Ať již po čtvrtečním referendu zůstane Británie v EU či nikoli, důsledky tohoto hlasování budou velmi negativní a EU už nikdy nebude stejná. Jako zástupce ČR v Radě Evropy a v OBSE cítím při vyjednávání již nyní silné odstředivé tendence některých států a ty po čtvrtku ještě zesílí.
V první variantě Británie z EU vystoupí. Mimo to, že nás čeká dekáda nejistot spojených s procesem vystoupení, poskytne Británie finální argument pro všechna další státy, kterým přibude zásadní vyjednávací nástroj - hrozba vystoupením. Politické reprezentace si velmi rychle uvědomí, že tento strach paralyzuje protistranu a zejména euroskeptické strany se nebudou bát jej využít.
Již nyní můžeme zaznamenat odchod významných politických osobností britské politiky do tábora podporující vystoupení VB z EU, včetně populárního bývalého starosty Londýna B. Johnsona. Dlouhou dobu byl Londýn se svým finančním centrem podporovatelem členství v EU. Nyní velká část investorů věří, že Británie bude lépe čelit možné nové světové krizi sama bez zátěže EU. Dle jejich představ “…předpisy EU příliš často upřednostňují velké firmy, které si mohou dovolit lobbovat v Bruselu a zároveň dusí podnikatele, inovace a malé a střední podniky.“ Britský ministr spravedlnosti M. Gove doslova píše: „Euro vytvořilo ekonomické strádání pro nejchudší lidi v Evropě. Nařízení Evropské unie zakotvily masovou nezaměstnanost. Imigrační politika EU povzbudila obchod s lidmi a přivodila zoufalé uprchlické tábory na našich hranicích. Namísto zajišťování bezpečnosti v nejistém světě, politika EU se stala zdrojem nestability a nejistoty. Objevují se historická napětí mezi národy.. Evropská unie se ukázala neschopná vypořádat se s aktuální krizí v Libyi a Sýrii.“ Bývalý šéf Interpolu dokonce uvedl, že politika EU na ochranu vnitřní hranice je jako, kdyby vyvěsili nápis vítající teroristy do Evropy.
Velká část obchodnické Velké Británie se domnívá, že členství v EU je nyní brzda pro její rozvoj a nepřináší ani bezpečí pro její obyvatele z důvodu migrace. EU podle nich ztrácí tempo růstu a pokud přijde světová krize, umocněná výdaji na uprchlíky, tak ji hrozí recese podobná 30. letům minulého století se všemi důsledky. A u toho velká část Britů nechce asistovat.
Ve druhé variantě Británie v EU zůstane. Se všemi výjimkami, které si vyjednala se z EU stane společenství výjimek. Všechny státy se začnou předhánět, který z nich dokáže vyjednat lepší podmínky pod hrozbou odchodu. Již nyní vidíme v některých kapitolách jako jsou zemědělství nerovné postavení jednotlivých členských států. Ve chvíli, kdy státy přestanou přemýšlet nad společným dílem, ale přistoupí k EU pragmaticky jako zdroji financí, ze kterého je třeba vytěžit co nejvíce, půjde nikoli o formální, ale faktický zánik Evropské unie, neboť zmizí její ustavující ideály.
Domnívám se, že jádro problému není v jednotlivých problémech, jako je migrační situace či ekonomická recese. Jádro problému je ve způsobu, jakým se europoslanci resp. Evropská komise k jednotlivým problémům staví. Jakoby zapomněli, že jejich mandát je mandátem občanů členských států, kteří si nepřejí federalizaci. S tím se některé velké státy nedokáží smířit a prosazují ji za každou cenu. Vznik statusu eurouprchlíka de facto znamená vznik euroobčanství jinými prostředky. Zneužívání migrační krize a tlaku Ruska k vytvoření jednotného euroministerstva zahraničí - to vše jsou tendence, které si obyvatelé EU zatím nepřejí a pokud jim budou násilím vnucovány, povede to jen k prohlubování krize evropské identity, jejímž důsledkem budou další a další referenda o vystoupení jednotlivých států z EU.
Autor: Ivana Dobešová, Poslankyně ANO a místopředsedkyní Hlavního výboru pro demokracii, lidská práva a humanitární otázky Parlamentního shromáždění OBSE