Jsem realizátor a budovatel

S Andrejem Babišem o jeho plánech s MF DNES, jiné politice a o tom, koho by skopl ze schodů.

Když mu bylo patnáct, rozhodl se prý být bohatý, studovat v cizině, vybudovat vlastní firmu. Teď to všechno má, a to v míře, jakou Česko nezažilo. Andrej Babiš si už nemá v podnikání co dokazovat, a pustil se proto do nových světů - do politiky a nejnověji koupi velkých novin. A také tam možná nezůstane kámen na kameni.

Koupil jste jeden z největších mediálních domů v zemi. Co tím sledujete?

Podnikám v mediálním byznysu. Máme slovenské Hospodárske noviny, máme týdeník 5plus2, zásadně se podílím na financování České pozice. A samozřejmě Mafra byla investiční příležitost. Můžeme si díky ní vyřešit ten náš projekt 5plus2, který je ztrátový a nefunguje úplně podle mých představ.

Doba je pro tištěná média složitá, prodeje už roky klesají. Proč expanze právě v tomto byznysu?

Většinou jsem chodil proti proudu a kupoval jiné věci než ti ostatní.

A jde vám čistě o byznys?

Samozřejmě, stálo mě to spoustu peněz a chci, aby Mafra byla úspěšná a aby byla největším mediálním domem v zemi.

Včera v Českém rozhlase jste řekl, že jste dal za vydavatelství Mafra plno peněz, takže myslíte, že novináři teď budou psát pravdu. Co jste tím myslel?

Neříkám, že novináři v Mafře teď neříkají pravdu. Novináři by si měli ověřovat zdroje. To, že všechna média zveřejnila, že jsem podepsal smlouvu s vydavatelstvím Ringier, je důkazem toho, že někteří novináři nepracují tak, jak by měli. Z deníku E15 se mě nikdo nezeptal, jestli jsem koupil Ringier, nebo ne. Kdyby se mě byli zeptali, tak bych řekl, že ne, a tudíž by nikdo jejich zprávu nepřebral. A to je konkrétní případ toho, jak někteří novináři nedělají svou práci dobře.

A máte konkrétní případ z Mafry?

Ne, to ne. Mafra se ke mně chovala vždycky korektně. Občas jsem měl pouze problém, že jsem se chtěl vyjádřit a nedostal jsem ten prostor. Permanentně mě poškozuje pan Páral (externí komentátor MF DNES, pozn. red.), který o mně a o mojí firmě píše lži. Jinak ale s Mafrou nemám žádný problém.

Je o vás známo, že ve vašich firmách v rámci Agrofertu řídíte řadu procesů přímo, často po nejnižší úroveň.

Jen některé firmy, které hodně ztrácejí peníze a nejsou v dobrém stavu, také například týdeník 5plus2. A každý měsíc si dělám žebříček, jak na tom naše firmy jsou.

A jak konkrétně řídíte 5plus2?

Mám tam krizového manažera, se kterým jsem v kontaktu a dohlížím na firmu především, co se týče hospodářských výsledků.

Budete podobně fungovat i v Mafře?

Ne, tuto firmu určitě nebudu řídit. Předpokládám, že tam za nás někoho budou nominovat, do pozice nějakého dozoru finančního investora.

Máte pro sebe definováno, jak se chová majitel v médiích? Je to pro vás jiná situace než v případě firem klasického byznysu?

Určitě se mi zdá jiná.

V čem konkrétně?

Právě v tom, že do toho nebudu zasahovat.

Čili chcete zůstat úplně stranou?

Když vidím tu reakci v Mafře, která mě překvapuje, tak chápu, že bych vůbec neměl zasahovat, a ani nechci přicházet z titulu majitele do styku s redakcemi.

Máte už nějakou představu, jak by měly vypadat změny v managementu?

Nemám. Ale já nechci žádné změny. My si tam dáme jednoho člověka, který bude sledovat finanční parametry té firmy. Bude mi určitě posílat jednou za měsíc finanční výkazy, budeme sledovat byznys plán a budeme se samozřejmě snažit tomu vydavatelství nějak ekonomicky pomoci.

Sám jste zmínil váš týdeník 5plus2. Když si člověk přečte vydání z posledního týdne, najde v něm sedmkrát zmínku o Agrofertu a třikrát konkrétně o vás. Jeden z hlavních textů je o skandálu s polským jídlem a váš Agrofert je představován jako protiváha, která nabízí kvalitní českou alternativu. Nelze se ubránit dojmu, že je to v podstatě PR médium pro Agrofert a vás osobně.

Ale tak jsme to určitě nechtěli, pokud to tak je. Já to nečtu, protože to je množství mutací a já vlastně nečtu ani jednu mutaci. Hlavním cílem bylo psát o regionu, kde tohle médium vychází. Pokud je článek napsaný tak, jak říkáte, pak to není úplně ono. Na druhé straně, když je něco pozitivního, třeba vyhrajeme nějaký chleba, tak proč bychom to tam nemohli dát?

Jde o to, že třeba ve zmiňovaném článku o polském jídle není jediná zmínka o tom, že jste majitelem toho titulu.

Pokud to začleníme pod Mafru, tak Mafra jim dá určitě nějaká novinářská pravidla, která budou lepší. Vypracujeme i etický kodex, který vydavatelství oddělí od ostatních firem Agrofertu a od hnutí ANO a vlastně i ode mě. My z toho nechceme dělat nějaký plátek Agrofertu nebo nějakého hnutí. To vůbec není cílem.

A nestane se spíš opačná věc, tedy že podobná pravidla, jaká fungují v 5plus2, se přenesou do Mafry?

Nejsou žádná taková pravidla 5plus2.

Říkal jste, že týdeník někdy řídíte, míváte tam dokonce své vlastní komentáře k politické situaci.

To po sloučení s tituly Mafry skončí. Vyšlo to jen dvakrát nebo třikrát, když byla volba prezidenta. Požádala mě o ně redakce.

Na webu 5plus2 stále visí váš komentář k politické krizi z minulého týdne, podepsaný vaším jménem.

Tak ho tam asi někdo dal. Musel bych to vidět.

Je to komentář k sestavování vlády.

Ono se tam vyjadřuje mnoho lidí z různých politických stran, různí senátoři a podobně.

Jde o komentář. Jak se tam dostal?

Je asi převzatý z webu našeho hnutí.

Nakolik máte sám pro sebe jasno, jak moc jsou tyto dva světy oddělené? Myslím tím vaše média a politické hnutí ANO?

Samozřejmě že v tom mám jasno. Nebudu sedět v Mafře, nebudu mluvit s redakcí, nebudu to ovlivňovat. Souhlasím s panem Balšínkem a s tím, co napsal pro Lidové noviny. Ať píší v zájmu této země a v zájmu čtenářů. A ať píší pravdu.

Když se vrátím k vydavatelství Ringier -dodnes se soudíte s Bleskem.

Napsali o mně lži.

Prý jste nedávno v žertu řekl, že když oni píší takto, tak si je koupíte a tím se problém vyřeší. Není tedy tohle ideální cesta, jak kritické texty vůči vám umlčet?

Jaké kritické texty? Jsou to sprosté lži a novinář by přece neměl lhát. Proto jsem Blesk žaloval. Nevyrábím brambory nebo česnek, nemám dotace, neovlivňuji potraviny ani pohonné hmoty. Novinář, co tohle o mně psal, sprostě lže, proto jsem na něj podal trestní oznámení. Není pravda, že jsem synem komunistického režimu, není pravda, že jsem byl v sídle ČSSD. To všechno jsou lži. Může se takhle lhát?

To by měl říct soud, na který jste se obrátil.

Je to o pravidlech, jež mají platit v této zemi. I Slováci mají nějaký zákon. Proč v této zemi není pravidlo, že když napíšete lež a někdo vás zažaluje, bude soud do tří měsíců? Proč to trvalo rok a půl? A proč to není jako ve Francii, kde když vydavatel prohraje soud, je na polovině stránky bílý podklad a omluva velkými písmeny? U nás to ale nemá pravidla.

Jaká je tedy konkrétní změna, která by se podle vás měla v mediálním prostředí odehrát?

Když média někoho poškodí, tak by ten člověk určitě měl mít právo, aby na stejném místě, na kterém to bylo zveřejněno, vyšla omluva. Samozřejmě by tam měla být nějaká lhůta.

Jakou cestou to chcete prosazovat? Cestou vašich médií, nebo přes vaše hnutí ANO, se kterým chcete kandidovat v příštích volbách?

Nechci kandidovat, abych prosazoval něco takového, to není cílem našeho hnutí. Naše hnutí říká, že v této zemi žije hrozně moc šikovných lidí. Řeknu vám případ z dnešního rána, opět z 5plus2. Přišel za mnou pan Babiš, což není můj příbuzný, jen shoda jmen. A pan Babiš je dealer Citroënu v Mnichovicích. A tento pan Babiš se stal nejlepším dealerem Citroënu na světě. A už dva měsíce se snaží přesvědčit redakci 5plus2, že by jim chtěl dát rozhovor, a oni nic. Myslíte si, že novináře zajímají pozitivní věci? Zajímá je třeba, že jsem v Cannes na Francouzské riviéře postavil nejhezčí restauraci? Že to dělaly české firmy a instalovaly se tam české lustry? Anebo když nám na komíně firmy DEZA viseli Greenpeace a Valašský deník psal o firmě a emisích bez ohledu na naši analýzu znečištění prostředí a my jsme neměli ani právo se vyjádřit? Nemluvím jen o sobě. V této zemi je spousta šikovných lidí, kteří dokázali hodně pozitivních věcí. Naší smůlou pouze je, že tu zemi řídí neschopní politici.

Jak se tyto vaše zkušenosti promítají do rozhodnutí koupit jedno z největších vydavatelství v zemi?

Nijak se nepromítají. Jen vysvětluji, že by novináři měli dělat kvalitně svoji práci.

Váš týdeník 5plus2 každopádně takovým případem není. Říkáte, že články o vás a Agrofertu vycházejí čistě z iniciativy redaktorů?

Možná.

Proč by to dělali?

Protože ty noviny někam patří, do skupiny Agrofert. Teď budou patřit do Mafry.

Situace na mediálním trhu se rychle mění. Zahraniční investoři, kteří tady byli dříve, především Němci, se stahují.

Protože měli zisky a teď už je nemají.

Pokud vám jde čistě o byznys, budete i vy ve složité situaci.

Jak to víte, jste analytik?

Pohybuji se v médiích.

Víte, kdo je nejlepším analytikem?

Vy?

Je to smrt. To je jediný analytik, který má pravdu.

Nejste jediným českým podnikatelem, který se do mediálního světa pouští. Je tady Jaromír Soukup, který vlastní Týden. Vydavatelství Economia, pod které patří i Respekt, koupil před lety Zdeněk Bakala. Zmiňovaný Ringier je rovněž na prodej, jsou zde zkrátka velké vlastnické přesuny.

Myslím, že jde o pozitivní signál.

V čem konkrétně?

Češi by měli podporovat Čechy, takto to funguje všude na světě.

A jak se odchod zahraničních vlastníků může projevit na kvalitě médií? Odborníci se shodují, že němečtí vlastníci přinesli do Česka standard západní žurnalistiky.

O tom bychom si také mohli povídat, jak to funguje v některých těch německých médiích.

Nebudou se nyní česká média více propojovat s českou politikou? I vy máte politickou ambici.

Neotáčejte to. Už jsem vám řekl, že do toho nebudu zasahovat. Dnes jsem řekl všem novinářům, ať si klidně píší, co chtějí. Budeme je hodnotit podle výsledků. I pan Bakala má také všelijaké think tanky a podporoval Schwarzenberga a všechny pravicové strany. Jaký je v tom rozdíl?

Přece jen, být lídrem politického hnutí je něco jiného.

Já jsem alespoň v první linii.

Na Západě nebývá zvykem, aby politici vlastnili svá média. Naopak v Maďarsku si vládní strana buduje mediální divizi. Mělo by to tak být i u nás?

Příklady jsou i na Západě, třeba takový pan Bloomberg vlastní média, je podnikatel a třikrát byl starostou New Yorku, takže je i politik. Opět nevím, o co vám jde.

Bude se česká politika více propojovat médii?

Proč by se propojovala? Dávám rozhovor konkurenčnímu vydavatelství, jako jste vy. Tak nevím, co byste chtěl? Mám požadavek na dvacet pět rozhovorů a schválně jsem ho dal vám. Klidně se mě ptejte, na co chcete. Pan Bakala dá rozhovor svému deníku. Tak si proberte, jaký je rozdíl mezi vaším vydavatelem a mnou.

Jsme rádi, že jste nám dal rozhovor...

A vy mi teď stále podsouváte tu politiku.

Nic vám nepodsouvám. Ptám se, jestli očekáváte, že se teď bude politika více propojovat s médii, stejně jako to děláte vy.

Já jdu do politiky ze zoufalství, chápete to? Protože platím daně a záleží mi na této zemi. Proto to dělám. Nikdy jsem nechtěl být politikem. Snažím se vám to vysvětlit a vy se točíte v kruhu a ptáte se, jestli politické strany budou kupovat média. Já nevím, nejsem politická strana, jsem politické hnutí a říkám, že tuto zemi mají řídit schopní lidé, kteří tam nejdou kvůli tomu, aby měli auto, dva bodyguardy a plat padesát nebo sto tisíc.

Můžete říci tři věci, které máte ambici změnit prostřednictvím svého hnutí?

Tady? Co změnit? No to, že tato země by měla být řízena ve prospěch občanů. Vy nevidíte, že tuto zemi řídí politici ve svůj prospěch, a ne v náš prospěch?

Jde mi o konkrétní změny. Například zda se mají změnit nějaká institucionální pravidla.

Copak my máme nějaká pravidla? Přece šéf Nejvyššího kontrolního úřadu nemá být politická funkce, ani ministr nemá být politická funkce. Odborník není ten, kdo má právnickou fakultu a může být kvůli tomu ministrem spravedlnosti. Já se necítím být politikem do parlamentu, kde se žvaní a nic z toho nevypadne. Jsem realizátor, budovatel, za kterým něco je. Někteří z těch politiků nezasadili ani strom, neuměli se postarat o svoje rodiny. Já se dnes starám o plno rodin. Takže mám něco za sebou, a přitom jsem se v této zemi nenarodil. Nechodil jsem tady do školy, čili jsem měl obrovský handicap.

Mluvíte v hodně obecné rovině, zkuste konkrétněji popsat, o co s vaším hnutím usilujete.

Dělám to proto, že jsem už starý člověk, možná jsem senilní. Když mi bylo patnáct let, tak jsem chtěl být bohatý. Potom jsem chtěl něco dokázat. Potom jsem chtěl studovat zahraniční obchod, chtěl jsem vycestovat a chtěl jsem si koupit auto. Chtěl jsem mít byt a dům. A potom jsem byl v Maroku, kde jsem přežil revoluci a nechtěl jsem se ani vrátit. No a potom jsem vybudoval nějakou firmu a něco jsem s ní dokázal. Už si tedy nemám co dokazovat. Tady a teď mám pocit, že bych měl pro tuto zemi něco udělat. Pomáhám spoustě lidí. V rámci naší nadace Agrofertu jsme rozdali za poslední tři roky čtyři sta třicet milionů korun.

Ptám se, jestli máte promyšleno, kudy změna k lepší společnosti podle vašich představ povede.

Je to o lidech. Karel IV., Baťa, to jsou lidé. Není to o stranách ani o firmách, je to o lidech.

Na jednu stranu ale říkáte, že je potřeba změnit pravidla, zmínil jste NKÚ. Jaká tedy?

Musí být jasná pravidla. Mám ve své firmě nového ředitele, který měl významnou policejní funkci. V našich firmách se krade. A když někdo něco ukradne, tak se s ním bohužel musíme rozloučit. My to řešíme. V tomto státě se krade a nikdo to neřeší. Tady nefungují základní pravidla.

Čili jde o dodržování pravidel, která už existují? Nevoláte po změně základních věcí, jako třeba volebního systému?

Ne, ne, stávající systém je dobrý. Jen říkám, že by tuto zemi měli řídit jiní lidé, kteří něco v životě dokázali a nemají zapotřebí jít do politiky, aby získali nějakou výhodu.

Dnes jste prohlásil, že když vstoupíte do nějakého byznysu, chcete být nejlepší. Co znamená v politice být nejlepší?

Ale politika není byznys.

Takže v politice nechcete být nejlepší?

Podívejte se, kdyby v této zemi všechno fungovalo, kdybychom tady měli rychlovlak TGV, jak mi vykládal Špidla, nebo kanál Odra-Dunaj, který měli už v usnesení vlády z ledna devadesát devět... Tak proč ho nepostavili? Proč nemáme rychlovlak mezi Prahou a Brnem? Ve Francii máte moře, silnice a vlak. Proč ho nepostavili tady vedle D 1? Proč tady nejede TGV Brno-Praha tři sta kilometrů za hodinu? Je tu jen D 1, kterou postavil Štrougal. Včera jsem na večeři se Zemanem v Německu řekl, že tam stavím mateřskou školku a dostanu devadesát procent dotací. Že jsem postavil učňák za deset milionů eur. Že mám v německé chemičce osm set zaměstnanců a sto třicet učňů. V Čechách nemám žádné učně. A že premiér Saska přijede do mé chemičky a říká: „Budu lobbovat u německé vlády, abychom tady postavili přípojku dálnice,“ dvanáct celých, osm desetin kilometru. A včera navečer jsem řekl za přítomnosti pana Kuby a pana Zemana, že bych se rád dožil situace, kdy by český premiér řekl, že tady těch jedenáct kilometrů mezi Lovosicemi, kde má Babiš dvě chemičky, a Drážďany, kde má sila, je priorita. Mně se tam zabil řidič z Kosteleckých uzenin. Nedokázali ani takovéto věci. Co tady dokázali za těch dvacet tři let? Tento národ patří mezi elitu, pouze ho řídí neschopáci a zloději.

Co jste ještě řešili na německé večeři s prezidentem?

Nic, vždyť tam sedělo třicet lidí. Jen jsem řekl, kdo jsem a že tam v regionu zaměstnávám šest tisíc lidí, že jsem v Německu zaplatil na daních za posledních deset let tři sta osmdesát milionů eur, že máme samozřejmě problémy s energetikou, protože jsou drahé energie a tak dále. A tak jsem popsal rozdíl mezi německým a českým podnikatelským prostředím.

Vás pozvali pouze Němci, nebo prezidentova kancelář?

Český velvyslanec Rudolf Jindrák. To bylo výslovně na jeho žádost. On mě ukecal, proto jsem tam jel na otočku.

Pokud říkáte, že politika záleží na kvalitních lidech - jaké osobnosti se vám povedlo získat do vašeho hnutí?

Mojí první místopředsedkyní je Věra Jourová, do hnutí přišel komentátor Martin Komárek. Od srpna k nám přijde Martin Stropnický, jednám s Pavlem Teličkou, už jsme prakticky dohodnutí s profesorem Zlatuškou, který má na starosti školství, a samozřejmě přijdou další tváře.

Nedávno jste prohlásil, že pokud se vaše hnutí dostane do parlamentu, tak se z politiky stáhnete. Dnes vystupujete jako volební lídr. Platí tedy ještě váš plán?

Moje největší devíza a výhoda je, že čím větší stres, tím větší výkon, a čím větší krize a krizová situace, tím více mám alternativ a jsem flexibilní. Jsem schopen se přizpůsobovat situaci.

Takže uvidíte po volbách?

Uvidíme, jak to bude.

Která parlamentní strana je vám programově nejbližší?

Programově? To jste mě rozesmál. Četl jste politické programy všech parlamentních stran po revoluci?

Všechny, které byly po revoluci vydané, jsem nečetl.

Když si je přečtete, zjistíte, která strana něco splnila. Ze všech těch klišé pravice a levice nezbylo nic. Pravice nám navýšila daně DPH z deseti na patnáct procent a levice privatizovala banky.

A bez ohledu na to, co splnily či nesplnily, která z dnešních stran je vám nejbližší?

Žádná mi není nejbližší. Mně je možná nejbližší hnutí Východočeši nebo neparlamentní hnutí. Aktuálně jednáme o spolupráci se Stranou soukromníků ČR. My říkáme, že všichni, kdo to tady řídí dvacet tři let, by měli skončit.

Představa, že by se kompletně proměnila politická scéna, asi není reálná. Proto se ptám, jak přemýšlíte o možné povolební spolupráci. Když se dostanete do parlamentu, budete spíše spolupracovat s levicí, nebo s pravicí?

Ke každému problému se budeme vyjadřovat z titulu, jestli je ta věc dobrá pro tu zemi, nebo špatná.

Každý politik říká, že bude prosazovat jen dobré věci.

Ale já nejsem každý.

Dobře, pane Babiši. Ve stranické politice ale existují přirození spojenci. Kdo bude tím vaším?

Ale já se budu chovat jinak. Levice a pravice neexistuje. Existují slušní a schopní a neslušní, zloději a neschopní. Řeknu vám dva příklady. Kdybych byl šéfem vlády jako Nečas, nedal bych Kalouskovi rezort ministerstva financí. Raději bych vládu nepostavil. A kdyby mě vydíral Bárta, který chodil na koaliční schůze s papíry od Klause, tak bych ho skopl ze schodů už po týdnu a odešel bych pryč. Vždyť ten Nečas byl slušný člověk, když tam šel, a odešel úplně katastrofálně. A myslíte si, že já jako člověk, který si celý život potrpěl na svou pověst - a mám skvělou pověst, hlavně u podnikatelů a především v Německu, protože tady samozřejmě je velká závist -, si ji nechám zničit kvůli nějaké politice? Proč bych to dělal?

Protože v politice člověk sám vládnout nemůže.

Ale já nejsem politik. Chci, aby tato země prosperovala a hlavně aby tady chtěly žít naše děti. Máte děti?

Mám.

A vám se líbí, jak to tady funguje? Proč mladí říkají, že na to tady kašlou a jdou pryč? Jako dcera ředitelky Olmy, která říká, že absolvovala Oxford a nechtěla se vrátit a šla pracovat do Vídně? Kdo tady zůstane?

Zdroj: Časopis Respekt

Nahoru