Co bychom v ANO udělali pro naše seniory?

Soudím podle toho, co by se líbilo mně

Když se zamyslím, co by pro mě moje městská část mohla ve stáří udělat, přál bych si, aby mi tuto nedílnou etapu života dovedla v rámci jejích možností zpříjemnit a pokud se mi do ní snad vkrade všednost, aby mi ji pomohla rozptýlit – nabídkou neotřelých aktivit v komunitních centrech a centrech pro seniory (co třeba základy olejomalby, kdo měl kdy čas si ji vyzkoušet?), nabídkou pravidelných i jednorázových aktivit spojených s bezpečnostní a zdravotní osvětou (např. v rámci místní Agendy 21, která se v naší městské části nově rozbíhá), zvýšením počtu bezbariérových přístupů do objektů a na plochy ve správě městské části, zajištěním mé větší bezpečnosti nikoliv navýšením počtu kamer, ale přítomností chápavých strážníků v ulicích, větší asertivitou úředníků na přepážkách úřadu městské části, se kterými budu i v seniorském věku muset komunikovat a možná mi to úplně nepůjde.

Realita může být jiná a komunální politika některé věci ovlivnit nedokáže

Není pro mě jednoduché se vžít do té situace seniora, jak by si ten či onen představoval spokojené stáří, ale vždycky se mi vybaví vzpomínka ze služební cesty na Moravu, když jsem na vkusně opravené, bezbariérové hlavní třídě v Šumperku zahlédl pána v požehnaném věku, který si sem zašel posedět, vychutnat malou plzeň a při čekání na kamaráda spokojeně mhouřil oči do odpoledního slunce – takové stáří bych si přál. Výši důchodu sice městská část ovlivnit nemůže, ale neustále zlepšovat podmínky k životu, revitalizovat své ulice a svá náměstí, to může. A já jsem rád, že se takové revitalizace snad již brzy dočká i Branická ulice, místo, kde žiji a bydlím a kde, doufám, i zestárnu.

Více názorů na různá témata si můžete přečíst na mém webu www.tomashrdinka.cz.