Média píší o rostoucích preferencích ANO
Podpora ODS se po aféře kolem šéfky kabinetu odstupujícího premiéra Petra Nečase propadla na dosavadní dno. Podle průzkumu agentury ppm factum by občanské demokraty volilo jen osm procent lidí. Strana má nejmenší přízeň voličů a voliček, jakou kdy měla.
Deník.cz: ODS se po aféře propadla na dosavadní dno, volby by vyhrála ČSSD
ČSSD by teď s přehledem vyhrála volby. S druhými komunisty by ve Sněmovně dala dohromady 119 poslanců. S třetí TOP 09 by sociální demokraté měli 115 mandátů. Vládnout by mohli i se zemanovci a lidovci s celkem 104 zákonodárci. Výsledky průzkumu z posledního týdne dnes novinářům představil Jan Herzmann.
Podle aktuálního průzkumu společnosti CVVM by ODS získala 13 procent hlasů všech lidí, kteří plánují jít k volbám. Model nezahrnuje občany, kteří nejsou rozhodnuti se voleb zúčastnit. Podle CVVM by hlasování vyhrála ČSSD, která by dosáhla hranice 35 procent hlasů. Druhá KSČM by získala 18,5 procenta a třetí TOP 09 17 procent hlasů. Do Sněmovny by se dostali také lidovci, naopak Strana práv občanů – zemanovci a Strana zelených by do horní komory Parlamentu nepronikly, uvádí CVVM. Téměř čtvrtina lidí v průzkumu řekla, že k volbám rozhodně nepůjde.
„Pod vlivem toho, co se děje kolem premiéra Nečase, se preference ODS propadly na nejnižší úroveň," řekl Herzmann. V souvislosti s kauzou se mluví o možnosti vypsání předčasných voleb.
TOP 09 by měla 37 křesel
Kdyby se teď konaly volby, obsadila by ODS podle ppm factum ve sněmovně 18 křesel. TOP 09 by jich měla 37. Získala by 15 procent hlasů. Podle Herzmanna se tak zdá, že tato vládní strana kvůli nynějšímu skandálu zatím neutrpěla. Koaliční LIDEM a opoziční Věci veřejné by nepřekročily pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní komory. V parlamentních lavicích by usedli ještě lidovci. Volilo by je 7,5 procenta lidí. Získali by tak 15 mandátů. Voliči by poslali do Sněmovny i 11 zemanovců. Měli by 6,6 procenta hlasů.
Podle CVVM by nyní k volbám šlo 61 procent dotázaných s volebním právem. „Rozhodně ano", odpovědělo 32 procent lidí, „spíše ano" 29 procent lidí. Téměř čtvrtina lidí k volbám jít nechce určitě, více než desetina „spíše ne".
Podle Herzmanna občanští demokraté ztratili od minulého měsíce – tedy po aféře – polovinu příznivců. Ani po takzvaném sarajevském atentátu v roce 1998 se přízeň voličů nepropadla tak nízko, tehdy měla ODS necelých devět procent. „Preference ODS jsou tragické. Když padne premiér kvůli aféře, klesají preference strany," komentoval to místopředseda občanských demokratů Tomáš Chalupa. Věří, že Miroslava Němcová jako kandidátka na premiérku „přináší naději České republice, vládě i ODS".
Herzmann: Je brzy psát nekrology na ODS
Herzmann řekl, že i před 13 lety se zdálo, že je ODS mrtvá, pod tehdejším vedením Václava Klause se ale zvedla. „Je brzy psát nekrology na ODS. Je otázka, koho si strana zvolí do čela na podzimním kongresu a zda přesvědčí prezidenta, aby jmenoval Miroslavu Němcovou prezidentkou," uvedl Herzmann.
Řekl, že levice výrazně posílila. ČSSD by dali hlas tři z deseti volících. Získala by ve Sněmovně 78 křesel. Komunisté by měli 41 poslanců, poslalo by je tam 16 procent voličů. Sociální demokraté by tak mohli vytvořit buď menšinovou vládu s podporou KSČM, či s ní jít do koalice. Velkou koalici se s 115 mandáty by ČSSD dala dohromady s TOP 09 a starosty. Představitelé této strany to zatím odmítali. Podle Herzmanna ale hnutí starostů není „tak konzervativní". Takzvanou stočtyřku by vytvořila sociální demokracie se zemanovci a lidovci. Ve hře by pak mohla být i duhová koalice – se zemanovci, lidovci a TOP 09 se 141 poslanci.
„Sociální demokracie by měla při sestavování vlády klíčovou pozici. Doslova a do písmene by si mohla vybrat nevěstu, či dokonce nevěsty. Bez její podpory by nemohla vzniknout žádná koalice," uvedl Herzmann. Jedinou možností by prý byla vláda „všichni proti sociálním demokratům". „Tuto variantu považuju za vyloučenou," řekl Herzmann.
Zhruba 17 procent hlasů by teď dostaly strany, které by nepřekročily hranici pěti procent. Zelené by podpořilo 3,5 procenta voličů, Dělnickou stranu sociální spravedlnosti 2,8 procenta, ANO 2011 podnikatele Andreje Babiše pak 2,1 procenta.
O vládní krizi nevěděla čtyři procenta lidí
Do průzkumu se zapojilo 945 lidí nad 18 let. Přestože si přejí velkou změnu, k volebním urnám by vyrazila jen polovina voličů. Politikům prý lidé nevěří a míní, že svým hlasem stejně nic nezmění. Třetina dotázaných si myslí, že musí přijít úplně nová politická generace. Tři z deseti Čechů a Češek míní, že je potřeba zásadně změnit systém. Tvrdí to víc než polovina příznivců komunistů. Téměř 18 procent lidí by ve Sněmovně rádo vidělo nové strany.
Jen necelá dvě procenta dotázaných jsou přesvědčena o tom, že se nyní v Česku nic neděje a vše je v pořádku. O situaci v zemi a vládní krizi nevěděla jen čtyři procenta lidí. Jindy to bývá kolem 15 procent, podotkl Herzmann. Podle něj je tak vidět, že veřejnost případ zajímá."
E15: ODS na dně: po aféře by ji volilo jen osm procent lidí
Podpora ODS se po aféře kolem šéfky kabinetu odstupujícího premiéra Petra Nečase propadla na historické dno. Podle průzkumu agentury ppm factum by občanské demokraty volilo jen osm procent lidí. Strana má nejmenší přízeň voličů a voliček, jakou kdy měla. ČSSD by teď s přehledem vyhrála volby. S druhými komunisty by ve Sněmovně dala dohromady 119 poslanců. S třetí TOP 09 by sociální demokraté měli 115 mandátů. Vládnout by mohli i se zemanovci a lidovci s celkem 104 zákonodárci.
„Pod vlivem toho, co se děje kolem premiéra Nečase, se preference ODS propadly na nejnižší úroveň,“ řekl ředitel agentury Jan Herzmann. V souvislosti s kauzou se mluví o možnosti vypsání předčasných voleb.
Kdyby se teď konaly volby, obsadila by ODS ve Sněmovně 18 křesel. TOP 09 by jich měla 37. Získala by 15 procent hlasů. Podle Herzmanna se tak zdá, že tato vládní strana kvůli nynějšímu skandálu zatím neutrpěla. Koaliční LIDEM a opoziční Věci veřejné by nepřekročily pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní komory. V parlamentních lavicích by usedli ještě lidovci. Volilo by je 7,5 procenta lidí. Získali by tak 15 mandátů. Voliči by poslali do Sněmovny i 11 zemanovců. Měli by 6,6 procenta hlasů.
Podle Herzmanna občanští demokraté ztratili od minulého měsíce - tedy po aféře - polovinu příznivců. Ani po takzvaném sarajevském atentátu v roce 1998 se přízeň voličů nepropadla tak nízko, tehdy měla ODS necelých devět procent. „Preference ODS jsou tragické. Když padne premiér kvůli aféře, klesají preference strany,“ komentoval to místopředseda občanských demokratů Tomáš Chalupa. Věří, že Miroslava Němcová jako kandidátka na premiérku „přináší naději České republice, vládě i ODS“.
Herzmann řekl, že i před 13 lety se zdálo, že je ODS mrtvá, pod tehdejším vedením Václava Klause se ale zvedla. „Je brzy psát nekrology na ODS. Je otázka, koho si strana zvolí do čela na podzimním kongresu a zda přesvědčí prezidenta, aby jmenoval Miroslavu Němcovou prezidentkou,“ uvedl Herzmann.
Řekl, že levice výrazně posílila. ČSSD by dali hlas tři z deseti volících. Získala by ve Sněmovně 78 křesel. Komunisté by měli 41 poslanců, poslalo by je tam 16 procent voličů. Sociální demokraté by tak mohli vytvořit buď menšinovou vládu s podporou KSČM, či s ní jít do koalice. Velkou koalici se s 115 mandáty by ČSSD dala dohromady s TOP 09 a starosty. Představitelé této strany to zatím odmítali. Podle Herzmanna ale hnutí starostů není „tak konzervativní“. Takzvanou stočtyřku by vytvořila sociální demokracie se zemanovci a lidovci. Ve hře by pak mohla být i duhová koalice - se zemanovci, lidovci a TOP 09 se 141 poslanci.
„Sociální demokracie by měla při sestavování vlády klíčovou pozici. Doslova a do písmene by si mohla vybrat nevěstu, či dokonce nevěsty. Bez její podpory by nemohla vzniknout žádná koalice,“ uvedl Herzmann. Jedinou možností by prý byla vláda „všichni proti sociálním demokratům“. „Tuto variantu považuju za vyloučenou,“ řekl Herzmann.
Zhruba 17 procent hlasů by teď dostaly strany, které by nepřekročily hranici pěti procent. Zelené by podpořilo 3,5 procenta voličů, Dělnickou stranu sociální spravedlnosti 2,8 procenta, ANO 2011 podnikatele Andreje Babiše pak 2,1 procenta.
Do průzkumu se zapojilo 945 lidí nad 18 let. Přestože si přejí velkou změnu, k volebním urnám by vyrazila jen polovina voličů. Politikům prý lidé nevěří a míní, že svým hlasem stejně nic nezmění. Třetina dotázaných si myslí, že musí přijít úplně nová politická generace. Tři z deseti Čechů a Češek míní, že je potřeba zásadně změnit systém. Tvrdí to víc než polovina příznivců komunistů. Téměř 18 procent lidí by ve Sněmovně rádo vidělo nové strany.
Jen necelá dvě procenta dotázaných jsou přesvědčena o tom, že se nyní v Česku nic neděje a vše je v pořádku. O situaci v zemi a vládní krizi nevěděla jen čtyři procenta lidí. Jindy to bývá kolem 15 procent, podotkl Herzmann. Podle něj je tak vidět, že veřejnost případ zajímá.
PrvníZprávy.cz SANEP: Vládní krize láme pravici vaz, posilují malé strany
Vládní krize, kterou rozpoutala policejní razie na Úřadu vlády a dalších místech v ČR, oslabuje pravicové vládní strany a naopak posiluje malé a extremistické strany, ukazuje aktuální průzkum aktuálních volebních preferencí společnosti SANEP.
Bezprostřední reakce voličů na události, které otřásly domácí politickou scénou, se ve srovnání s hodnotami volebních preferencí společnosti SANEP získaných těsně před vládní krizí, projevuje nejmarkantněji znatelným propadem voličské přízně v případě ODS a TOP 09. Zatímco před týdnem, tedy před policejním zásahem na Úřadě vlády, měla ODS podporu 13,4% voličů, o týden později, v bezprostřední reakci na aktuální události na domácí politické scéně, má ODS podporu již pouze 9,1% voličů. V případě TOP 09 se jedná o propad z 11,7% na hodnotu 8,9 procentních bodů.
Šetření aktuálních volebních preferencí společnosti SANEP již nezahrnuje reakci voličů na nominaci stávající předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Miroslavy Němcové na premiérský post. Nicméně voličské reakce s týdenním odstupem naznačují, že by nespokojenost voličů s děním na domácí politické scéně mohla, vedle upevnění vedoucí pozice ČSSD (aktuálně 29,7%) a posilování KSČM (aktuálně 17,3%), eskalovat v podobě podpory malých a nových politických subjektů, ale i podpory extremistických stran.
Tento možný vývoj naznačuje posílení Strany zelených z 2,8% před týdnem, na aktuální 3 procentní body. Ke tříprocentní hranici se pak přibližuje Suverenita (SBB) a to s aktuální podporou 2,8% voličů, ale i Česká pirátská strana s aktuální podporou 2,2% voličů. Není bez zajímavosti, že politická krize pomohla i politickému hnutí miliardáře Andreje Babiše ANO 2011, které překročilo hranici dvou procent s podporou 2,1% voličů. To se však podařilo i Dělnické straně sociální spravedlnosti (DSSS), která má aktuálně podporu 2,2% voličů.
Nespokojenost s děním na domácí politické scéně však pomáhá i straně bývalého premiéra Jiřího Paroubka (LEV 21), která si během týdne polepšila z 2,9% na 3,1%. Stejně tak je viditelný pohyb i u SPOZ, která měla před vypuknutím vládní krize podporu 6,7% voličů, ovšem týden po vypuknutí vládní krize má na své straně již 7,3% voličů.
Bezprostřední reakce voličů na vládní krizi se však projevuje i menší volební účastí.
Z porovnání volebních preferencí před a týden po vypuknutí vládní krize přináší pohled na bezprostřední voličské pocity a nálady, které se však budou nadále měnit v souvislosti s dalšími událostmi. Nicméně i toto srovnání poukazuje na jedné straně na upevnění pozice dvou nejsilnějších levicových stran, kterými jsou vedoucí ČSSD a aktuálně druhá nejsilnější strana KSČM a na straně druhé na rozčarování pravicových voličů, jejichž hlasy mohou skončit u menších stran a hnutí, či mohou posílit řady nevoličů.
Jistá bezradnost pravicově orientovaných voličů, negativní zkušenost voličů s podporou nových politických subjektů a narůstající nespokojenost voličů s celkovou politickou atmosférou v ČR, však může vést k podpoře extremistických politických subjektů, či vést k určité formě protestních hlasů populistickým politickým subjektům.
Aktuální výsledky šetření společnosti SANEP představují teoretický volební zisk stran, které mají své zástupce v dolní komoře Poslanecké sněmovny ČR a dále politických stran, které v šetření společnosti SANEP překročily dvouprocentní hranici.
Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí vychází pouze z hlasů 53,8% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.
Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 13. – 19. června 2013 na vybrané skupině 8.912 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 23.345 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Týden: ODS propadla na dosavadní dno. Nikdy neměla nižší preference
Podpora ODS se po aféře kolem šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase propadla na dosavadní dno, podle průzkumu agentury ppm factum by ji volilo jen osm procent.
Podpora ODS se po aféře kolem šéfky kabinetu odstupujícího premiéra Petra Nečase propadla na dosavadní dno. Podle průzkumu agentury ppm factum by občanské demokraty volilo jen osm procent lidí. Strana má nejmenší přízeň voličů a voliček, jakou kdy měla. ČSSD by teď s přehledem vyhrála volby. S druhými komunisty by ve Sněmovně dala dohromady 119 poslanců. S třetí TOP 09 by sociální demokraté měli 115 mandátů. Vládnout by mohli i se zemanovci a lidovci s celkem 104 zákonodárci.
"Pod vlivem toho, co se děje kolem premiéra Nečase, se preference ODS propadly na nejnižší úroveň," řekl Jan Herzmann z ppm factum. V souvislosti s kauzou se mluví o možnosti vypsání předčasných voleb.
Kdyby se teď konaly volby, obsadila by ODS ve Sněmovně 18 křesel. TOP 09 by jich měla 37. Získala by 15 procent hlasů. Podle Herzmanna se tak zdá, že tato vládní strana kvůli nynějšímu skandálu zatím neutrpěla. Koaliční LIDEM a opoziční Věci veřejné by nepřekročily pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní komory. V parlamentních lavicích by usedli ještě lidovci. Volilo by je 7,5 procenta lidí. Získali by tak 15 mandátů. Voliči by poslali do Sněmovny i 11 zemanovců. Měli by 6,6 procenta hlasů.
Podle Herzmanna občanští demokraté ztratili od minulého měsíce - tedy po aféře - polovinu příznivců. Ani po takzvaném sarajevském atentátu v roce 1998 se přízeň voličů nepropadla tak nízko, tehdy měla ODS necelých devět procent. "Preference ODS jsou tragické. Když padne premiér kvůli aféře, klesají preference strany," komentoval to místopředseda občanských demokratů Tomáš Chalupa. Věří, že Miroslava Němcová jako kandidátka na premiérku "přináší naději České republice, vládě i ODS".
Herzmann řekl, že i před 13 lety se zdálo, že je ODS mrtvá, pod tehdejším vedením Václava Klause se ale zvedla. "Je brzy psát nekrology na ODS. Je otázka, koho si strana zvolí do čela na podzimním kongresu a zda přesvědčí prezidenta, aby jmenoval Miroslavu Němcovou prezidentkou," uvedl Herzmann.
Řekl, že levice výrazně posílila. ČSSD by dali hlas tři z deseti volících. Získala by ve sněmovně 78 křesel. Komunisté by měli 41 poslanců, poslalo by je tam 16 procent voličů. Sociální demokraté by tak mohli vytvořit buď menšinovou vládu s podporou KSČM, či s ní jít do koalice. Velkou koalici se s 115 mandáty by ČSSD dala dohromady s TOP 09 a starosty. Představitelé této strany to zatím odmítali. Podle Herzmanna ale hnutí starostů není "tak konzervativní". Takzvanou stočtyřku by vytvořila sociální demokracie se zemanovci a lidovci. Ve hře by pak mohla být i duhová koalice - se zemanovci, lidovci a TOP 09 se 141 poslanci.
"Sociální demokracie by měla při sestavování vlády klíčovou pozici. Doslova a do písmene by si mohla vybrat nevěstu, či dokonce nevěsty. Bez její podpory by nemohla vzniknout žádná koalice," uvedl Herzmann. Jedinou možností by prý byla vláda "všichni proti sociálním demokratům". "Tuto variantu považuju za vyloučenou," řekl Herzmann.
Zhruba 17 procent hlasů by teď dostaly strany, které by nepřekročily hranici pěti procent. Zelené by podpořilo 3,5 procenta voličů, Dělnickou stranu sociální spravedlnosti 2,8 procenta, ANO 2011 podnikatele Andreje Babiše pak 2,1 procenta.
Do průzkumu se zapojilo 945 lidí nad 18 let. Přestože si přejí velkou změnu, k volebním urnám by vyrazila jen polovina voličů. Politikům prý lidé nevěří a míní, že svým hlasem stejně nic nezmění. Třetina dotázaných si myslí, že musí přijít úplně nová politická generace. Tři z deseti Čechů a Češek míní, že je potřeba zásadně změnit systém. Tvrdí to víc než polovina příznivců komunistů. Téměř 18 procent lidí by ve Sněmovně rádo vidělo nové strany.
Jen necelá dvě procenta dotázaných jsou přesvědčena o tom, že se nyní v Česku nic neděje a vše je v pořádku. O situaci v zemi a vládní krizi nevěděla jen čtyři procenta lidí. Jindy to bývá kolem 15 procent, podotkl Herzmann. Podle něj je tak vidět, že veřejnost případ zajímá.