Radka Maxová: Jde přece o děti

Myslím, že to byl průlomový den, protože se nad kulatým stolem sešli zástupci z celého spektra organizací, kterých se tento problém dotýká. Jedná se o Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí , Probační a mediační službu, Úřad práce, Sdružení rodinně právních a opatrovnických soudů, Asociaci neúplných rodin, Exekutorské komory, Advokátní komory, Českou asociaci věřitelů, zástupce veřejnosti a ve finále i médií. Jedinými, kdo chyběl - a z čeho jsem skutečně na rozpacích – byli zástupci Úřadu vlády!!!

Na úvod dovolte poznámku, že neplacení výživného je třetí nejčastější řešený trestní čin v České republice. Takže pokud se nám povede vyřešit adekvátně a ve spolupráci s výše zmíněnými organizacemi tento problém, půjde mj. i o velké snížení práce soudců, kteří se pohybují v oblasti rodinného práva a jsou dnes více než stoprocentně zavaleny množstvím případů, které by v podstatě nemusely řešit, a tím také ke zlepšení rychlosti soudní praxe.

Ale jak uvádí můj název – jde o děti. Hlavně o děti. Z návrhu zákona o zálohovaném výživném, jak je navrhuje MPSV, vyplývá, že by stát platil výživné „místo“ dlužníka, který nepřispívá na své dítě. Mohu jen potvrdit slova zástupců společnosti APERIO (společnost pro zdravé rodičovství), kteří říkají, že forma zálohovaného výživného je jen další sociální dávka z pozice státu. Naše pracovní skupina se ale snaží o to, aby samozřejmě bylo pomoženo rodičům, kteří se ocitli sami s dítětem/dětmi, ale především - abychom těmito dávkami nezatěžovali ostatní daňové poplatníky, ale stíhali ty, kteří neplní svoji vyživovací povinnost.

To vše se dá pouze ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, se kterým se budeme snažit najít právní praxi – i ve změně zákona - která by umožňovala rychle reagovat na neplatiče výživného.

I v dnešním zákoně se dá využít již definované právní dopady, např. odejmutí řidičského průkazu, domácí vězení, prospěšné práce, ale jsou velmi málo využívány.

Nejde přehlížet fakt, že mnoho neplatičů se pohybuje v oblasti vazebního či trestního stíhání nebo na úřadech práce a vlastně nemá svoji zákonnou pracovní činnost, takže se nedá peníze vymáhat. Ale pokud by neplatič/ka pobírali životní minimum, je zde i prostor pro vyplácení existenčního minima a rozdíl mezi těmito dvěma dávkami by mohl jít na placení dluhu výživného. Pracuji na ověření této varianty.

Druhý návrh se týká něčeho, čemu by se dalo říkat „valorizace“ výživného. Znamená, že rodič, který se stará o své dítě, má už nyní právo žádat pravidelně s rostoucím věkem dítěte o navýšení výživného, ale musí o to opět požádat soud a podstupovat veškerá průkazní řízení a finanční i psychický tlak. Valorizace by v tomto případě znamenala, že částka, určená na zabezpečení dítěte, by se automaticky procentuálně zvedala v souvislosti s věkem dítěte. A jen pouze ten, kdo by nebyl spokojen s částkou z valorizace by žádal soud o jiné vyměření výživného. Tím by se i soudcům velmi ulevilo. Od toho se odvíjí i fakt, že na začátku by se měla stanovit jasná částka jako minimum výživného.

Poslední, ale vlastně velmi podstatnou a důležitou věcí je činnost Probační a mediční služby, která může sehrát velikou úlohu v tomto složitém problému a zatím není úplně doceněná ani využitá. Bohužel se dnes čím dál více setkáváme s tím, že rodiče si formou „péče o nezaopatřené dítě“ řeší svoji frustraci a ješitnost a snaží se vlastně svému ex-partnerovi pomstít. Takže fakt, že dojde k návrhu na trestní řízení, ohledně výživného, je vlastně už trochu pozdě. Probační a mediační služba by měla nastupovat už v případě rozvodu, event. prvním náznaku řešení prvního výživného na dítě. Je možné, že přes „třetího“ člověka mají partneři snazší schopnost se dohodnout a dítě, které je v každém ohledu „obětí“, není tak více stresováno. Tato varianta je velmi výhodná pro všechny strany a je také nejméně nákladná jak na finance, tak na čas. Probační a mediační služba má v současnosti 74 poboček, což téměř odpovídá počtu okresů. Bylo by dobré, aby v každém takovém místě pracoval jeden pracovník speciálně vyškolen pro tuto činnost. Já osobně tento návrh podpořím, protože psychologická pomoc dětem a vlastně i rodičům je základ, kterým bychom měli začít.

Radka Maxová