Přeskočit na obsah

Nabídka sekce

Máme recept na oživení růstu EU, píší naši europoslanci

Reakce členských států a Evropské komise na krizi v oblasti bankovnictví, státních dluhopisů a hospodářství byla přinejlepším nedotažená: veřejný a soukromý dluh je stále příliš vysoký, celková nezaměstnanost, zejména nezaměstnanost mladých lidí, je na rekordně vysoké úrovni a hospodářský růst je nadále pomalý. Důvěra v hospodářství EU se ještě nevrátila a zotavování se zastavilo.

p { margin-bottom: 0.1in; direction: ltr; color: rgb(0, 0, 0); line-height: 120%; text-align: justify; widows: 2; orphans: 2; }p.western { font-family: "Times New Roman",serif; font-size: 12pt; }p.cjk { font-family: "Times New Roman",serif; font-size: 12pt; }p.ctl { font-family: "Times New Roman",serif; font-size: 12pt; }

Evropská unie a především eurozóna ještě neunikly riziku nové krize: krize dlouhotrvající stagnace. Důsledkem neschopnosti jednat společně na evropské úrovni za účelem okamžité rekapitalizace bankovního sektoru v EU, provádět společnou politiku s cílem snížit veřejný dluh, urychleně provést strukturální reformy a navrhnout politiku EU zaměřenou na růst může být ztráta celého desetiletí pro EU. I přes konfrontaci s bezprostřední hrozbou dlouhotrvající krize jsou nicméně členské státy a Komise plny sebeuspokojení. Poslední návrh Komise, plán investic ve výši 300 miliard EUR, jehož záměrem je oživení růstu v EU, slibuje vkládat 100 miliard EUR ročně do hospodářství EU po dobu tří let. Zůstává nejasné, zda se jedná o nové peníze, nebo zda je záměrem přesunout finanční prostředky z jednoho zdroje do druhého. Stejně nejasným zůstává, zda se má na těchto investicích podílet soukromý kapitál. Bez ohledu na tyto dva scénáře a vzhledem k tomu, že v samotné eurozóně jsou zapotřebí investice ve výši nejméně 700 miliard EUR a roční rozdíl v investicích představuje přibližně 180 miliard EUR, tento plán ani zdaleka neodpovídá tomu, co je nutné k vytvoření nezbytné hospodářské dynamiky.

Na druhém břehu Atlantiku mobilizoval americký zákon o pobídkách a obnově z roku 2009 více než 800 miliard dolarů na práce v oblasti infrastruktury, školství, zdravotnictví, energetiku a federální daňové pobídky pro rodiny a malé a střední podniky.Dnes roste ekonomika USA opět o více než 2 procenta. Dnes sklízí plody investic, které zasely. A my dnes v Evropě nesklízíme nic – protože jsme nic nezaseli.Proto věříme, že ke stimulaci růstu, vytváření pracovních míst, obnovení konkurenceschopnosti a zajištění dlouhodobé ekonomické stability našeho kontinentu je potřebná odvážnější a rozhodnější iniciativa. Musíme pokračovat v procesu provádění hlubokých strukturálních reforem v členských státech, zejména s ohledem na systémy sociálního zabezpečení a trhy práce, abychom posílili postavení evropských ekonomik tváří v tvář globální konkurenci. Musíme také pokračovat ve fiskální konsolidaci financí členských států a snížit míru zadlužení, což není důležité pouze z důvodů fiskální stability, ale také z důvodu uvolnění fiskálního prostoru pro členské státy, aby místo splácení dluhu mohly investovat. U orgánů, které spravují finanční prostředky EU, musíme vyvolat změnu myšlení s cílem upustit od grantů ve prospěch finančních nástrojů. Dále bychom měli zlepšit a zjednodušit stávající právní rámec, aby byl lépe přizpůsoben podnikání a investování v EU. Opatření by měla sahat od usnadnění zřízení podniku, otevření některých chráněných profesí s úrovněmi ochrany, které již nejsou opodstatněné, po urychlení soudních řízení, jakož i rozšíření možností pro soukromé investice v EU tím, že bude pokračovat privatizace velkých státních podniků, které nejsou ekonomicky životaschopné, s cílem mobilizovat více soukromého kapitálu. Tato opatření však sama o sobě nepovedou k vytvoření potřebné dynamiky, kterou naše ekonomiky potřebují k růstu v krátkodobém horizontu, kdy firmy nemají přístup k úvěrům pro investice a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi. Především musíme mít na paměti, že bez soudržného regulačního rámce vstřícného k investorům nebudeme schopni přilákat soukromé finanční prostředky.

Proto navrhujeme evropský plán pro investice a obnovu založený na třech prvcích:

1. Investiční fond Evropské unie vydávající dluhopisy.

2. Evropská daňová pobídka pro domácnosti a malé a střední podniky.

3. Urychlení otevření trhů pro budoucí růst.

Naším přístupem není dotčeno provádění Paktu o stabilitě a růstu, nezávislost ECB ani fungování evropského mechanismu stability.

Stručné srovnání EU a USA:

– EU vstupuje do sedmého roku nízkého růstu.

–Srovnání roku 2013 s rokem 2008:

–HDP v USA je + 5,9 %, v EU – 1,1 %.

–Investice v USA – 1,4 %, v EU – 14 %.

–EU investovala o 6 bilionů EUR méně do svého základního kapitálu než neevropské země OECD.

–Očekává se, že růst HDP v EU v roce 2015 bude 1,5 %, v eurozóně 1,1 %.

–Očekává se, že růst HDP v USA v roce 2015 bude 3,1 %.

–Roční čisté úspory eurozóny činí více než 250 miliard EUR.

– Čisté úspory firem a domácností v EU-28 jsou vyšší než 600 miliard EUR.

Zdroj: Eurostat, DIW

  1. Investiční fond Evropské unie a dluhopisy

Současné podmínky na trhu s historicky nízkými úrokovými sazbami a vysokými multiplikátory investičních výdajů do hospodářství v recesi volají po zřízení časově omezeného investičního fondu Evropské unie. Cílem fondu by bylo zvýšit dlouhodobé tempo růstu produktivity hospodářství tím, že shromáždí soukromý kapitál, podpoří soukromé investice a mobilizuje úspory firem a domácností v EU namísto pobídkových programů financovaných prostřednictvím veřejného dluhu.

Investiční fond Evropská unie by mohl být zřízen pod záštitou EIB s využitím její infrastruktury a zkušeností, včetně těch, které má EIF, s cílem shromáždit 700 miliard EUR, které chybí v oblasti investic. Za provoz fondu by ručily členské státy, což zajistí příznivé náklady na refinancování a atraktivní úvěrové podmínky pro podniky a současně sníží riziko úvěrování a zvýší investiční aktivity. Půjčky od EIB na úrovni EU jsou pro členské státy z rozpočtového hlediska neutrální a umožnily by získat dostatečné množství kapitálu, které by mechanismus flexibility Paktu o stabilitě a růstu nikdy nemohl dát dohromady, což činí diskusi o tomto mechanismu redundantní, pokud jde o zajištění důvěry v rámci fiskální stability. Aniž by byla dotčena nezávislost ECB, mohla by také nakoupit takové dluhopisy, což by udrželo úrokové sazby na nízké úrovni a dále stimulovalo agregátní poptávku.

Kapitálové výnosy z investic do fondu by mohly být osvobozeny od daně z kapitálu v zájmu stimulace investic do fondu a jeho dlouhodobých projektů. Fond by investoval kapitál do velkých celoevropských projektů nebo vnitrostátních projektů, jejichž účinky by se dominově projevily v evropském hospodářství a přenesly se do společností mimo finanční odvětví, zejména do malých a středních podniků, a to ve formě atraktivních úvěrových nabídek. Z fondu budou financovány projekty pouze v členských státech, které provádějí strukturální reformy, jak je stanoveno v doporučeních pro jednotlivé země, která přijala Rada a jejichž návrh rozpočtu na následující rok získal kladné stanovisko Komise.

Malé a střední podniky

– Přístup k financím je pro mnoho malých a středních podniků nejpalčivějším problémem.

– Zaměření na bankovní financování zůstává s 85 % úvěrů pocházejících od bank velmi vysoké.

– Nesplacené půjčky společností bankám v eurozóně klesly přibližně o 10 % počínaje rokem 2012 a konče rokem 2013.

– Úrokové sazby z úvěrů pro podniky činí v průměru v Německu 2,6 %, v Nizozemsku 3,5 %, v Itálii 4,7 % a v Portugalsku 6,1 %.

Zdroj: Morgan Stanley Research, ECB, BusinessEurope

V zájmu obnovení důvěry v evropský projekt je zásadní, aby veřejné mínění mělo zájem o investiční plán.Účast fondu ve velkých projektech by přilákala soukromé investory, kteří v současné době považují zapojení se do velkých, dlouhodobých projektů za příliš riskantní a jejichž soukromé úspory jsou nevyužité. Účast fondu by mohla být ve formě finančního inženýrství, jako je využití soukromého kapitálu, grantů nebo půjček. Fond by mohl také přímo financovat projekty a následně na nich vydělat prostřednictvím privatizace. Fond i soukromí investoři uvidí přímou návratnost investic prostřednictvím účasti v partnerstvích veřejného a soukromého sektoru na projektech a budou těžit z jejich využití. Investování do projektů přinášejících vysoké dividendy a skutečnost, že kapitálové výnosy z investic do fondu by mohly být osvobozeny od daně, pobídne domácnosti k investicím části úspor do fondu, a to zejména v současné atmosféře spoření, kdy jsou bezpečná aktiva úročena velmi málo, a tím přiměje občany k účasti na oživení evropské ekonomiky. Uvolněním soukromých úspor, jež jsou v EU značné, by se evropští občané přímo podíleli na růstu a zaměstnanosti v Evropě a mohli by pracovat pro budoucnost kontinentu a jeho mladých lidí.Mobilizace soukromých úspor by mohla zahrnovat i vytvoření evropského spořicího účtu pro občany.

Je však důležité, aby projekty byly vybrány na základě rozumné hospodářské návratnosti, protože v opačném případě nebude dostatečný objem soukromých investic. Aby chránily soukromé investory před rizikem, že se státní subjekty budou snažit nově financované infrastruktury využít z volebních důvodů politicky například snížením cen za přístup nebo používání na neziskovou úroveň, měly by členské státy mající z této infrastruktury užitek poskytnout záruku na nejriskantnější část soukromých investic odpovídající 8 % financování prostřednictvím tzv. dluhu s nízkou prioritou (junior debt). Další první přechodnou tranši ve výši 8 % by zaručila EIB a druhou přechodnou tranši ve výši 4 % evropský mechanismus finanční stability. Zbývajících 80 % by financoval soukromý sektor přes tranši vyšší úrovně.

Výběr projektů infrastruktury na investice by se měl zaměřit na produktivní odvětví podporující růst, jako je energetika, IKT, vzdělávání a doprava přispívající k budování energetické unie, digitální unie, dopravní unie a znalostní ekonomika vycházející z technologií (viz přílohu). Fond by měl také investovat do vybraných sociálních projektů, jako je sociální bydlení a systémy zaměřené na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí.

Při poskytování půjček podnikům není cílem investovat do činností, které by se bez veřejného zásahu neuskutečnily. Cílem je spíše zmírnit mikroekonomické riziko pro soukromé investory, kteří směřují finanční prostředky do odvětví vytvářejících v době makroekonomické nejistoty příležitosti pro růst. Půjčky by se měly dostávat do nefinančních podniků investujících do modernizace ekonomiky a přispívajících k industrializaci a doplňovat podíl investičního fondu Evropské unie v rozsáhlých celoevropských projektech v oblasti infrastruktury. Takové půjčky by znamenaly nižší úrokovou sazbu na půjčky, což by vedlo k lepší nabídce půjček a zvýšilo poptávku po úvěrech, a to by dále stimulovalo soukromé výdaje.

II.Evropské daňové pobídky pro domácnosti a malé a střední podniky

Po zřízení investičního fondu Evropské unie bude trvat několik měsíců, než bude fond plně funkční. Nesmíme však ztrácet čas. Z tohoto důvodu a také proto, aby ekonomika EU dostala okamžitý impuls a byla opět důvěryhodná, by měly být daňové úlevy pro domácnosti a malé a střední podniky ustanoveny v evropském měřítku. Toto snížení daní v členských státech by mělo být financováno pomocí dluhopisů EIB. Evropská investiční banka (EIB) by zahájila dvanáctiměsíční iniciativu financovanou z dluhopisů EIB v maximální hodnotě 200 miliard EUR, čímž by členským státům umožnila převzít veřejné výdaje na stávající investice do infrastruktury podporující růst výměnou za poskytnutí daňových úlev pro domácnosti a malé a střední podniky do úrovně odpovídající stávajícím daňovým úlevám. Tyto rozsáhlé daňové úlevy by vedly k fiskální expanzi nezbytné pro stimulaci růstu. Program by byl dobrovolný a je zapotřebí, aby dodržoval ústavní rámce členských států. Napomohl by však členským státům zajistit hlavní investice do budoucna, přičemž by došlo k fiskální konsolidaci a krátkodobé stimulaci růstu. Účast členských států by byla podmíněna prováděním strukturálních reforem, jak jsou stanoveny v doporučeních pro jednotlivé země schválených Radou, a získáním kladného stanoviska Komise k návrhu rozpočtového plánu na nadcházející rok.

Do programu by mohly být vybrány pouze výdaje, které EIB schválila jako výdaje podporující růst, a členské státy by měly mít povinnost rezervovat budoucí příjmy na refinancování investice EIB, která není pokryta kapitálovými výnosy projektu. V tomto ohledu lze ušetřit značný čas v geografických oblastech, na které se vztahuji již schválené makroekonomické strategie: jejich akční plány již podrobně stanoví velmi potřebné přeshraniční investice do určených klíčových odvětví. Půjčky EIB nemají důsledky pro fiskální pravidla EU a jsou proto pro členské státy fiskálně neutrální. EIB může v současnosti poskytovat dlouhodobé půjčky s úrokovou sazbou ve výši 1,6 %.

III.Otevření trhů pro budoucí růst

EU potřebuje zlepšit podmínky pro investice pomocí vytvoření účinného jednotného trhu kapitálu, služeb a zboží. Kromě vytvoření skutečného jednotného evropského trhu musí EU nadále usilovat o ambiciózní vnější obchodní politiku a otevření zahraničních trhů s cílem oživit růst.

  • Snížení administrativní zátěže a zlepšení regulace tam, kde je to možné
    • Potřebujeme odstranit byrokratické překážky a snížit administrativní zátěž, která vede k příliš nákladnému zřizování a provozu podniků. Jakákoli další zátěž v důsledku nových právních předpisů by měla být kompenzována stejně významným snížením administrativní zátěže stanovené ve stávající legislativě. Stávající legislativa by navíc měla být přezkoumána s cílem snížit administrativní zátěž do konce roku 2017 alespoň o 10 %. Nemělo by to vést ke snižování standardů, je však zapotřebí zjednodušit administrativní postupy.Členské státy musí také změnit důrazy ve svých systémech zdanění právnických osob, které upřednostňují financování závazků před kapitálovým financováním, čímž postihují inovativní a začínající podniky, které se snaží o kapitálové financování.
  • Integrace kapitálových trhů EU
    • Potřebujeme vybudovat dynamický, odolný a diverzifikovaný kapitálový trh, abychom napomohli vytváření pracovních míst a růstu. Rychlému návratu k růstu brání přílišné spoléhání na bankovní půjčky a skutečnost, že naše kapitálové trhy nejsou dostatečně rozvinuté ve srovnání například se Spojenými státy. Nejnaléhavějším úkolem v současnosti je podniknout veškerá opatření, která sjednotí kapitálové trhy s cílem zachovat dlouhodobé projekty a usnadnit přístup k financování pro malé a střední podniky. K těmto opatřením patří urychlené přijetí nařízení o evropském fondu dlouhodobých investic, což by pomohlo vyčlenit finanční prostředky na delší projekty v oblasti infrastruktury a na malé a střední podniky. Komise by také měla urychleně předložit návrh na vysoce kvalitní sekuritizaci, z níž by měly prospěch malé a střední podniky, které jsou příjemci úvěrů, a umožnit institucionálním investorům, aby měli přístup k finančním produktům, které jim zajistí dlouhodobé stabilní výnosy. Další iniciativy by měly zahrnout rozvoj evropských trhů soukromých investic, zaměstnanecké a osobní penzijní fondy, posílit přeshraniční využívání zajištění a vytvořit rámec pro registry úvěrů.
  • Dokončení jednotného trhu zboží a služeb
    • Je zapotřebí dokončit jednotný trh služeb a zboží. Hlavním cílem musí být posílení hospodářské soutěže, zejména ve vysoce regulovaných odvětvích s velkým nedostatkem investic, jako je školství a zdravotní péče, a dále podpora inovací napomáhajících investicím podniků, které si chtějí udržet náskok před konkurenty nebo s nimi držet krok. Obrovské úspory by přineslo vytvoření skutečného evropského trhu veřejných zakázek v oblasti obrany. Je také důležité, aby Komise posílila donucovací opatření týkající se přijatých právních předpisů EU, včetně zrychlení řízení o neplnění povinnosti a zajištění korektní hospodářské soutěže díky urychlenému vyšetřování jakéhokoli zneužití dominantního postavení a monopolních postupů, zejména v energetice, dopravě a v digitálním odvětví. Bylo by také vhodné usilovat o to, aby směrnice, které jsou prováděny jen velmi nedostatečně, nahradila nařízení s cílem vytvořit rovné podmínky. Veškeré nové právní předpisy týkající se jednotného trhu by měly v souladu se zásadou subsidiarity a kdykoli je to vhodné, zejména tam, kde není třeba dále váhat s prováděním právních předpisů Unie, mít spíše podobu nařízení než směrnic jakožto přednostního právního nástroje pro regulaci jednotného trhu s tím, že je zapotřebí nadále prosazovat nástroje kontroly provádění těchto nařízení.
  • Budování trhu EU s energií
    • Integraci trhů EU s energií je zapotřebí dokončit zavedením systému na úrovni EU pro monitorování bezpečnosti dodávek energie a přijetím regulace bezpečnosti dodávek elektřiny, která zajistí výraznou právní jistotu dodavatelského rámce na úrovni EU. Dále by měl být zaveden soubor harmonizovaných pravidel pro obchodování s plynem a elektřinou s cílem vytvořit větší trhy ve prospěch podniků a konečných spotřebitelů a zajistit lepší propojení velkoobchodních a maloobchodních trhů, aby spotřebitelé mohli také využívat nižších velkoobchodních cen. Je také zapotřebí přezkoumat směrnici o obnovitelných zdrojích energie s cílem zajistit podpůrné mechanismy vycházející z trhu, posílit evropskou spolupráci, a tím dosáhnout cílů na úrovni EU ve výši nejméně 27 %.
  • Urychlení jednotného digitálního trhu
    • V oblasti investic do IKT, zavádění širokopásmových sítí a digitální inovace zaostává EU za svými hlavními konkurenty, jako jsou Spojené státy, zejména vzhledem k roztříštěnosti jednotného digitálního trhu, ale také proto, že EU vnímá digitální řešení stále spíše jako ohrožení než jako příležitost. Jednotný digitální trh potřebuje získat impuls pomocí urychleného přijetí balíčku týkajícího se vytvoření propojeného kontinentu a zavedení jednotného evropského regulačního orgánu, který bude mít významnou úlohu při znovupropojení stávajícího jednotného trhu v digitální oblasti.Z tohoto hlediska bude muset být striktně právně zajištěna neutralita sítě tak, aby malé a střední podniky, nevládní organizace a další sociální a ekonomické subjekty mohly využívat všech příležitostí, které digitální trh poskytuje.Měli bychom také mít moderní právní předpisy týkající se autorského práva, které by prosazovaly evropskou kulturu a digitální inovaci.Dokončení jednotného digitálního trhu bude vyžadovat budování důvěry v elektronický obchod, zejména posílením kybernetické bezpečnosti a soukromí v elektronické komunikaci, i zjednodušení transakcí. Je zapotřebí zavést odpovídající rámec s cílem podpořit inovace a prosazovat digitální řešení, zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž a zakotvit neutralitu sítě v právních předpisech. Potřebujeme legislativní návrh v oblasti cloud computingu, aby bylo možné reagovat na nedostatečnou právní odpovědnost poskytovatelů služeb cloud computingu a na nejednotnost nadnárodních právních předpisů a regulací. V oblasti mobilních plateb brání trhu v rychlejším růstu velká různorodost obchodních praktik v jednotlivých členských státech a příliš vysoké náklady na přeshraniční platby. V oblasti doručování pošty a balíkových zásilek by se měla podporovat samoregulace s cílem zaplnit značné informační mezery v souvislosti s dostupností různých doručovacích služeb a dalších způsobů doručování jak pro spotřebitele, tak pro internetové maloobchodní prodejce. Je zapotřebí zlepšit kontrolu provádění těchto předpisů ze strany členských států, a to zavedením koordinovaných opatření, pokud tyto předpisy nebudou přijaty v plném rozsahu.

    Příloha: Energetická unie, jednotný digitální trh, pracovní mobilita a doprava

    Energetická unie

    Aby mohla být vybudována energetická unie, je třeba investovat do evropské infrastruktury elektrických rozvodných sítí, do sítí pro dodávky plynu, včetně zařízení pro přepravu a skladování, a přijmout opatření, která by zlepšila energetickou účinnost a využívání bioenergie. Odhaduje se, že celkově je třeba investovat do energetiky EU v příštím desetiletí 628 miliard EUR. Jen do evropské infrastruktury elektrických rozvodných sítí, včetně přeshraniční infrastruktury a inteligentních sítí pro přenos a distribuci, je podle odhadů třeba investovat téměř 100 miliard EUR.

    Nástroj pro propojení Evropy, který měl podpořit jednotný energetický trh, má však k dispozici pouze 5,8 miliardy EUR. Současná krize mezi Ruskem a Ukrajinou dokazuje, že EU musí být energeticky méně závislá, a to také proto, aby bylo možné zajistit nižší ceny energie. Decentralizace výroby a distribuce energií a možnost, aby se občané aktivně zapojili na trhu s energií – jak dokazuje řada obecních pilotních projektů –, by významně posílily energetickou bezpečnost EU. Investice do infrastruktury zemního plynu, včetně jeho skladování, by měly činit nejméně 64 miliard EUR. Pokud bychom však dokázali vyvinout baterii pro skladování obnovitelné energie, situace by se výrazně změnila. Nejen, že by se investice do obnovitelné energie staly lukrativnějšími, ale byli bychom také méně závislí na Rusku, spotřeba energie by se zlevnila a vzrostla konkurenceschopnost našeho průmyslu.

    Investování do energetické účinnosti bude hrát významnou úlohu při snižování emisí skleníkových plynů. Potřebné investice jsou zde ještě vyšší než v odvětví elektřiny. Prvním krokem by měla být transformace vysoce znečišťujících energetických zařízení na ekologicky šetrnější výrobu energie. Pilotní projekty rovněž ukázaly, že domácnosti mohou s inteligentními měřícími systémy snížit spotřebu energie až o 30 %, aniž by byly nutné rozsáhlejší úpravy a aniž by bylo třeba vzdát se pohodlí. Ještě důležitější je však možná velkorysý přístup ke zvyšování energetické účinnosti budov, který se musí stát největším zdrojem snižování neprůmyslových emisí. Souhrnně můžeme říci, že tyto investice umožní Evropě výrazně pokročit kupředu a zahájit přeměnu na nefosilní společnost.

    Zdroj; Evropská komise, Evropská nadace pro otázky klimatu, IEA

    Jednotný digitální trh

    Digitalizace se stala jednou z hlavních hybných sil celosvětové hospodářské soutěže. Růst a prosperita v Evropě závisejí více než kdy dříve na digitální infrastruktuře a službách, které mohou zlepšit naše dovednosti, rozšířit znalosti a převést je do nových produktů a služeb. Více než deset let Evropa zaostává za jinými ekonomikami v konkurenci předních digitálních produktů a služeb. Pokud jde o rozvoj internetu, nemá Evropa vedoucí postavení ve světě. 30 % Evropanů dokonce dosud nikdy nevyužilo internet. Rozšíření vysokorychlostních sítí na bázi optických vláken dosahuje v Evropě pouze 1 %, zatímco v Japonsku je to 12 % a v Jižní Koreji 15 %. Výdaje EU na výzkum a vývoj v oblasti IKT jsou v porovnání s USA pouze 40%. Navíc, pokud jde o velikost internetové ekonomiky jednotlivých států, internetová ekonomika Jižní Koreje činí 7,3 % HDP, v Japonsku a USA je to 4,7 %, kdežto v EU činí průměrně pouze 3,8 %. Z výzkumu vyplývá, že rozsáhlé zavedení širokopásmové infrastruktury se z hospodářského hlediska vyplácí.

    Rozpočet EU na období 2014–2020 počítá s vynaložením pouze 1 miliardy EUR na IKT v rámci nástroje pro propojení Evropy. Většina z těchto finančních prostředků je v zásadě vyčleněna na podporu digitálních služeb; pouze 150 milionů EUR je na infrastrukturu. To bohužel zdaleka nestačí. Evropa by měla masivně investovat do digitální ekonomiky. Aby byly tyto trendy vyvážené a pro podporu úsilí Evropy o dostihnutí jiných zemí, měl by evropský investiční plán 1) zaměřit své financování na projekty, které pomohou urychlit zavádění skutečně vysokorychlostních širokopásmových sítí, 2) stimulovat vytváření a přijímání digitálních služeb zvyšujících produktivitu, 3) překonat zpoždění venkovských oblastí, pokud jde o přístup k vysokorychlostním sítím, a 4) prostřednictvím investicí do celoevropské infrastruktury zvýšit bezpečnost a odolnost sítí a aplikací IKT.

    Pouze tímto způsobem může Evropská unie vytvořit otevřenou síť tvořenou optickými vlákny, v jejímž rámci by provozovatelé mohli volně soutěžit. Tímto způsobem vzniknou příznivé podmínky a pracovní místa, protože digitální Evropa nabízí mnoho příležitostí. Například díky elektronickému zadávání veřejných zakázek (eProcurement) by mohly veřejné orgány ušetřit ročně 100 miliard EUR; cloud computing by mohl mít pro naše hospodářství mnohonásobnou hodnotu. Přidáme-li přínos nových on-line služeb, inteligentních měst, inteligentních sítí, elektronického zdravotnictví nebo internetu věcí, je jasné, že tyto investice se vyplatí.

    Zdroj: BCG, Evropská komise

    Pracovní mobilita, vzdělávání a odborná příprava

    Vytvoření skutečně celoevropského pracovního trhu by pomohlo obnovení růstu v EU a mělo zásadní význam pro snižování nezaměstnanosti, zejména mladých lidí. Smlouvy EU stanoví svobodu usazování evropských pracovníků a podnikatelů, ale jsou potřebná nová opatření, která by umožnila občanům plně využívat této svobody. Je třeba intenzivněji vytvářet nástroje, které umožní nezaměstnaným hledat práci a zapojit se do mezinárodní odborné přípravy. Musí být soustavně zajištěna přenositelnost sociálních práv (například důchodů) těchto nadnárodních uchazečů o zaměstnání, a to i v případě, že se přestěhují z jednoho členského státu do druhého. Musíme kromě toho více investovat do zlepšování vzdělání a odborné přípravy, což pomůže vytvořit inteligentní pracovní síly pro budoucí inteligentní odvětví orientovaná na růst.

    Doprava

    Budování a modernizace evropské dopravní infrastruktury jsou důležitou součástí nové, liberální a na rychlý růst zaměřené strategie pro Evropu. Dopravní infrastruktura je životně důležitým prostředkem pro udržitelný hospodářský růst. Přitahuje obchodní investice, usnadňuje základní obchodování a podnikání a umožňuje přepravu zboží v místním, celostátním a celosvětovém měřítku. Investice do projektů dopravní infrastruktury (například nového mostu nebo údržby) mohou přímo i nepřímo posilovat hospodářský růst. Přímo díky vytváření pracovních míst v důsledku stavebních prací a služeb poskytovaných subjekty, nepřímo díky zvýšení obecné úrovně konkurenceschopnosti dané oblasti. Rozvoj a rozšiřování sítí TEN-T je třeba urychlit poskytnutím nezbytných finančních prostředků a uplatňováním nástrojů pro propojení Evropy. Tyto nástroje bohužel obsahují pouze 26 miliard EUR na dopravu, zatímco podle odhadů činí investiční potřeby v této oblasti přibližně 500 miliard EUR do roku 2020. Navícbudování nových vysokorychlostních tras zatím prakticky selhává. Naše železniční a silniční terminály jsou často zahlcené, stejně jako největší evropské námořní přístavy. Také v této oblasti by měly být investice urychleně navýšeny, aby se zajistila přeprava velkých objemů zboží mezi evropskými přístavy a průmyslovými centry po železnici, čímž by se evropské dálnice uvolnily pro přepravu osob. Nástroj pro propojení Evropy rovněž zahrnuje projekt Galileo, který byl naplánován již před dlouhou dobou, ale stále se potýká s problémy a chybami. Měli bychom rovněž zdůraznit, že je důležité uskutečnit jednotné evropské nebe, aby bylo možné dokončit náš vnitřní trh. Musíme také dosáhnout pokroku při otevírání železničních a leteckých trhů. V oblasti železniční dopravy přetrvávají v mnoha státech národní monopoly, které (někdy velmi rafinovaně) brání novým žadatelům vstoupit na trh, což má pro cestující důsledky, pokud jde o kvalitu, inovace a ceny přepravních služeb. V oblasti letectví jsou výsledkem soustavné neochoty členských států pokročit k dosažení jednotného evropského nebe neefektivní a nákladné lety s vysokou uhlíkovou stopou.

    Nahoru

    Přeskočit na menu