Kde je blbá nálada? V nenávratnu. V současné době je již jen milou vzpomínkou. Politika už nevyvolává blbou náladu, ale přímo ohrožuje naše zdraví. Tvrdí to známý lékař Jan Hnízdil.
Všechny politické pořady vysílané v televizi by měly být opatřeny podtitulem, podobně jako krabičky cigaret: „sledování českých politiků škodí zdraví“. Nebo, jak MUDr. Hnízdil navrhuje, politické debaty by měly být vysílány na zakódovaném a zpoplatněném kanále.
Politici šíří lži, sprostotu, korupci, obviňování, aroganci. Když někdo trpí takovou úchylkou a chce se nechat urážet, obelhávat a kálet na sebe, ať si to zaplatí. Naprosto souhlasím. Navíc se jedná o lidi se silným deficitem vzdělání. Budu-li parafrázovat výrok nového prezidenta o vinařích (vinaře nepovažuje za vzdělané lidi), pak ani já nepovažuji české politiky za vzdělané lidi.
Už jste někdy slyšeli, že by politik na nějakou otázku odpověděl, promiňte, tomu nerozumím, to není moje parketa? Ne, každý rozumí všemu. Největšími odborníky jsou ti politici, kteří jsou v politice přímo od školy. Pominu-li mezi nimi i takovou deficitní výjimku, jako je „politik“ Karel Březina, který v politice začínal jako podržtaška nynějšího prezidenta a který se po ostudě v Krausově pořadu „Uvolněte se, prosím“ již do TV neodváží, pak příštího vítěze voleb ČSSD vede Bohuslav Sobotka, který podle již zemřelého legendárního náměstka a ministra financí Eduarda Janoty, byl naším nejhorším strážcem pokladu.
Sobotka, který nikdy nepracoval, který ani neví, co je práce, mi připomíná hrdinu slavného románu Jerome Klapky Jerome „Tři muži v člunu“, který říká: „Ne snad, že bych proti práci něco namítal, mně se práce líbí, okouzluje mě. Celé hodiny vydržím sedět a dívat se na ni. Mám ji kolem sebe rád; když si představím, že by mě něco od ní odloučilo, div mi nepukne srdce.“
Jeho ODS protivník Petr Nečas je na tom lépe. Ten po škole dva roky pracoval... Na české demokratické politiky je přímo ušité označení z minulého režimu „politický pracovník“. Je to tzv. contradictio in adiecto, které vyjadřuje charakteristiku pojmově neslučitelnou, např. „kulatý čtverec“ nebo „živá mrtvola“. Tedy „pracující Bohuslav Sobotka“ nebo „pracující Marek Benda“. V ČSSD je takových vysokoškoláků, co ze školy přeskočili rovnou do politiky, více. Třeba Michal Hašek ozdobený navíc podezřelým doktorátem. Jeden talent ovšem má. Mluvit o ničem, mluvení má rád a mluvení vydává za práci.
Abychom však neporušili „vyváženost“, jak se v TV nosí, podívejme se napravo. JUC. (Mgr.) (JUDr.) Marek Benda, než se stal „významným ústavním parlamentním právníkem“, nikdy nepracoval, nepracuje ani nyní a pracovat začne asi teprve tehdy, až se ODS při příštích volbách definitivně propadne a nedostane do parlamentu.
ODS už není jméno parlamentní strany, je to jméno infekční nemoci, od které je třeba se izolovat. A proto z ní nyní její členové houfně utíkají. Ovšem i potom jako poradce bude využívat plodů svého nicnedělání. Je jich tam samozřejmě více, ani jeden z nich neabsolvoval takové „kolečko“, které musí v nemocnici absolvovat každý novopečený lékař.
Ani jeden z nich nebyl tři roky advokátním koncipientem nebo justičním čekatelem. Jsou to jenom nuly, které otvírají ústa a plácají nesmysly. Jsou to lidé, jak shora vypráví Jerome, kteří jen o práci mluví a dokáží se na ni tak moc dívat, aby za to brali naše peníze. Ještě větší uspokojení jim přinášejí rady, které kolem sebe hojně udělují. Oni vědí, oni znají, oni umí.
Z těchto právníků - Sobotky, Haška, Bendy a dalších - troufám si tvrdit, by ani jeden nedokázal napsat žalobu na rozvod.
Musíme jim ji tedy napsat sami. Měl by to udělat každý volič, který je kdy volil, ať zprava, či zleva. Politika je jediná oblast, jediná profese, kde se člověk může dostat nahoru jen slovy. Někteří dokonce jen plácáním. Jistě, tak tomu může být i v jiných zemích, vyspělejších morálně a kulturně. Ale takovou degradaci morálky, takovou galerku zkorumpovaných, prolhaných a falešným vzděláním obdařených politiků jinde než v Česku není možno vidět.
Kdo by měl tedy působit v české politice obsazené profesionálními mluviči? Přece odborníci. Lidé, kteří něco znají, něco dokázali, něco vybudovali – za kterými něco stojí, něco, na co mohou s hrdostí ukázat: podívejte se, tohle mám za sebou, to je moje vizitka.
Autor: Milan Hulík, předseda Rozhodčí a smírčí komise hnutí ANO, garant programové sekce právo a spravedlnost