Bez účetních triků by Stanjura byl 342,5 miliard v mínusu
Zbyněk Stanjura tvrdí, že loni skončila státní kasa pod jeho vedením „pouze“ v mínusu 288,5 miliard. Ovšem nepřiznává, že udělal účetní triky za 54 miliard. Chcete vědět víc? Poslechněte si a přečtěte záznam tiskové konference po jednání stínové vlády.
Karel Havlíček, předseda stínové vlády
Je stále těžší najít mezinárodní hospodářský žebříček, kde by Česká republika nebyla nejhorší. Ceny elektřiny dle metropolí Evropy v rámci hodnocení HEPI jsou u nás opět nejhorší za nejhorší. Podotýkám, že za 12 měsíců roku 2023 jsme byli 10x nejhorší a 2x druzí nejhorší. Máme zde další aktuální žebříček, Index nákupních manažerů. Opět jsme za prosinec 2023 nejhorší ze všech měřených zemí světa. Inflace za listopad 2023 jsme opět nejhorší z celé EU. Energetická inflace podle OECD za říjen 2023 je u nás opět nejhorší ze všech zemí. Meziroční nárůst je 35,2 %. Za námi je jen Kolumbie.
Jsme nejhorší v EU v růstu HDP. Jen ČR nedosáhla růst HDP předcovidové úrovně a máme největší pokles reálných mezd ze všech zemí OECD. Zjednodušeně řečeno, nejvíce jsme zchudli. V této situaci většina koalice s podporou prezidenta a aktivistických snílků přichází se zcela vážnou tváří s tím, že nastal čas na přijetí eura. Od našeho vstupu do EU nebyla horší doba pro načasování takové diskuse. Mimo jiné proto, že nesplňujeme konvergenční kritéria. V tuto chvíli máme bojovat inflací všemi dostupnými prostředky. V době, kdy chudneme nejvíce v OECD, by tento krok měl negativní dopad na sociálně nejslabší. Jsme v době, kdy bojujeme s veřejnými rozpočty. Z čeho bychom hradili závazek vůči Evropskému stabilizačnímu mechanismu v řádu stovek miliard korun?
Jsme v době, kdy EU zažívá jednu z největších krizí, stává se nekonkurenceschopnou, dělá jedno špatné rozhodnutí za druhým v klimatické politice, energetické politice, migrační politice. A v této chvíli většina vlády Petra Fialy se chce stát pevným členem jádra EU. Varováním je i včerejší vyjádření premiéra, který po tlaku sdělil, že v tomto volební období se nebudeme zabývat přijetím eura. Přeložím to do češtiny. Nyní si to kvůli tlaku veřejnosti nemůžeme dovolit, ale pokud uspějeme v příštích volbách, pustíme se do toho.
Alena Schillerová, stínová ministryně financí
Vykázaných 288,5 miliard korun je naprosto nejhorší nekrizový výsledek v historii České republiky. Nemáme covid, není energetická krize, náklady spojené s válkou jsou v jednotkách miliard.
Co je však horší, že skutečný výsledek, pokud bychom odmysleli účetní triky, je 342,5 mld. Kč. K vykázanému schodku 288,5 mld. Kč je totiž potřeba připočítat dalších nejméně 54 mld. Kč:
Konkrétně mimorozpočtovou půjčku 18 miliard, 20 miliard za nezapočítanou mimořádnou valorizaci důchodů a 16 miliard dodatečných dividend vytáhnutých ze společnosti ČEZ na úkor jejího budoucího potenciálu. (to jest celkem 54 miliard).
Neexistuje žádný důvod, proč tato půjčka na dopravní investice nevstoupila do státního rozpočtu. Potvrdili to náměstci na rozpočtovém výboru. Za stejných podmínek mohl být úvěr přijat způsobem, kdyby do rozpočtu řádně vstoupil. S šéfkou EIB Nadiou Calviñovou se osobně znám a vím, že banka opravdu žádnou „bonifikaci za netransparentnost“ nedává.
Státní rozpočet původně počítal s mimořádně vysokou dividendou 38 miliard, která již počítala s vysokou ziskovostí ČEZU a dividendou okolo 100-117 Kč na akcii a schváleným výplatním dividendovým poměrem společnosti 60-80 % zisku. Místo toho v červnu MF rozhodlo, že si z ČEZu vezme 54 miliard (dividenda 145 Kč/akcie) a dividendový výplatní poměr tak dosáhne neuvěřitelných 99,5 procent zisku. Takto Stanjura získal 16 miliard na úkor investičního potenciálu ČEZu, ohrozil investice do ekologizace, do jádra, snížil jeho likviditu, ohrozil kreditní rating. Jasně o tom hovoří stanovisko představenstva ČEZu k jeho požadavku. Pokud stát chce stavět nové bloky, tak je to vlastně půjčka, kterou si z ČEZu vzal, protože to bude muset dát zpátky v rámci spolufinancování výstavby. Každý přeci chápe, že když si firma rozdělí 100 % zisku a nic si nenechá na investice a rozvoj, tak taková firma dlouho nepřežije. To je Stanjurův přístup. Vše projíst na úkor budoucnosti, hlavě mít co nejnižší vykázaný deficit.
Již příští týden může ústavní soud rozhodnout, že retroaktivní a v legislativní nouzi přijaté ponížení mimořádné valorizace o 20 miliard bylo protiústavní. Nezávislí experti se shodují, že je to tak 50:50. Je to naprosto nezodpovědný krok, který může zásadním způsobem narušit rozpočet na rok 2024, ze kterého se to bude zpětně doplácet. Žádný solidní ministr financí by do takovéhoto neřízeného rizika nešel.
Aleš Juchelka, stínový ministr práce a sociálních věcí
Ministr Jurečka resort MPSV nedává. Na vládě je novela příspěvku na péči, která neřeší to zásadní, tedy navýšení příspěvku na péči. To řeší až v další novele. ČR si zaslouží komplexní novelu zákona o sociálních službách. Ta byla touto vládou slibována už několikrát. Příspěvek na péči je zásadní pro ty, kteří se neformálně starají o své rodinné příslušníky. To nenavýšení příspěvku je pro nás nepřípustné.
Co se týká rodičovského příspěvku. Rodiče, kterým se narodilo dítě 31. 12. 2023, mají rozdíl oproti rodičům, kterým se děti narodily letos, 50 tisíc korun. Je to nehorázné od této vlády, která tu minulou peskovala za to, že jsme rodičák nějak rozmělnili podle toho, kdo jak dlouho pečuje.
Důchodová reforma se skutečně nepovedla. 10. 1. máme první státní u Ústavního soudu, kam je předvolán Jurečka se Stanjurou, protože jsme podali ústavní stížnost. Nesouhlasíme s první, ani druhou vlnou důchodové reformy. Vláda důchody změnila retroaktivně a připravila důchodce o 7 tisíc korun za rok 2023. Od 1. 1. 2024 začíná naše společnost chudnout díky balíčku, zvýšeným cenám energií, zvýšeným cenám potravin.
Na závěr, Jurečka čelí kauze večírku na MPSV, kdy je ve velké kolizi s pravdou i vůči svým kolegům. Jurečka tvrdí, že se o situaci dozvěděl kolem 19. hodiny, ale my víme, že premiér byl na místě už kolem 17. hodiny. Světoví státníci nám kondolovali dávno před 19. hodinou. Jurečka by tuto kolizi s pravdou měl řešit tím, že by měl rezignovat na svou funkci. Žádám premiéra Fialu, aby Jurečku odvolal. Nejen že nestíhá to, co se děje na MPSV, ale bude se tam i prohlubovat personální krize, a to co dělá, je v rozporu se sociálním smírem v ČR.
Richard Brabec, ministr pro životní prostředí
Vyjádřím se k materiálu o obchodování s emisními povolenkami, který vláda přerušila. Bylo to kvůli tomu, že tam zásadním způsobem není dohoda. Beru to jako selhání ministra Hladíka, protože předložil něco, co je v rozporu s dalšími resorty. Hladíkův návrh by znamenal, že by peníze z výnosů z emisních povolenek nešlo použít na nic jiného než na opatření související se snížením dopadů klimatické změny. Hladík se v tomto odvolává na směrnici Evropské komise. Znamenalo by to, že ani část těchto peněz nemůže být použita na sociální kompenzace, na kompenzace pro firmy a další, kteří jsou zatíženi vysokými cenami energií. Ještě absurdnější je, že toto zúžení manévrovacího prostoru se vyjednalo za aktivní účasti českého předsednictví. Fialova vláda se chytla do vlastní pasti.