Falešné sliby Stanjury. Provozní výdaje jsou nejvyšší v dějinách
Podle oficiálních údajů Ministerstva financí stouply provozní výdaje státu o 2 miliardy. Přitom ale ministr financí sliboval pokles o 6 miliard. Provozní výdaje jsou teď nejvyšší v dějinách. Přečtěte a pusťte si tiskovou konferenci po jednání stínové vlády.
Karel Havlíček, předseda stínové vlády
Dnes jsme na stínové vládě řešili spousty bodů. První, ke kterému bych se rád vyjádřil, jsou investice v rámci České republiky. Jeden bloudí zmateně po Africe, další prodává sperma v Uzbekistánu, jiný dobývá Mongolsko, další hledá příležitosti v Uruguayi a jiní soupeří o velikost tchajwanského metálu. Nic proti snaze členů vlády nasvítit naše hospodářství v zahraničí, ale měřeno podle výsledků přesunu kapitálu, jde spíše o světlo dušičkové, protože Česká republika přestala být pod vedení vlády Petra Fialy atraktivní pro zahraniční investory.
Poslední info z ČNB. Meziroční pokles v objemu přímých zahraničních investic do základního kapitálu tuzemských firem pokles o 6,6 miliardy. Tok přímých investic z České republiky vzrostl na 70, 6 miliard. Zahraniční investoři nám nevěří a ti čeští začínají brát kramle. Viz. Gigafactory, která dopadla ostudou. Intel se rozhodl nakonec investovat v Polsku. Microsoft na poslední chvíli zrušil investici a jak dopadla tchajwanská investice, všichni víme. Brano zvažuje přesun investic kapitálu do USA a Číny, Petrov částečně odchází do Indie mimo jiné kvůli cenám energií. Investice do mladých technologických firem (startupů) loni klesly o 75,5 procenta na 11, 4 miliardy, za nás to bylo okolo 24 miliard. V roce minulém to bylo o 6 miliard méně. Rok 2023 byl nejslabší od roku 2009 z hlediska objemu investic do realit.
Stavebnictví je v obrovské krizi a tento trend pokračuje i letos. Ceny stavebního materiálu se drží o 40 procent výše než v roce 2021. Počet stavebních povolení klesl o 9 procent. Pokud se přestává investovat, tak se připravujeme o budoucí příjmy, a to bohužel nastává. Dalším fiaskem je stavební řízení a jeho digitalizace, dodnes nejsou známy prováděcí předpisy, které jsou naprosto klíčové pro skutečnou digitalizaci a není na to připravená ani statní správa. Digitalizace stavebního řízení vypadá na další vládní debakl.
Další bod, který zmíním, je nákup munice pro Ukrajinu. Stínová vláda nijak nerozporuje nákup munice pro Ukrajinu, ale chceme se ohradit proti způsobu, jakým to vláda dělá. Nesouhlasíme se způsobem vlády, která o investicích rozhodla v utajeném režimu, i když se jedná o veřejné prostředky. Vláda nejdříve deklarovala, že do této aktivity nebude Česká republika vkládat ze svého rozpočtu, její úloha bude organizační. My vyzýváme vládu, aby zveřejnila, o jakou částku se jedná, a to alespoň rámcově. Pokud ji mohou publikovat jiné státy, není důvod, aby vláda tajila nějaké informace a nahrávala tak opět dezinformátorům.
Alena Schillerová, stínová ministryně financí
Tento týden Ministerstvo financí publikovalo svůj pravidelný materiál „Státní rozpočet v kostce“, který všem doporučuji k nahlédnutí. Státní rozpočet na letošní rok je samozřejmě již několik měsíců součástí sbírky zákonů, ale protože má stovky stran, ledacos se v něm může ztratit.
Například to, co najdeme na straně 29 této informační brožurky. Strany, která se věnuje provozním výdajům státu. Ano těm provozním výdajům, které se podle závazku ministra financí Zbyňka Stanjury představeném v rámci údajného ozdravného balíčku měly v letošním roce meziročně snížit o 6,1 miliard korun. Jak Ministerstvo financí na straně 29 přiznává, provozní výdaje státu o slibovaných 6 miliard opravdu neklesly, ale naopak o další 2 miliardy vzrostly. A představují tak historických 81,1 miliard korun. Rostly výdaje na zahraniční cesty, konzultační, poradenské a právní služby, nákupy takzvaných ostatních služeb, zpracování dat nebo služby související s IT.
Z hlediska státního rozpočtu samozřejmě nejde o zásadní částky, ale o částku se zásadním symbolickým významem. Osm miliard korun, o které oproti vládnímu slibu náklady na její vlastní provoz vzrostly, je víc peněz, než stát v letošním roce získá zvýšením zdanění dohodářů a živnostníků dohromady. A je to samozřejmě další důkaz, že naše pojmenování takzvaného ozdravného balíčku jako balíčku daňového, bylo více než přiléhavé.
Za pozornost stojí i informace na straně 20, podle které měli čeští zaměstnanci druhé nejvyšší odvody na sociální a zdravotní zabezpečení v rámci OECD – tedy zemí vyspělého světa. A v této situaci, dámy a pánové, vláda Petra Fialy rozhodla o zavedení nemocenské pro zaměstnance, čímž Česká republika nepochybně vykročí do naprostého čela tohoto nelichotivého žebříčku.
Aleš Juchelka, stínový ministr sociálních věcí
V úterý jsme pořádali kulatý stůl, který se zabýval zákonem o zaměstnanosti a návrhem zákona o integračním sociálním podniku, který vláda tento týden přijala. Ten zákon o zaměstnanosti je mírně řečeno problematický, tam budeme chtít upravovat některé věci, protože cílem tohoto zákona je ušetřit 690 milionů právě u osob se zdravotním postižením, které jsou zaměstnávány v režimu chráněného pracovního místa chráněného trhu s pracovními místy. Rozumím tomu, že chceme, aby ti zdravotně postižení pracovali v co největším počtu na volném pracovním trhu, ale ta podpora klesá o 690 milionů korun.
Druhým velkým tématem byl právě zákon o integračním sociálním podniku, který ukládá, že 30 procent osob se specifickými vadami je to minimum, který ten integrační podnik musí mít. Bohužel tento zákon byl dvakrát vrácen k přepracování, no a MPSV předložilo bez konzultace a bez připomínkového řízení se zásadními změnami, které nebyly napříč domluveny a dali tento zákon na vládu, který prošel. Já chci avizovat za hnutí ANO, že se budeme snažit napravovat oba dva tyto zákony našimi pozměňovacími návrhy právě se zaměstnavateli osob se zdravotním postižením.
Velou tiskovou konferenci stínové vlády si můžete pustit tady.