„Nejsem přece pánbůh“
Zájem zahraničního tisku o podnikatelské aktivity majitele společností agrofert andreje babiše roste. Svědčí o tom i nedávno publikovaný článek významného německého týdeníku wirtschaftswoche (handelsblatt), jehož české znění vám dnes předkládáme.
DÜSSELDORF/ Andrej Babiš řídí své impérium dvěma palci: šéf českého zemědělského koncernu Agrofert nejraději komunikuje prostřednictvím SMS. „Počítače jsou pro mne příliš pomalé,“ říká Babiš. Když pošle nový nápad, zabzučí v patře, kde sídlí vedení jednoho z 209 dceřiných podniků, mobil -nyní je tomu tak i u firmy Lieken v Düsseldorfu. Největší německou průmyslovou pekárnu s obratem přes 700 milionů eur a 4 700 zaměstnanci (Golden Toast, Lieken Urkorn) koupil Babiš 1. července za neuvedenou částku od italského koncernu Barilla. Lieken je nyní nejnovějším a obdivuhodným krokem v německé strategii českého miliardáře, který se vypracoval sám. Babiš už teď provozuje chemičku SKW Piesteritz - největšího německého výrobce dusíkatých hnojiv - a podílí se na lukrativním evropském obchodu s obilím. Na agrárním trhu ve své vlasti dominuje 58letý Babiš, jehož majetek je odhadován na 1,5 miliardy eur, díky firmě Agrofert. Vedle toho si koupil různá média a založil vlastní politickou stranu. Kritikové namítají, že se chce stát českým Berlusconim.
Jako populista a lev salonů však Babiš nepůsobí. Štíhlý muž se svým obnošeným kufříkem spíše připomíná účetního. Vystudovaný ekonom nyní v Německu buduje silnou pozici pro společnost Agrofert.
Němčinou s českým přízvukem Babiš prohlašuje, že si od firmy Lieken slibuje vytvoření synergie se svými dalšími podniky, možná prostřednictvím nákupu surovin. Kromě toho chce poprvé prodávat značky chleba i v zahraničí.
Členové představenstva firmy Lieken by měli v první fázi zůstat do června roku 2014. Babiš řídí svých více než 200 podniků na dálku. „V Agrofertu vše probíhá decentralizovaně se silnou kontrolou koncernu,“ tvrdí jediný vlastník a jednatel společnosti Agrofert. „Nejsem přece pánbůh.“
Vysoké podíly na hospodářském výsledku
Jak konkrétně vypadá souhra s Babišem, to lze sledovat na jeho první německé akvizici: chemičce SKW Piesteritz. Tento výrobce hnojiv v sasko-anhaltském Wittenbergu patří k Agrofertu od roku 2002. „Na začátku mi šéf takřka seděl na psacím stole,“ říká dnes jednatel SKW Rüdiger Geserick. „Když viděl, že to tu funguje, soustředil svoji pozornost na další podnik.“
Od doby, kdy v roce 2005 zaměstnal Gesericka, investoval Babiš do SKW 360 milionů eur. „80 procent z toho, co tu vidíte, je nové,“ říká Geserick. Od Babišova vstupu v roce 2002 vystoupal obrat SKW z 280 na 707 milionů eur - a to i díky vysokému podílu zaměstnanců na hospodářském výsledku. „Firmu tehdy nikdo nechtěl,“ říká Geserick, „já sám bych ji nekoupil.“
Babiš to udělal a převzal chemičku, která od revoluce prošla jen málo změnami a byla k dostání velmi levně. Kupní cenu neuvádí. V roce 2012 činil zisk SKW před zdaněním 127 milionů eur. „Totéž co tady Babiš dokázal i u mnoha podniků ve východní Evropě,“ říká Geserick.
Díky této strategii levného nákupu je Agrofert s obratem 5,2 miliardy eur třetím největším českým koncernem. Ani u Liekenu se investor nemusel finančně příliš vyčerpávat: „To bez problémů zaplatí z dividend z minulých let,“ říká Geserick. Za 13 podniků převzatých před společností Lieken zaplatil Agrofert pouhých 117 milionů eur.
Už dva roky před nákupem firmy Lieken založil Babiš v Bischofswerdě svoji německou dceřinou společnost, jejímž prostřednictvím vstoupil do obchodu s obilím. V minulých měsících k tomu podnik po celém východním Německu přikoupil skladové plochy. Roční obrat ve výši 332 milionů eur chce německý Agrofert do roku 2015 ztrojnásobit na jednu miliardu eur.
Babišova německá strategie sleduje český vzor. I zde začala firma Agrofert jako výrobce chemických výrobků a hnojiv a postupně přikupovala obchodní podniky, pekárny, výrobce masa a mléka. V současné době se Agrofert uchází o chorvatskou chemičku Petrokemija Kutina. V Praze Babiš vystupuje i politicky: chce se svým politickým hnutím ANO především bojovat proti korupci. Ale že zrovna on, který zbohatl po revoluci, když v Čechách korupce jen kvetla? Takto nadávají jeho političtí protivníci. To, že nyní kupuje noviny, jim dává navíc důvod k zamyšlení.
S korupcí prý má co do činění jen v jednom ohledu, brání se Babiš: „Bojuji proti ní.“ Na Babišově obchodní minulosti shledávají málo zavrženíhodného i sami potenciální kritikové. „Jeho impérium je velmi transparentní,“ chválí Radim Bureš z organizace Transparency International v Česku. Bureš také nespatřuje žádné náznaky, že by se Agrofert nelegálně obohacoval z veřejných prostředků EU.
Téměř korupční skandál zažil Babiš před necelými deseti lety při privatizaci podniku Unipetrol na zpracování ropy: firma Agrofert vyhrála výběrové řízení, i když konkurence nabízela více. Oficiální zdůvodnění: Agrofert je lepší „strategický partner“. Babiš ale nakonec svoji nabídku stáhl, protože hodnota Unipetrolu kvůli záplavám klesla. V pološeru zůstávají i počátky firmy Agrofert. Podnik byl založen krátce po rozpadu Československa v lednu roku 1993 jako pražská dceřiná firma bývalého československého státního koncernu zahraničního obchodu Petrimex, který sídlil ve slovenském hlavním městě Bratislavě.
Zakladateli byli manažer Petrimexu Babiš a slovenský ředitel Petrimexu a sekretář zahraničního obchodu Anton Rakický, kteří firmu Agrofert brzy převzali. Zda a v jakém rozsahu Babiš - brzy bez Rakického - vzal svému bývalému zaměstnavateli startovní kapitál, není jasné. Firma Agrofert každopádně kvetla, podnik Petrimex v roce 1998 ohlásil insolvenci.
Miliardář od vedle
Jeho úspěch je prý založen na poctivé práci, tvrdí Babiš. Jako syn diplomata v Československu asi užíval výhod. Babiš se narodil v Bratislavě a kromě jiného vyrůstal i ve Švýcarsku. Jeho kontakty z doby, kdy řídil obchodní činnost společnosti Petrimex v Maroku (například také s německou společností Metallgesellschaft, dnešní Gea), mu pomohly při zakládání firmy Agrofert. Dnešní ředitel SKW Geserick tehdy seděl na druhé straně a pro společnost Metallgesellschaft organizoval výměnné obchody s ČSSR. Takže s Babišem.
Ten se dnes prezentuje jako miliardář od vedle, který bydlí v hezkém, nikoli však luxusním městečku Průhonice u Prahy, jezdí autem bez řidiče a rád vyzvedává ze školy své čtyři děti. Jediný známý luxus: koňská farma o rozloze 95 hektarů. Druhý nejbohatší Čech byl ve své vlasti doposud málo známý. To se změnilo jeho zapojením do politiky.
Když Babiš hovoří o své zemi, zvyšuje hlas a jeho zaměstnanci začínají být trochu nervózní. Pak se jinak klidný ekonom rozčílí kvůli mafii, politiky zmanipulovaným médiím a plýtvání daněmi: „V Čechách je tolik schopných lidí. Jejich smůla je, že jsou vedeni neschopnými politiky.“
Do parlamentních voleb v roce 2014 Babiš proto pošle vlastní politickou stranu. Šance na úspěch ve volbách mu ale průzkumy nedávají.
Paralelně s tím si koupil několik mediálních společností. Kromě jiného mu patří český bezplatný týdeník „5plus2“ s milionovým nákladem. Zde chce Babiš prezentovat svoji vizi: „18 let jsem čekal, že pravda zvítězí. Ale nestalo se to.“ Babiš hledá vliv. O vysoký politický úřad ale se svým hnutím ANO údajně neusiluje.
Zdroj: 5plus2 dny