Česká republika je nejlépe hospodařící zemí Evropské unie v roce 2017
Ministerstvo financí zveřejňuje na svých internetových stránkách Fiskální výhled České republiky. Dokument je zaměřen na hospodaření celých veřejných financí v aktuálním roce a ve střednědobém horizontu včetně mezinárodního srovnání. V roce 2016 byl poprvé v historii dosažen přebytek hospodaření sektoru vládních institucí, a to ve výši 0,7 % HDP. V letošním roce je očekáván přebytek hospodaření ve výši 1,1 % HDP. Očekávání lepšího hospodaření v aktuálním roce se opírá o dosavadní vývoj pokladního plnění státního rozpočtu, rozpočtů místních vládních institucí a inkasa daňových příjmů, které rostou nadprůměrně. V roce 2018 se odhaduje další nárůst přebytku hospodaření sektoru vládních institucí na úroveň 1,3 % HDP. Nárůst náhrad zaměstnancům, důchodů, sociálních dávek a vyšší investiční aktivita tak budou probíhat v prostředí fiskální rovnováhy.
V následujících letech se očekává zlepšení hospodaření sektoru vládních institucí až na 1,7 % HDP v roce 2020. Na přebytcích by se měly podílet jak územní samosprávné celky, tak ústřední vládní instituce. U strukturálního salda by mělo také v letošním roce probíhat přebytkové hospodaření ve výši 0,5 % HDP, v roce 2018 by pak strukturální přebytek měl dosáhnout výše 0,4 % HDP. V dalších letech očekáváme postupné zvyšování strukturálních přebytků až na 0,8 % HDP v roce 2020.
V letech 2013–2016 poklesl dluh sektoru vládních institucí o více než 8 procentních bodů na 36,8 % HDP, v letošním roce se očekává jeho další pokles na 34,7 % HDP. V roce 2018 by mělo snížení zadlužení sektoru vládních institucí dosáhnout na úroveň cca 33 % HDP, v dalších letech se očekává pokračování poklesu poměru dluhu na HDP pod 31 % v roce 2020.
Česká republika se tak řadí v rámci EU mezi nejlépe hospodařící země. V roce 2016 byl přebytek 0,7 % HDP pátým nejvyšším přebytkem v celé EU, před Českou republikou skončily pouze Lucembursko, Švédsko, Malta a Německo. Odhadované saldo pro rok 2017 ve výši 1,1 % HDP je dokonce výsledek nejlepší. V případě dluhu sektoru vládních institucí vykazuje Česká republika v roce 2016 i 2017 čtvrté nejnižší zadlužení v EU, nižší zadlužení lze zaznamenat pouze u Estonska, Lucemburska a Bulharska. K tomu klíčovou měrou přispělo také efektivnější řízení státního dluhu a likvidity státní pokladny Ministerstvem financí.