Zdá se, že ano. Naopak velmi rádi operují s výrazy „utrácet“ (a utrácejí vždycky ti druzí) a „šetřit“ (ale šetřením se zaklínají i ti, kdo utrácejí). Pokud to s hospodařením našeho státu myslíme opravdu vážně, je potřeba se v předvolebním shonu na chvíli zastavit a popřemýšlet.
Co znamená strategie? Musíme zpátky do starověkého Říma. Když přitáhl římský vojevůdce na svém imperiálním výboji k domorodému městu, oblehl je. Ve městě nastal hlad a ostatní domorodci v zemi museli postavit armádu a přijít mu na pomoc. Obléhající Římané byli nuceni se zformovat a bojovat s novým nepřítelem, tak to stálo ve velitelské příručce – a město zatím stačilo doplnit zásoby, než Římané zahnali na útěk armádu, která obléhaným poskytla čas na restart. Pak obléhání znovu začalo –a jedna ze stran postupně prohrála, nebo to prostě vzdala. Nešlo mít obojí – bojovat v poli i obléhat město, pokud byl nepřítel dostatečně silný. Až jednou jeden Říman nevzdal obléhání, když proti němu zase vytáhli narychlo sebranou armádu – a prostě se opevnil a bránil ve svých pozicích. Obléhaní obléhající úspěšně doobléhali město a když dosáhli vítězství uvnitř svých provizorních hradeb, pustili se za ně a převálcovali i vyprošťovací armádu. Narodila se strategie – dosáhnout ne toho, co je dobré, ale toho, co je nejlepší – tím, že neudělám, co se nosí, ale udělám, co je nejvýhodnější. Nevím, co je na tom historie a co legenda. Ale díky tomu vím, co je strategie.
Strategicky myslet, to musí umět každý dobrý manažer. Musí vědět, kdy a jak přeskupit síly, kdy a jak hledat nové zdroje, kdy, kde, jak, čím a s kým bojovat. Dobrý manažer ví, že řešit je třeba příčinu, ne následek. Dobrý manažer ví, že čím více zdroji disponuje, tím strategičtěji je musí používat. Dobrý manažer ví, že strategie patří do politiky stejně jako do podnikání – jenže dobrých manažerů je v české politice pohříchu málo.
Stát, který se chová strategicky, roste. Stát, který chvíli bezhlavě utrácí a další chvíli bezhlavě šetří (a navíc nepoznáte, kdy kterou věc dělá, protože státní rozpočet vypadá při obou pólech téměř stejně, tedy v hlubokém mínusu) si zakládá na problémy, ze kterých nás budou tahat ještě pravnuci. Leda bychom včas povolali ty strategicky uvažující manažery. Ano, pak bude líp.
Autor: Martin Kolovratník