Nový zákon vyhání narkomany od škol

Odcházejí po vyučování domů, ale ještě ve dveřích školy některé žáky základních škol zdrží narkomani a prosí je, jestli by jim nepřinesli v lahvičce svoji moč. Situace, která se podle rodičů v některých velkých českých městech nestává výjimečně.
Nedaleko těchto škol totiž ve zdravotnických zařízeních závislí podstupují substituční léčbu, a z dětského vzorku moči by lékař nepoznal, že s drogami nepřestali.

Rodiče se bojí o své děti

„Dceru takto odchytl narkoman a prosil ji o moč. Narkomani si tu navíc veřejně na ulici aplikují drogy. To není v pořádku,“ popsala LN paní Zuzana z Prahy.
Několik stovek pražských rodičů se proto podepsalo pod Petici proti drogám vedle škol a dětských zařízení. Postupně se začali ozývat lidé například i z Plzně, Ústí nad Labem nebo Brna, že mají podobné problémy.
Ve výzvě původně byla podmínka, aby všechna tato centra byla od škol vzdálena dva kilometry. Nyní se však požadovaná docházková vzdálenost snížila na kilometr. A tento údaj se již dostal i do návrhu, který připravila poslankyně sociálního výboru Radka Maxová (ANO). Připojit ho chce k zákonu o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, kterým se nyní zabývá sněmovna.

Centra ukazují, co je závislost

„Chtěli bychom, aby tato vzdálenost platila od mateřských, základních a středních škol. Chceme děti legislativně uchránit,“ okomentovala návrh Maxová.
Každodenní konfrontace dětí s drogově závislými podle Maxové ohrožuje jejich výchovu. Podle návrhu by však obce měly mít možnost samostatně rozhodnout, zda budou tuto minimální vzdálenost center od škol požadovat.
Adiktologové i někteří pedagogové však s návrhem nesouhlasí.
„Přítomnost těchto programů nemusí být rizikovým faktorem. Dětem naopak ukazuje, že závislost je nemoc,“ sdělil L. Nodborný ředitel Společnosti Podané ruce, která se věnuje závislým.

Ovšem rodiče, kteří přišli s návrhem, své děti vystavovat pohledu na narkomany nechtějí.
„Jako maminky jsme se nechtěly smířit s tím, co se okolo těchto zařízení děje. Hlavním cílem petice je, aby všechna substituční centra, včetně výdejen substitučních léků, nebyly v blízkosti škol,“ říká organizátorka Soňa Podušková.
Vedoucí lékař Centra metadonové substituce DROP IN Jiří Presl návrh označuje rovnou za nesmyslný: „Nic neřeší, jen situaci komplikuje. Proč zrovna kilometr? Jde spíš o to, aby v ulicích bylo víc terénních pracovníků a sběr injekčních stříkaček byl častější,“ soudí Presl.

Centra se snaží, aby byl klid

S podmínkou, že by o umístění center rozhodovaly obce, souhlasí národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
„Jiná situace bude v Praze a jiná v Hustopečích u Brna. Zdravotnická zařízení se většinou snaží dělat vše tak, aby nic neobtěžovalo okolí. Výjimka se ale může objevit. Zdravotnická komunita se ale bude bránit,“ řekl Vobořil. V Česku podle poslední výroční zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti z roku 2013 nahlásilo pacienty v substituční léčbě celkem 64 specializovaných zdravotnických zařízení. Substituční léčbu vykázalo navíc 59 psychiatrických ambulantních zařízení a 215 ordinací praktických lékařů. Celkem bylo v péči odborníků přes 2300 závislých osob.
Substituční léčba má dosáhnout toho, že si závislí nebudou drogy vpichovat injekčně, nebudou mít tak silné abstinenční příznaky a nebudou páchat trestnou činnost při obstarávání drogy. Lékaři jim předepisují speciální léky jako například metadon nebo subutex. V praxi se však ukazuje, že ne všichni narkomani dokáží tento program dodržet.
Návrh navíc zahrnuje i dětská hřiště. Kromě škol se totiž narkomani shlukují i na nich a nechávají po sobě použité injekční stříkačky. „V dané věci se střetávají práva závislých na užívání návykových látek s právy místních,“ napsala poslankyně Maxová.

Ochranná zóna nic nevyřeší

Nad určenou vzdáleností jednoho kilometru se podivuje i Hana Stýblová, ředitelka základní školy v Plzni-Božkově, která zároveň vede Asociaci ředitelů základních škol.
„Nechtěla bych, aby u školy bylo takové centrum. Ale když to bude 950 metrů, tak už to centrum nebude moci vzniknout? A dvacet metrů od školy bude park, kde narkomani budou moci být?“ ptá se Stýblová. Zafungovat by spíš v těchto případech podle ní měla městská policie, která by více kontrolovala okolí škol nebo právě parky.
Pokud by substituční centra byla závislým nedostupná, drogová situace v Česku by se podle Vobořila i adiktologů razantně zhoršila. I v současné době je rozvrstvení této léčby v tuzemsku podle nich nedostatečné. Podle nedávných odhadů Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti by na její plné zavedení bylo potřeba 150 milionů korun ročně navíc.
Podle Radky Maxové však dostupnost center ohrožená nebude. I v hlavním městě jsou podle ní místa, kde budou moci fungovat a splní přitom kilometrovou podmínku. Konkrétně pro Prahu si nechala na magistrátu vypracovat mapu, zda je návrh proveditelný.
„Ukázalo se, že ano. Obec pouze nově nabude pravomoc ovlivňovat umístění uvedených zařízení tak, aby nedocházelo k ohrožování výchovy dětí a mládeže,“ dodala poslankyně.