Zahraničí politika (ZP) České republiky musí být dlouhodobou a konsensuální strategií cílenou na prosazování prioritních národních zájmů. K její aktivní realizaci je pro ČR zásadní pověst důvěryhodného předvídatelného a seriózního partnera.
Této charakteristiky nelze dosáhnout bez výrazných kroků v politice vnitřní. Naše kredibilita a s ní schopnost prosazovat své zájmy v oblasti ZP nevzroste, pokud ČR nebude důsledně vycházet z uplatňování vymahatelných principů právního státu, pokud ZP ČR nebude jednotná (těsná a korektní spolupráce mezi ústavou definovanými subjekty), nadčasová (nepodléhání ZP volebním cyklům) a pokud nebude realizována apolitickou profesně zdatnou státní správou. Naším největším příspěvkem mezinárodní stabilitě není nic jiného než demokratická a prosperující ČR.
Evidentní prioritou naší ZP musí být dlouhodobé zajištění bezpečnosti státu. Ta podmiňuje vytváření prostředí pro hospodářskou prosperitu, která zpětně pozitivně ovlivňuje i otázky stability a bezpečnosti.
Nástroji pro uskutečňování naši ZP je především naše členství v EU a NATO a dále pak kultivace bilaterálních vazeb. ČR se musí stát aktivním konstruktivním, byť i kritickým, nikoli však kapriciózním a kverulujícím členem Unie. Naše postupy byly leckdy v tomto ohledu chybné až směšné a především sebepoškozující. Výsostným zájmem ČR je funkční a prosperující EU. Je naším prvořadým úkolem přispět daleko konstruktivněji a aktivněji k procesu reforem, kterým se politiky EU nevyhnou.
Stálý význam má pro naši bezpečnost euroatlantická vazba. Hodnotový, ale především praktický. Současnost přináší nové ambiciózní globální hráče. Jejich vliv na světovou ekonomiku roste. Zároveň se zdaleka ne vždy jedná o demokratické a předvídatelné partnery. Celosvětově prudce rostou sociální rozdíly, často zneužívané nedemokratickými silami. Dochází k masivní migraci, k eskalacím náboženského fundamentalismu, agrese i terorismu. Stejně jako ekonomika, i ZP je globální. Proto musí ČR pevně ukotvena v takových strukturách, které podstatně posílí její bezpečnost.
Jsme nevelkým státem v srdci Evropy. Naše populace tvoří 2,1% obyvatel EU a výkon naší ekonomiky představuje 1,2% jejího HDP. Je dobré to vědět, než začneme hovořit o svém reálném vlivu na světové dění. To ale zároveň vůbec neznamená, že máme na aktivní ZP rezignovat. Naopak! Jenom je užitečné znát své místo. Jsme členy všech významných mezinárodních organizací. Máme tradiční vazby i na důležité partnery mimo Evropu. Máme ale v první řadě své sousedy a u těch je třeba začít. Naším strategickým partnerem je z evidentních důvodů SRN, velmi významné je Polsko, vnímané jako regionální velmoc, důležité pro nás vždy budou i vazby na Slovensko.
V dalších bilaterálních vztazích musí náš akcent nutně směřovat směrem k těm tradičně významným státům EU, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN. Dynamický, a to především v ekonomické diplomacii, musí být i náš přístup ke stále významnějším globálním aktérům jakými jsou Indie, Brazílie a státy Jihovýchodní Asie.
Na poli často zmiňované obchodní diplomacie je třeba na vládní úrovni konečně najít takové řešení, které bude ku prospěchu uskutečňování našich obchodních zájmů. Neustálé přetahování mezi MZV a MPaO na tomto poli nevede nikam. Zaklínání se ušlechtilými frázemi se často snaží jen špatně zakrýt skutečný důvod současného stavu: soupeření o to, které ministerstvo bude mít monopol na vysílání obchodních diplomatů. Některé návrhy řešení přitom jen odkrývají neznalost elementárních souvislostí jako je například diplomatické krytí a jeho souvislosti apod.
Srovnatelné státy řeší ekonomickou a obchodní diplomacii kombinací státního a polostátního subjektu. Tam, kde je spolupráce mezivládní, je logickým partnerem obchodní diplomat s příslušným diplomatickým krytím (MZV). Nelze ale mluvit o státní podpoře exportu a zároveň nenavýšit personální i rozpočtové možnosti v ústředí (MZV) i na obchodních úsecích našich velvyslanectví. Současný stav proklamovanému významu obchodní diplomacie zdaleka neodpovídá. Kontaktní každodenní podpora a propagace obchodních kontaktů, včetně užšího a hlubšího zaměření na konkrétní teritorium je pak úkolem specializovaných agentur (Czechtrade, gesce MPaO), které mohou poskytovat placené služby. Rozhodujícím faktorem je kvalita personálního obsazení a přiměřené honorování této činnosti, které by mělo být odvislé od objemu sjednaných kontraktů.
Stát jako ČR nemůže a nesmí polevit ve své ZP na poli lidských práv. Nejde v žádném případě o nějakou nadstavbu, nýbrž o základní složku a samu podstatu ZP demokratické země. Zároveň je třeba citlivě tuto politiku vyvážit s uskutečňováním našich ekonomických zájmů.
Strategickou součástí ZP je i otázka energetické bezpečnosti. I tato politika musí být jasná, dlouhodobá a nesmí podléhat nahodilým změnám a partikulárním zájmům. Prioritním úkolem každé vlády bude zajistit stabilitu energetických dodávek. Cílem musí být snaha o maximální diverzifikaci.
Jako doplňkový nástroj své ZP by měla ČR daleko účinněji používat svoji kulturu a rozšiřovat soustavně i spolupráci v oblasti vědy a školství. Často se exaltovaně hovoří o obavách ze ztráty naší identity. Jejím nejcharakterističtějším rysem a prvkem, který nás odlišuje, je přitom právě kultura, vzdělanost a tvořivost. Cílené aktivity na tomto poli mohou přinést výrazný užitek i v oblasti obchodní, turistické atd.
ZP ČR musí být realizována vysoce kvalifikovanou apolitickou státní službou. Věčná „personální kreativita“ českou diplomacii nezdobí. Stejně tak jako objem rozpočtu MZV, který patří tradičně k nejnižším ze všech resortů.
Autor: Martin Stropnický