"Moravskoslezský kraj byl a je příkladem pro další regiony v boji s koronavirem"
Kraj je nedílnou součástí boje proti koronaviru a výrazně se podílí také na pomoci svým občanům. Rozhodli jsme vyzpovídat toho nejvyššího v kraji. Na otázky odpověděl Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje.
Pandemická situace kolem koronaviru, změnila chod země. Co Vás jako hejtmana napadlo, když vir vypukl v Česku. Jaké byly vaše první kroky?
Začátek byl opravdu těžký, pro všechny. Od prvních dnů jsme se jako kraj zapojili do zajištění a distribuce ochranných pomůcek pro lidi v první linii - v době, kdy celostátní distribuce ještě nebyla schopna pokrýt potřeby všech. Neřešili jsme, jestli jde o zařízení, která jako kraj spravujeme, snažili jsme se pomoci všem. Lidé byli nervózní, chyběly informace a my se snažili co nejrychleji zavést nějaký spravedlivý systém, což při tom nedostatku nebylo jednoduché, ale prostě jsme reagovali na situaci, která se měnila doslova z hodiny na hodinu. Zásadně se změnil i život na krajském úřadě. Z právníků a pracovníků v kancelářích se stali skladníci a řidiči, kteří vyrazili do terénu a rozváželi dodávky ochranných pomůcek po celém kraji. Všichni si uvědomovali, že jsme v tom společně a znovu se ukázalo, že v lidech je prostě ta největší síla našeho kraje.
V této době se řízení kraje změnilo a taktéž průběh vašeho pracovního dne.. Jak vypadá váš den během krizového řízení kraje?
Možná v televizi nebo na sociálních sítích sledujete naše pravidelné brífinky pro tisk, na kterých se snažíme poskytovat opravdu maximum informací, protože si myslím, že právě informovanost předchází šíření strachu z neznámého. Prezentujeme na nich ale desítky a stovky hodin práce členů krizového štábu, který tvoří šéfové IZS, vojáků, celníků, účastnili se i zástupci laboratoří, KHS, ředitelé nemocnic. Především ty první týdny jsme se scházeli několikrát týdně, online jsme byli propojeni v podstatě 24 hodin denně. Všechny tyto složky spolupracují a pomáhají nám s distribucí ochranných pomůcek a zdravotnického materiálu, v hledání optimálního systému, jak otestovat co nejvíce lidí a jak co nejlépe čelit pandemii koronaviru. Hledali jsme způsoby, jak se připravit na možné krizové scénáře, které by mohly nastat, ale hlavně, jak jim předejít. Nikdy předtím jsme nemuseli čelit něčemu podobnému a bez skvělého týmu by to nefungovalo - my ty skvělé lidi naštěstí máme.
Na začátku krize, šlo převážně o čas. Co bylo potřeba zajistit jako první?
Jsem matematik, tak asi řeknu systém. Především zdravotníci se na nás v těch prvních dnech obraceli s žádostmi o pomoc při shánění ochranných pomůcek a ta poptávka mnohonásobně převyšovala reálné možnosti. Jejich obavy byly pochopitelně opodstatněné, protože přicházeli do kontaktu s nemocnými každý den a tak chtěli mít alespoň nějakou zásobu pomůcek. Situace byla ale taková, že jsme je rozdělovali doslova po kusech a každý den, nebylo možné někomu dodat stovky nebo dokonce tisíce roušek či respirátorů. V tu chvíli to bylo zboží nedostupné po celém světě. Ale zvládli jsme to.
S jakými překážkami jste se musel vypořádat?
Odpovím ve stylu Chucka Norrise - se všemi. Byla to nová situace, která se navíc neustále měnila a překážky se objevovaly naprosto nečekaně, prostě bylo zapotřebí reagovat. Jako příklad uvedu opět ochranné pomůcky. Už jsem říkal, že jsme nečekali na pomoc státu, protože vláda řešila úplně stejné problémy jako my a my jsme chtěli být o krok napřed. A když se nám podařilo sehnat velkou dodávku roušek a respirátorů, tak ta zásilka uvízla v Maďarsku. To pak cítíte vztek, bezmoc, ale musíte to rychle překonat, protože víte, že je třeba pokračovat v práci. Jestli nějaké pravidlo platilo a platí na sto procent, pak to, že nic se nevyřeší samo. Zavedli jsme zeď, na které jsme dávali takové ty nalepovací lístky s úkoly a měli jsme části “je třeba vyřídit” a “vyřízeno”. Na začátku bylo doslova žluto v té první části, dnes už je to naopak.
Stát připravil několik programů pro podnikatele a firmy. Jak si v tomto stojí kraj? Připravuje podporu místním podnikatelům a firmám?
Rozhodně ano, v podstatě velmi krátce po vypuknutí celé té krize jsme na webu zveřejnili návod, jak a kde žádat o pomoc a určitě chceme firmám v našem regionu co nejvíce usnadnit ten restart, protože dopady všech těch restrikcí, jakkoliv byly nutné, budou obrovské. Ale i tady musím vyzdvihnout mentalitu lidí v našem kraji. Zatímco jinde v Česku jsem zaznamenal především stížnosti a postesky podnikatelů, jak je pro ně situace likvidační, my jsme dostávali spoustu nabídek na pomoc. Firmy nám darovaly materiál zdarma, dezinfekci, skladovací prostory, roušky, jídlo, nabízely i různé služby. Ukázaly neuvěřitelnou solidaritu. Opravdu mě naplňovalo hrdostí, že u nás máme tolik schopných a solidárních podnikatelů a firem.
Kraj pro letošní rok připravil několik investicí. Bude potřeba některé pozastavit nebo se vše zvládne podle plánu?
Asi bude potřeba nějakým způsobem znovu projít rozpočet kraje, protože uplynulé týdny, to si nemusíme nalhávat, byly drahé. Ale zrovna před pár dny jsme oficiálně dostali zprávu, že Moravskoslezský kraj si udržel nejvyšší možný rating A1 s výhledem stabilním, který vůbec poprvé získal loni a to je důkaz, že hospodaříme dobře a máme rezervy, které nám dávají poměrně dost prostoru pro znovurozhýbání ekonomiky. Taky je to skvělý signál pro investory, že v našem kraji získají kvalitní zázemí, takže já se rozhodně nebojím, zvládneme to.
Je Moravskoslezský kraj v boji proti koronaviru příkladem pro další kraje?
Měl by být. Když jsme před bezmála čtyřmi lety převzali otěže, začali jsme sázet na inovace, na moderní technologie a v tom jsme se dostali velmi daleko. Třeba v úspěšnosti té takzvané chytré karantény jsme první z celé republiky. Taky z hlediska testování, které bylo klíčovou součástí boje s pandemií, patříme k absolutní špičce. Provádí se u nás bezmála pětina všech testů v zemi. Těch příkladů bych mohl uvést více, ale řadu věcí už jsem zmínil. Ano, Moravskoslezský kraj byl a je příkladem pro další regiony.
Koho byste vyzdvihl za jeho práci v této nelehké době?
Snad úplně všechny, ale pokud bych měl být konkrétnější, tak lidi v první linii. Dnes už přece jen ten strach z neznámého trochu opadl, ale na začátku byla úplně jiná situace a lékaři, sestřičky, sociální pracovníci, ale i zástupci dalších profesí, kteří přicházeli a bohužel stále přicházejí denně do kontaktu s nakaženými, dělali svou práci i přesto, že se v médiích určitě dočetli, že v celém světě onemocněly stovky, možná tisíce jejich kolegů, některé z nich to stálo dokonce život. Koneckonců i v České republice už je dost případů, kdy se nemocí Covid-19 nakazili zdravotníci, nebo pracovníci v sociálních zařízeních. Přesto pracují dál, neúnavně a obětavě. Chce to obrovskou odvahu. Většina z nich má rodiny, o které se bojí, ale i tak své poslání plní dál. To samé ale platí o prodavačkách v supermarketech, řidičích MHD, prostě všech, kteří navzdory strachu o své zdraví nebo možná častěji strachu, že nakazí své blízké, chodili denně do práce, za to jim všem patří obrovský dík.
Co byste vzkázal našim občanům v kraji?
Že jsem na ně hrdý, už jsem zmínil pomoc firem v našem kraji, statečnost a obětavost lidí v první linii, ale je tady spousta dalších lidí, kteří se přihlásili přes náš portál pro dobrovolníky. Pomáhali seniorům s nákupy, s venčením psů a spoustou dalších zdánlivých maličkostí, aby je uchránili před rizikem nákazy. Mohli zůstat doma, ale šli pomáhat. Vlastně se ale zapojili úplně všichni už jenom tím, že si ušili roušky, které byly v tu dobu nad zlato, abych parafrázoval známou pohádku. Semkli jsme se, pomohli si navzájem a zvládáme to spolu, což je skvělé.
Otázka na odlehčení. Jak trávíte aktuálně svůj volný čas?
Počkejte, já si musím najít ve slovníku, co to je. Ne, vážně, volného času jsme ani já, ani lidé v mém okolí, teď moc neměli. Sotva na pár hodin spánku, ale to je v pořádku, nebylo zbytí. A až se situace uklidní, protože pořád nemáme vyhráno, i když čísla klesají, je tu riziko druhé vlny a i kdyby teď nepřišla, bude spousta práce s tím, jak znovu nastartovat život v kraji. Ale až ten volný čas přijde, tak se konečně nechám ostříhat a svého čtyřnohého přítele Oswalda otrimovat.
