Polykáme ropuchy padající shůry

Karel Schwarzenberg říkal, že kdyby se stal prezidentem a musel jmenovat polokomunistickou vládu, tu ropuchu by spolkl. Sněmovna spolkne ropuchu, ať už Rusnokův kabinet schválí nebo ne. Politici se totiž přetahují o něco, co lidi dávno nechtějí. Ropuchy snídáme za ně.

Proč?

Jiří Rusnok jistě není špatný člověk a je to dobrý odborník. Ale vše, co jeho vláda zatím ukázala, působí jenom jako rozkaz: „Penězovody! Protiproud! Teď!“

A když už se, jak milý spoluobčan Rusnok rád říkává „kulturní fronta“, postaví proti vyhazovu ředitele Národního divadla, tak se vyhazov zruší. A Balvín rád uposlechne.

Lze spolknout takovou vládu?

Sněmovna vládu asi nepodpoří s tím, že je to diktát prezidenta. Jenže proč by neměl prezident Zeman diktovat rozloženému lehce neurotickému spolku dam a pánů, kteří možná víc než na blaho vlasti hledí na to, aby splatili hypotéky? Nebo ještě spíš na to, aby vyhověli přání šéfů svých klubů a sponzorů?

Teď se hraje o varianty. 97? 98? Předčasné volby?

Kdy?

Které straně to prospěje?

Nehraje se o budoucí prosperitu, růst a štěstí této země.

Proč máme pořád, my, normální lidi, polykat ropuchy, co padají shůry?

To se musí změnit.

ANO.  


Autor: Martin Komárek

Přeskočit na menu