Vystoupení Josefa Hájka v rozpravě k novele důchodového zákona
Naši horníci po odpracování 15 let a odfárání 3300 směn mohou odejít do starobního důchodu až o 10 let dříve
Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, dneska bych nechtěl vystoupit jenom jako poslanec Hájek, ale i jako zástupce cechu hornického, jejichž zástupce můžete vidět tady na galerce.
Dneska je 4. května, den svatého Floriana. A za sedm měsíců bude největší hornický svátek, den svaté Barbory. A my dneska máme možnost dát skupině, která si to nejvíce zaslouží, a to horníkům, k tomuto svátku dát dárek, který spočívá v tom, že jim dáme – ne dáme, my jim vrátíme to, na co dle mého názoru mají nárok. Protože opravdu hornictví - a já to mohu potvrdit z vlastní zkušenosti a kolegové nahoře taky - je nejnáročnější povolání, které člověk může vykonávat. Protože v podzemí skutečně na vás působí nejvíce vlivů, které člověk může v pracovním procesu zažít. Je to otázka psychického vypětí, fyzického vypětí, je tam teplo, je tam vlhko, je tam prach, prostě veškerá kombinace, kterou si člověk může vymyslet. To už nechci brát ohled na riziko hornického povolání, protože to je skutečně mnohdy boj s přírodou a ne vždy v tomto boji nebo zápase člověk vítězí.
Samozřejmě tento zákon se určitým způsobem dotkne i horníků z OKD, to je pravda. Původně tu koncepci, kterou odboráři připravovali a řešili de facto už 24 let, protože v roce 1992, když byly zrušené pracovní kategorie, horníkům slíbili, že na ně budou pamatovat a to tak, že budou vytvořené zaměstnanecké fondy. To to se bohužel nestalo. Teprve až v roce 2010, tzn. po nějakých 18 letech tvrdého vyjednávání, se podařilo nařízením vlády č. 363 zabezpečit odchod horníků do důchodu a to skupině těch horníků, kteří nastoupili do hornictví před rokem 1992. To původně platilo jen do roku 2008 neboť se jim fárané šichty počítaly pouze do roku 2008. V loňském roce nařízením vlády č. 69 se toto vládní nařízení rozšířilo tak, že mohly být směny dofárany i po roce 2008.
Dneska se tento zákon víceméně rozšiřuje i na tu skupinu horníků, kteří nastoupili po 1. lednu 1993. To znamená, že k dnešku máme v dole dneska dvě skupiny. Já jsem to v prvním čtení přirovnal k na příkladu horníka Laudáta a Kalouska. První z nich nastoupil do hornictví 31. prosince 1992 a může jít o těch pět roků dřív do důchodu a druhý z nich, horník Laudát, který nastoupil 1. ledna 1993 a má odpracovaných 23 let, tak by do toho důchodu dříve nešel. Takže z tohohle pohledu skutečně návrh novely důchodového zákona zrovnoprávňuje tyto dvě skupiny. A samozřejmě je pravdou to - a říkám to upřímně - že to pomůže řešit složitou i otázku OKD.
A nedá mi to, abych se problematiky OKD nedotkl. Přemýšlím o tom hodně často. V hornictví a politice jsou určitá shodná pravidla, a to ta, že pokud se udělá špatné strategické rozhodnutí, tak se negativní projevy projeví až po deseti, patnácti i dvaceti letech. V hornictví, jestliže člověk udělá špatné strategické rozhodnutí například v rozfárávce , tak se to v tom našem Karvinsku promítá tím, že vznikají důlní otřesy, což je určitá forma zemětřesení. V politice, když se udělá špatné rozhodnutí - a já si myslím, z mého pohledu že to byla privatizace OKD. Vlastně to nebyla ani privatizace, to byl neskutečný tunel, který také může vyvolat buď sociální otřesy, nebo společenské otřesy. A skutečně toto dnes v OKD nyní zažíváme.
Takže z mého pohledu tato novela skutečně OKD pomůže řešit tuto složitou situaci , v které se dnes horníci OKD nacházejí , částečně řešit. Samozřejmě novela řeší i situaci kolegů tady od Vlastíka Vozky, který je tady druhý zástupce cechu hornického, a to na dole Centrum, který bohužel z mého pohledu, a říkám to jako horník, skončil svoji činnost. Novela zákona rovněž řeší také situaci skupiny horníků uranových dolů, kteří také na tomto zákoně budou participovat.
Takže pokud se vyjádřím k pozměňovacím návrhům, budu určitě podporovat návrh kolegy
Sklenáka a budu proti návrhu své kolegyně Radky Maxové. Děkuji. Zdař Bůh!