Velké strany se peněz od státu nevzdají
Stát ročně pumpuje do stranických pokladen půl miliardy korun. Malí hráči volají po změně, velcí varují před sílící korupcí.
Ve sněmovních volbách dostala 3,67 procenta hlasů, ročně jí chodí na účet 7,4 milionu korun. Suverenita Jany Bobošíkové je příkladem strany, která dokázala přízeň voličů zhodnotit, i když nenese přímou odpovědnost za chod státu.
Proti principu, kdy strany dostávají státní příspěvek už od tříprocentního volebního zisku, se postavil miliardář Andrej Babiš. „Budeme chtít zvýšit procentuální hranici na to, aby někdo dostal peníze od státu, minimálně na pět procent,“ řekl LN šéf Agrofertu a hnutí ANO 2011 s odkazem na hranici nutnou pro vstup do sněmovny.
A chce jít ještě dál. Státní peníze pro politické strany by snížil všem. „Minimálně pětkrát. Protože z toho se dobře žije,“ hlásá Babiš, podle kterého by základem financování stran měly být členské příspěvky a sponzorské dary.
Zatímco některé menší strany nápad vítají, ty větší parlamentní jsou výrazně proti.
Menší náklady státu, vyšší moc oligarchů, bojí se levice „Tak velké snížení by znamenalo jediné, vytváření oligarchických stran podporovaných podnikateli oligarchy tak, jak to známe z autokratických režimů,“ míní šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc a upozorňuje na růst rizika korupce.
Tomu přikyvují komunisté. „Povede to k privatizaci státní moci. Na to, aby mohli mít politickou stranu, budou mít jenom ti bohatí. Avedle toho zůstanou masové politické strany, které jsou u nás principiálně dvě,“ tvrdí šéf KSČM Vojtěch Filip. Kromě své strany zmiňuje také personální zázemí lidovců. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek tlaky na snížení státního příspěvku chápe, ale sám nesouhlasí. „Výpadek peněz od státu by zřejmě musely nahradit finance od firem. A tady se dostáváme k problému korupčního prostředí,“ uvádí s tím, že dotace pro strany státní rozpočet „určitě nevytrhnou“. Osekané dotace by podle něj mohly narušit svobodu a fungování stran.
To ODS si v principu umí představit, že se politické strany od státní kasy úplně odstřihnou. Do praxe to ale zavádět nechce. „Pro omezení moci a vlivu bohatých ekonomických skupin pokládáme částečné financování ze státního rozpočtu podle volebních výsledků za správné,“ tvrdí předseda poslanců ODS Marek Benda. Aodkazuje na evropské zvyklosti.
„U stran, které jsou nyní zadluženy, by to znamenalo obrovské zvýšení korupčního potenciálu,“ míní šéf poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík.
Na redukci peněz pro strany se shodují Věci veřejné i LIDEM K vizi nižšího stranického financování ze státní kasy jsou naopak vstřícní současní i bývalí členové Věcí veřejných. „Vysoké příspěvky potlačují politickou konkurenci, protože znevýhodňují menší a mimoparlamentní strany. Plynou primárně do sekretariátů stran, které tu posledních dvacet let střídavě vládnou,“ uvádí vicepremiérka a šéfka LIDEM Karolína Peake.
„Věci veřejné prosazovaly snížení opakovaně už od začátku v koalici. Takže ano,“ vzpomíná a souhlasí předseda VV Vít Bárta.
Od roku 2011 přišly strany o pět procent příspěvku za poslance, senátora nebo některého ze zastupitelů. Za každého zákonodárce dnes dostávají 855 tisíc ročně, za zastupitele 237 500 korun.
Na čem se většina stran shoduje, je nutnost zavést průhlednější financování. Vláda minulý týden schválila normu, která počítá se zřízením transparentních účtů. Naopak myšlenka na úřad, který by stranické peníze dozoroval, zatím neuspěla.
A ve hře jsou také další nápady, jak zkrotit výdaje politiků. Třeba sociální demokraté požadují omezit počet billboardů na celostátní kampaň, zakázat dary od právnických osob a limitovat také dary, které stranám posílají jednotlivci.
Čtěte také: Babiš by snížil státní příspěvky stranám, ty říkají: Ne, to by ohrozilo demokracii