Prezidentskou amnestii podle svých slov připravoval prezidentův poradce Ladislav Jakl. Jeho přiznání bylo očekávatelné už od televizního vystoupení 13. ledna, kdy se v Otázkách Václava Moravce oháněl neexistující judikaturou a papírem, na němž nebylo nic k přečtení.
Další, kdo veřejně vystoupil na podporu amnestie, byl právník Pavel Hasenkopf, opět z týmu Klausových poradců. Právě pan Hasenkopf ve svých článcích (třeba na Neviditelném psu) obhajuje sporný bod osmileté lhůty trvání soudního procesu, o který prezident Klaus opřel důvod k zastavení stíhání mnoha lidí, kteří jsou spojovaní s organizovaným zločinem a korupcí. A tuto lhůtu obhajuje stejným neexistujícím judikátem jako pan Jakl.
Celý článek Jany Šimonové najdete na Czech Free Press ZDE
Za třetího spoluautora Klausovy novoroční kontroverzní amnestie pak Lidové noviny označují bývalého poslance ČSSD Zdeňka Koudelku. To ale dementuje Koudelkův letitý přítel a spolupodnikatel, nyní politik v křesle minstra spravedlnosti Pavel Blažek.
Novoroční amnestie, ať už ji stvořil a prezidentovi předložil k podpisu kdokoliv, je nepřátelská vůči většině a vůči všem slušným občanům této země. Proto si nad ní myje ruce každý, kdo to stíhá. Amnestie pobořila dílo mnoha policistů, vyšetřovatelů, advokátů, soudců, státních zástupců, ba i těch, kteří pomohli dosvědčit a usvědčit pachatele.
Je dokonce podporou lidí, spojených s organizovaným zločinem, čímž se sama stala nástrojem organizovaného zločinu. S něčím takovým je lépe nebýt spojován ani náznakem, natožpak autorstvím nebo jen podílem na autorství.
Je zřejmé, že amnestie byla pečlivě připravena dlouho dopředu, nejspíše i obsazením vlivných pozic „těmi správnými lidmi“. Správnými v tom smyslu, že amnestii nezarazí v rozpuku, před uvedením do praxe. Správných v tom směru, že ochotně okamžitě amnestii uvedou v praxi, a to tak rychle, že veřejnost laická i odborná se svým odporem přijde pozdě.
Čest patří těm, co se snaží prezidentskou amnestii alespoň omezit, protože zcela zrušit ji zřejmě není možné. Díky patří těm, co sebrali odvahu k tomu, aby za většinu občanů z titulu své veřejné funkce vznesli výhrady vůči rozsahu amnestie.
Stále se zvedají další hlasy odporu a žádostí o zrušení amnestie jako celku, nebo jejích sporných částí. Zdá se, že zatímco prezidentské volby společnost rozdělují, odpor k prezidentské amnestii z počátku letošního roku společnost stmelil.
Obě události ale zatáhly občany do politického dění vyšší mírou, než bývá v krajích českých obvyklé. Bohužel, asi tak pět minut po dvanácté. I když, ono prý nikdy není pozdě.
Autor: Jana Šimonová, publicistka