Jiří Hlavatý pro HN: Andrej Babiš? ANO!
Média jsou plná teoretických úvah a královských rad politiků a ekonomů, jak se dostat z krize, jak omezit zadluženost států a jak znovu bez dumpingu šlapat na plné obrátky. Všude. Výkřik paní Merkelové: „Francie musí provést strukturální reformy“, je jasným příkladem bezradnosti.
I u nás kdekdo zná cestu z hospodářské recese a navrhuje kroky na podporu růstu. Nikdo z nich, kdo takto hovoří, však žádnou újmu jako důsledek recese ve svých příjmech nepocítil.
Zdá se, že v tomto státě není v rovnováze odpovědnost a moc. Politik zadluží zemi, aby vyhrál volby, a není za nic zodpovědný. Vítězí sladké opojení rozhodovat za jiné, držet lidské osudy v rukou, sloužit vlastnímu prospěchu, a ne povinnosti vůči voličům a státu. Kolik osobností politické scény nám může jít příkladem?
I dnes platí výrok pana Bati „Malou výrobu je možné řídit s malými lidmi, velkou výrobu mohou vést pouze velcí lidé. Lidé, kteří jsou velcí povahou, vůlí a vědomostmi.“ A ti nám chybí ve firmě „Stát“. Anděli strážný, kde jsi?
Mám respekt ke každému, kdo má odvahu a něco dokázal, a nebylo to díky zlodějině, podvodům a jiným důvodům, kvůli nimž každý z nás přichází o spoustu peněz ročně. Můj respekt se násobí, když jde o podnikání ve výrobě a továrnách, tedy v činnostech s konkrétními výstupy. Pohybuji se tam celý život, a tak vím, o čem mluvím. Mám denně na starosti armádu zaměstnanců a pokladnu musím mít naplněnou každý měsíc minimálně na jejich výplatu. Takových nás je hodně. Kdo zná – respektuje.
Made in Czech v podání Andreje Babiše můj respekt má. Dává lidem práci, naplňuje státu rozpočet, daří se mu. Je také důkazem prosté pravdy – čím více vyděláváte, tím větším terčem jste. Nikoho nezajímá, kde na to všechno bere čas, protože nestačí jen vstávat v pět hodin a běžet maraton až do večeře, má-li výjimečný cit na příležitosti, intuici, štěstí nebo všechno dohromady.
Vytrvalost a neúnavnou energii a také mnoho navíc. Vypadá to, že ho nic neunavuje tolik jako odpočinek. A tento člověk teď vstoupil do politiky. Logicky jeho hnutí ANO 2011 vyvolalo stoupnutí tepu ostatním, no a co? Konkurence je zdravá, v politice navíc potřebná a po novém impulzu přece všichni voláme.
„Fenomén“ Babiš se zrodil v době, kdy jsou noviny plné neuvěřitelných odhalení, kam mizí státní peníze. Jeho podle všeho politika nesemele, není to ten „spasitel národa“, které jsme zažili. Mám na mysli ty, kteří si na začátku snad i myslí, že slouží národu, a na vlně tohoto pocitu jim ujde okamžik, že začnou sloužit sobě. A snahu podporuji. I ve firmě všem říkám, že lepší je nějaká snaha – akce, která nemusí skončit úspěšně – než nedělat nic a čekat.
Nakonec proč podle Babiše neřídit stát jako firmu, že by to bylo něco složitého? Základ ekonomiky je podobný jako u domácnosti s obyčejným účetnictvím, jen ve větším měřítku. Údajná složitost a neurčitost je jen kouřová clona, vyrobená politiky, kterou mlží činy nebo snad neznalost, jež je třeba utajit.
Ano, každý velmi bohatý člověk je nezávislý a oceňme, že má ochotu riskovat. Může prohrát, a přesto jde s vlastní kůží na trh. Možná proto, že má opravdu chuť něco změnit, posunout směrem k veřejnému prospěchu, prosperitě státu. Něco ostatním předat v době, kdy „má vyděláno“, a nebrat politiku jako způsob, jak se zajistit na stará kolena. Takový má být politik. Jsem idealista a už jiný nebudu, zaplať pánbůh.
Zdravý rozum je můj hlavní nástroj v rozlišování priorit, nepotřebuji poradce ani marketingové příručky. Nejvíc jsem se v životě přiučil u mého strýce ve chlévě a na poli. To vás žádná univerzita nenaučí. Pořád mám rád chleba s máslem a se solí, v tom je něco z mého dětství, které jsem trávil na venkově a v pekárně. Jsem vděčný za to, že jsem vyrůstal s generací skromných a pracovitých lidí, morálních zásad a obecné slušnosti. A to mě vede k optimismu.
Pro rubriku Leader´s Voice Hospodářských novin napsal Jiří Hlavatý, šéf a majitel královéhradecké textilní firmy Juta. Je považován za matadora českého kapitalismu a jednoho z mála skutečných továrníků.
Foto: iHNed.cz
Zdroj: Hospodářské noviny