Maxové:
Kvóty proti ženám, restituce proti církvím
Nejen česká sněmovna, ale i Evropská komise přijímá normy, které nejenže neposlouží svému účelu, ale dokonce způsobí přesný opak. Naše vládní koalice tak protlačila skrze své zbytky věrných a občas i odsouzených poslanců převod majetku a miliard církvím, čímž se jí povedlo poslední zbytky důvěry veřejnosti v církve naprosto zdiskreditovat. Stejně tak svými "kvótami na ženy" poslouží Evropská komise ženám.
Netuším, jestli je eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová členkou komise díky (nebo kvůli?) svému pohlaví. Jako žena ve vysokém společenském a politickém postavení by ale měla mít určitou hrdost.
Nikoli ale hrdost na to, že komisí "protlačila" úplnou pitomost, kterou nazývá úspěchem. "Komise přijala mou směrnici, kterou zajistíme, aby ženy představovaly 40 procent členů vedení společností do roku 2020," napsala nadšená komisařka ze svého twitterového účtu.
Nevím, jak paní komisařce, ale mně osobně by bylo trapné, kdyby mne někdo přijímal do vedení firmy jen proto, že jsem žena. "Vážená paní, tady těch pět kandidátů má asi mnohem větší schopnosti, mají za sebou lepší praxi a jsou mnohem kvalitnější, ale vy jste žena, takže vás podle kvót Bruselu musíme vzít… Jo a budeme vás tu mít všichni rádi." Asi bych se hanbou propadla.
Evropská komisařka pro spravedlnost svým návrhem zcela popřela název svého resortu. Co je spravedlivého na tom, když firmě nařídíte, kdo má být v jejím vedení?
Nepovažuji se za žádnou radikální "antifeministku", znám problémy, žen, které nedostaly práci jen pro to, že jsou ženami, které přišly o práci jen pro to, že měly (nebo měly mít) děti.
Pokud chce paní eurokomisařka něco udělat pro spravedlnost, měla by se postarat, aby firmy ženy nediskriminovaly, aby je netrestaly za to, že jsou ženami a že chtějí pracovat. Zcela by stačilo, kdyby tyto firmy byly povinné zveřejňovat nejen podmínky výběrových řízení, ale poté i jejich výsledky. Jsem přesvědčená, že by se poměr žen ve firmách zvýšil, a to nejen na vedoucích funkcích.
Evropská komisařka takto pouze chce odstranit diskriminaci pomocí jiné nesmyslné diskriminace (kvóta není nic jiného než diskriminační nařízení). Trend je přitom v dnešní době emancipace zcela opačný a osobně znám také spoustu žen, které se rozhodly, že budou úspěšné a úspěšné jsou i bez kvót.
Kritici návrhu upozorňují, že byrokraté z Unie proti sobě poštvou firmy a soudy (které budeme platit my) a zaplevelí systém nesmyslnými normami, ve kterých se (opět) normální člověk nemůže vyznat (jmenování pracovníků na uvedené pozice mají podle návrhu probíhat na základě „komparativní analýzy kvalifikací každého z kandidátů při uplatnění jasných, genderově neutrálních a jednoznačných kritérií…").
Já mám ale s návrhem ještě jeden problém. Opravdu bude muset ve správní radě firmy na výrobu traktorů zasedat čtyřicet procent žen? A pokud ano, budou si moct na takové pro ženy jistě fascinující zasedání správní rady vzít alespoň pletení?
Radka Maxová, místopředsedkyně ANO 2011