„Babiš? Babiš? To je ten, kdo říká, že se stát má řídit jako firma? Jak můžeš spolupracovat s tak nebezpečným naivou?“ Výrok Andreje Babiše, že stát by se měl řídit jako firma, je vytrhován z kontextu a dáván za příklad politické negramotnosti a snahy o diktátorství. Přitom je na něm mnohem víc pravdy, než naivity. Proč?
Samozřejmě státem nemyslíme Českou republiku s jejími občany, zvířaty, rostlinami, šumícími bory a v sadě se skvícími jarakvěty. Státem myslíme státní aparát tak, jak ho chápe liberální teorie přinejmenším už od dob Hobbesových.
Zjednodušeně: Lidé svěřují část svých svobod do rukou dědičných, volených či jmenovaných vládců. Ti vytvářejí stát, aparát, který zajišťuje občanům bezpečnost, a tím pádem si osobují výsady a mohou občany i utlačovat.
V moderní a postmoderní době k roli státu patří zdravotní a sociální servis, školství a další služby. Občané liberálních států velmi omezili represivní moc svých „vládců“, zato kladou důraz, aby jim státní aparát poskytoval perfektní služby. Mají na to právo, když kolem poloviny peněz, které vydělávají, stát přerozděluje.
Srovnejte teď přístup vašeho bankéře, pojišťovacího agenta, číšníka, či prodavače s přístupem vašeho poldy, učitele, soudce, daňového či katastrálního úředníka ba i lékaře. Rozdíl v ochotě, motivaci i v pracovním nasazení bývá značný. V dobré firmě hledí zaměstnanci v prvé řadě na blaho klienta, protože cesta k vlastnímu blahu vede přes něj.
Pro mnoho státních zaměstnanců není občan váženým klientem, nýbrž obtížným hmyzem nebo dokonce poddaným. Je otevřeno dvakrát týdně. Tvoří se dlouhé fronty. Kdo nemá správně vyplněný formulář, je vypeskován jako… no, jako pes. Řízení je složité a nepřehledné, vybírají se dodatečné nesmyslné poplatky, jako by daně nebyly beztak vysoké.
Stěžovat si na mizerné zacházení a vleklost věcí je obtížné, ba skoro nemožné. Pro urychlení je někdy nutno dát úplatek…
Kdyby takto s vámi jednali v restauraci či v bance, voláte ředitele. Vypeskováni a vyhozeni nejste vy, nýbrž nehodný zaměstnanec. Vy přeci firmu živíte, ne ona vás. Vy jste obsluhováni jako anglický král, nesloužíte.
Ano, v zájmu nás všech by měl být státní aparát řízen jako firma. Aby nám nabízel nepředražené, chytré a kvalitní služby podle našich potřeb a ne podle toho, jak si státní zaměstnanci usmyslí. Aby vycházel vstříc našim potřebám a neustále se zlepšoval.
Státní aparát by se měl chovat jako automobilka: Ta přichází každé tři roky s mnohem vybavenějším a úspornějším modelem za stejnou cenu. Dnes je čím dál dražší a služby se spíše zhoršují, nehledě na to, že státní zaměstnanci kradou. Každou firmu by položilo, kdyby si její zaměstnanci odnesli všechno, co není přišroubováno. Stát si prostě to, co jeho zaměstnanci ukradli, vybere z našich peněženek.
Ano, i proto by měly být služby státní správy řízeny jako firma.
Autor: Martin Komárek