Česko není na křižovatce, ale nad propastí, pane Fialo
Podívejte se na tiskovou konferenci stínové vlády.
Karel Havlíček, předseda stínové vlády
Česko už není na křižovatce. Poněkud dezorientovaný premiér Fiala míří s vládou k Macoše. Česko je nedaleko propasti. Neříkáme to my, ale podnikatelé, kteří vystavili vládě kruté vysvědčení. Burcují, že pokud vláda nevytvoří podmínky pro investice a inovace, skončíme jako skanzen. A vláda se kaje, vláda se sejde a slibuje na tiskové konferenci, že se polepší. Výsledek? Vláda předkládá rozpočet na rok 2024, který nejvíce dopadne na to, co kritizovali podnikatelé, tedy na rozvoj investic, inovací a posílení konkurenceschopnosti.
Je třeba se opět bavit o cenách energií, které jsou jedním ze základů problémů české ekonomiky. Potvrdila to i obchodní bilance za poslední období. Ještě nedávno rozporoval premiér Fiala analýzy a výsledky Evropského statistického úřadu, který potvrdil, že ve 2. pololetí 2022 byl v ČR nejvyšší nárůst cen plynu, a to 231 procent. A po Rumunsku druhý nejvyšší nárůst cen elektřiny, a to bylo 97 procent. Premiér Fiala to zpochybnil a nahrál dezinformátorům, kteří budou zpochybňovat každý nezávislý úřad. Aktuální data potvrzují to, co tvrdil EUROSTAT. Nejnovější data od Household Energy Price Index (HEPI) říká jasně, že elektřina za srpen 2023 je přes kupní sílu opět nejvyšší v ČR. V červenci už byl záblesk, že se situace může změnit, protože jsme se z nejhorší pozice dostali na druhou nejhorší pozici. Leč srpen potvrdil, že se se situace nezlepšuje. V plynu jsme čtvrtí nejhorší. Máme i poslední data z OECD, která ukazují tzv. energetickou inflaci. Tam vycházíme jako třetí nejhorší, před námi je jen Maďarsko a Kolumbie. Podle OECD je průměr energetické inflace v EU -7,5 procent. V ČR je nárůst + 13,7 procent.
A bude ještě hůře. Rozpočet 2024 bude znamenat výrazný nárůst cen regulované složky energií. Je to cena za distribuci, přepravu a obnovitelné zdroje. Důvodem je vysoký výdaj, téměř 80 miliard, za regulované složky energií, ale tento výdaj má vláda proto, že nezvládla opatření v boji proti vysokým cenám energií v roce 2022. Zvítězil klientelismus a lobbing energetických společností. Nejdříve se nechalo vydělat výrobcům energií a následně se komplikovaně daní. Mělo se na to jít selským rozumem a krátkodobě nastavit věcně usměrňované ceny energií. Místo toho se vytvořil strop, který byl vysoko a díky tomu máme vysokou inflaci.
Tato vláda má tu drzost tvrdit, že nepřinášíme řešení. V roce 2022 nebyla tisková konference, kde bychom neukazovali řešení, které má vláda zvolit v rámci boje s cenami energií. Ať už přes obnovitelné zdroje, tak přes zastropování cen u výrobců. Dnes to vládu dobíhá. My doporučujeme, aby poplatky za obnovitelné zdroje pro rok 2024 ponechala stále na straně státu, protože běžní lidé a firmy nenesou odpovědnost za selhání vlád v letech 2006 až 2010, kdy jsme si vytvořili závazek 600 miliard v rámci solárního tunelu. U poplatků za distribuci a přenos navrhujeme to rozložit do několika let, čímž by nenastal skokový růst v roce 2024.
Alena Schillerová, stínová ministryně financí
V těchto dnech probíhá extrémně náročná schůze Sněmovny k tomu, jestli Česká republika potřebuje nejvyšší zvýšení daní ve své novodobé historii, nebo ne.
Poslanecký klub hnutí ANO bude do poslední minuty hájit naše nejhlubší přesvědčení, že by takové zvýšení daní naši ekonomiku poškodilo, přispělo k nárůstu inflace a vyvolalo další protichůdné efekty, na které upozorňují renomovaná makroekonomická pracoviště, včetně samotného Ministerstva financí.
Jako politické hnutí, které na rozdíl od většiny stran současné pětikoalice zcela prokazatelně dokázalo udržovat státní rozpočet v dobré kondici – připomenu přebytek 62 miliard korun v roce 2016, technickou nulu v roce 2017, mírný přebytek v roce 2018, mírný 30 miliardový schodek v roce 2019 a nezpochybnitelné a nevyhnutelné fiskální impulzy v letech 20 a 21, máme lepší a funkční řešení, jak udržet naše veřejné finance v normálním stavu.
A tato vláda, která ve fiskální politice selhala a Českou republiku zadlužuje čtyřikrát rychlejším tempem, než ministři financí za hnutí ANO, by nám měla velmi pozorně, takříkajíc s notýskem, naslouchat. A protože nám zatím nenaslouchá, je toto jednání dlouhé a složité.
Ale samozřejmě vědomi si politické reality a 108čkové pěti-koaliční většiny, v tuto chvíli se již plně soustřeďujeme také na nápravu alespoň těch největších přešlapů a chyb, které daňový balíček obsahuje.
Zde na prvním místě připomenu tyto naše pozměňovací návrhy:
Požadujeme odklad zcela nepřipravených změn u dohod o provedení práce, a to na 1. ledna 2025. Česká republika si nemůže dovolit, aby se tedy sesypal sektor pracovního trhu, který čítá 250 tisíc zaměstnavatelů a více než milion zaměstnanců. Zde očekáváme, že pětikoalice zatáhne za záchrannou brzdu a tento náš návrh podpoří.
Odmítáme zvyšování daní z nemovitých věcí, odmítáme razantní zvyšování odvodů pro živnostníky, požadujeme zachování školkovného, zachování zaměstnaneckých benefitů, slevy na studenta a samozřejmě nezvyšování pojistných odvodů z práce na nejvyšší úroveň ze zemí OECD zavedením nemocenské. Naopak navrhujeme zrušení daňové výjimky, díky které si mohou členové a sympatizanti politických stran a hnutí snižovat daně o příspěvky politickým uskupením.
V oblasti DPH pak odmítáme přihlížet likvidaci české gastronomie zvýšením DPH na pivo na 21 procent, ale budeme požadovat jeho zachování ve snížené sazbě, tedy 12 procent. Stejně tak u nealkoholických nápojů. Tím by zároveň došlo ke sjednocení všech sazeb používaných v gastronomii na 12 procent, což věříme, že by minimálně ODS volající po přehledném systému měla podpořit.
A nižší DPH ve výši 12 procent budeme chtít zachovat také zejména u dětských plen, kojenecké vody, menstruačních potřeb nebo palivového dříví.
Jaroslava Pokorná Jermanová, stínová ministryně kultury
Příliš mě nepřekvapilo, že vláda chce zvýšit koncesionářské poplatky. A to i přesto, že před rokem ministr Baxa sliboval, že to neudělá. Je paradoxní, že Baxa zastupuje ODS, která sama v roce 2009 navrhovala zrušení koncesionářských poplatků. Asi na to zapomněli. Pro nás je nepřijatelné, jakým způsobem došlo k projednání. Pan ministr uspořádal tiskovou konferenci spolu s koaličními kolegy, přesto, že před rokem sliboval diskusi v rámci celé sněmovny. K tomu samozřejmě nedošlo.
Nepřekvapuje mě to i vzhledem k tomu, jakým způsobem prochází novela zákona o České televizi. Jde o známou salámovou metodu. Nejprve došlo ke zvýšení počtu radních, změně způsobu jejich volby a teď nám předkládají nové financování, které více zatíží nejen domácnosti, ale i mnoho dalších firem. Okruh poplatníků rozšiřují o 230 tisíc subjektů. Zvýšení poplatků bude pro ČT znamenat přínos 1,4 miliardy korun a pro ČRo 626 milionů. Jsou to nemalé částky, které nejsme schopni kontrolovat, protože hospodaření těchto subjektů nemůže kontrolovat NKÚ. Dodnes nemáme písemné znění zákona, což je pro mě nepřijatelné. Ministr se zaštiťuje BBC, ale ve Spojeném království probíhá debata, zda poplatky nezrušit, protože velká část veřejnosti odmítá tyto poplatky platit. Kdyby vláda naslouchala veřejnosti, věděli by, že většina občanů odmítá platit tyto poplatky, protože nekonzumují výsledky práce veřejnoprávních médií. Mohu slíbit, že až se vrátíme do vlády, zrušíme koncesionářské poplatky a budeme hledat jiné způsoby financování, třeba prostřednictvím rozpočtu. Určitě o tom budeme komunikovat se všemi politickými subjekty ve sněmovně, protože veřejnoprávní média jsou citlivou záležitostí, v níž by měl být konsenzus napříč politickými stranami.