Babiš: chci být ministrem financí

Podnikatel a šéf hnutí ANO Andrej Babiš s rostoucími preferencemi hnutí změnil i názor, že by ANO mělo zůstat v opozici. V rozhovoru pro Právo říká, že by v případě úspěchu ve volbách chtěl chod státu ovlivňovat z pozice ministra financí. Tvrdí také, že jako člověk s největší firmou v ČR představuje pro lidi větší jistotu než dnešní politici.

Některé průzkumy preferencí hnutí ANO připisují už dvouciferná čísla. Stále platí vaše slova, že když se dostanete do parlamentu, zůstanete v opozičních lavicích?

Pokud budeme mít pozici, kdy budeme moci zásadně ovlivnit chod tohoto státu, tak chceme být při tom. Kdybychom si mohli sáhnout na nějaké ministerské křeslo, tak bych usiloval o resort financí. Problém naší země je totiž hlavně ekonomický – jde o vybírání daní, DPH, plýtvání, což je dané rozpočtem, o korupci. Pokud tu pozici ale nebudeme mít, tak se nebudeme chovat jako malé partaje a rvát se o ministerstva, jako to bylo v případě Strany zelených. Pokud budeme v opozici, tak budeme skutečná opozice, ne jako ČSSD, která si na ni jen hrála.

Kde je vaše předsevzetí držet se od vlády co nejdál?

Jen hlupák nemění názory.

Takže s rostoucími preferencemi se mění i názory?

Ne, ne. Před rokem a půl jsem zakládal občanské sdružení s tím, že nechci být politik a nechci sedět ve Sněmovně, natož ve vládě. Ale začal jsem vnímat, jak stát funguje, kde se uplatňuje vliv. Proto jsem se stal lídrem hnutí ANO a vedu ho do voleb. Uvědomil jsem si, že pokud mám věci změnit, tak musím být v parlamentu. Je to sice pro mě dost šílená představa, ale dospěl jsem k tomu, že to je jediná možnost. A z tohoto hlediska je pozice ministra financí zásadní, protože může ovlivnit příjmy státního rozpočtu, ať už jde o výběr daní, zaměření na daňové podvody a výjimky, nebo kontrolu státních firem. Za hodinu, co tu sedíme, se země zadlužila o dalších 13 miliónů a v tomto trendu jsme na tom jedni z nejhorších v Evropě.

Dřív jste o sobě říkal, že rozhodně nejste politik. Už jste se tedy s novou rolí smířil?

Nejsem politik, jsem obchodník. Politik v této zemi je totiž vnímán ještě hůř než uklízečka. Ta za sebou aspoň nechává čisté podlahy, zatímco politik za sebou nechává jen prázdné kecy a nenaplněné sliby. Ale já budu ve Sněmovně jiný a budu se ptát natvrdo. A informace k tomu mám – ostatně na internetu jsem psal o setkání Václava Klause s Janou Bobošíkovou, Mirkem Topolánkem, Petrem Tluchořem a Ladislavem Jaklem. Nebo jak Martin Nejedlý (místopředseda zemanovců a Zemanův poradce) řídil poradu Michala Haška, Jeronýma Tejce a Jaroslava Tvrdíka.

V čem budete jiný? Třeba že chcete stát řídit jako firmu?

Většina lidí jde do politiky, aby pracovala pro sebe. Nejsem zoufalec, který se potřebuje dostat do Sněmovny, aby se uživil. Neklepu se na auto jako Miroslava Němcová, v němž se občas provezl její syn, nebo na náhrady jako Bohuslav Sobotka. Všechny své příjmy z titulu poslance, pokud se do parlamentu dostanu, věnuji Nadaci Terezy Maxové. A řidiče a případně ochranku budu mít vlastní. Po volbách se totiž v koalici rozdělí ministerstva a všichni si na nich začnou dělat kšeftíky. Nakupují se auta a počítače, najímají se poradci a právníci. U nás ve firmě to máme zcentralizováno, kupujeme společně elektřinu, plyn, auta, pojištění, bankovní služby. A stejně tak, na rozdíl od těch ostatních politiků, nabízím lidem, že budu pracovat pro ně. To je to, co myslím, když říkám, že budu řídit stát jako firmu. Stát by se měl řídit ve prospěch občanů, stejně jako firma se řídí ve prospěch firmy. Jinak řečeno, stát má být řízen selským rozumem ve prospěch toho státu. Dvacet let jsem dělal pro Agrofert a pro sebe a teď říkám: „Když mě, lidi, zvolíte, budu pracovat pro vás, nebudu lhát a nebudu krást.“ Zní to jednoduše, ale většina našich listopadových politiků tyto základní věci nezvládla.

Vaši lidé to zvládnou?

Budou muset. A pokud ne, nechají se zkorumpovat, nezvládnou popularitu nebo budou proti hnutí, tak budu první, kdo navrhne jejich vyloučení. Ale člověk nemůže mít nikdy absolutní jistotu, jediná jistota je smrt.

Jak to bylo s odstoupením lídra ANO na Zlínsku, bývalého sportovního komentátora Václava Tittelbacha? To opravdu nevěděl, že ho čeká operace, nebo v tom bylo něco jiného?

Nevěděl. Šel na vyšetření a tam mu lékaři řekli, že má jít na operaci. Nic jiného v tom nebylo. Ale problémy mají všechny strany. Nám se například hlasování na sněmu pokoušeli ovlivňovat kmotři. Teď, jak ANO rostou preference, vidíme, že někteří naši členové a předsedové, kteří předtím nechtěli kandidovat, najednou mají zájem. Hlásí se nám šest tisíc lidí, kteří se chtějí stát členy. Po volbách se budeme muset podívat, zda ve straně nemáme funkcionáře na jedno použití, ale lidi, kteří svoji práci vidí jako dlouhodobý projekt. Je jasné, že nemůžete poznat nějakého člověka za pár měsíců. Na druhou stranu si nemyslím, že by svou roli nezvládli lidé jako lobbista a bývalý diplomat Pavel Telička nebo podnikatel Tomáš Březina. Do politiky podle mého názoru musejí jít lidé majetní a ti, kteří něco v životě dokázali. U nich aspoň bude záruka, že nebudou zneužívat a nebudou krást. Život je o tom, co dokážete, ne o tom, populisticky slibovat lidem. Já lidem slibuju jen to, že pro ně budu pracovat. A to nikdo dosud neudělal.

Spousta lidí slibovala…

Pane redaktore, za mnou jsou už činy. Od nuly jsem vytvořil největší firmu v ČR, aniž bych byl produktem kupónové privatizace. Neporovnávejte mě s někým, kdo nezasadil ani strom. Já už jsem v roce 1982 zasazoval habry a v roce 1991 jsem v tenisovém klubu Slavia Bratislava Agrofert zasadil s kolegy 150 borovic. Dnes mají osm devět metrů, klidně se tam běžte podívat. A kromě stromů jsem postavil strašně moc domů a fabrik. Jsem člověk, který buduje, reálně za mnou něco zůstává a dělám jen věci, které mají smysl. Až zemřu, tak po mně aspoň něco zůstane. Ale po těch našich politicích zůstanou jen kecy. 

Aby nezůstalo jen u keců, pojďme konkrétně ke kampani. Má ANO nějaký zastřešující motiv? TOP 09 například chce bojovat proti putinovskému autoritářství prezidenta Zemana, ČSSD chce opravovat stát po vládě pravice.

My si myslíme, že by polistopadoví politici, kteří nám vládnou 23 let, bez ohledu, jestli jde o Zemana, Klause nebo Kalouska, měli odejít do důchodu. Potřebujeme, aby zemi řídili schopní lidé, kteří tam nejdou kvůli svému prospěchu nebo proto, aby si nakradli. To je základ.

Co byste chtěli po volbách zejména prosadit?

Například majetková přiznání pro všechny politiky. Když někdo jde do politiky, a nezáleží na tom, jestli do komunální nebo do vrcholové, tak by měl ukázat daňové přiznání za posledních deset let, aby byla jistota, že to neukradl. Trváme také na zákonu o státní službě, protože je podle našeho názoru důležité, aby na ministerstvech nebyli političtí nominanti, ale odborníci. Proč mají například na resortech mít náměstky partaje?Za třetí každá společnost, která bude chtít obchodovat se státem, by měla jasně ukázat, kdo je její beneficial owner (tedy ten, kdo má z firmy zisk), i když půjde o podnik, který sídlí v zahraničí. To není o rušení anonymních akcií, ale o tom, abychom věděli, kdo je vlastník firmy, která obchoduje se státem. V tom má předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková pravdu, když se ptá, proč dáváme dotace solárním firmám, aniž bychom věděli, kdo je majitel. Společnost se dostala do šílené situace i proto, že stát funguje absurdně.

Občany ale nepálí jen státní služba či solární baroni, ale hlavně nezaměstnanost nebo nízké důchody.

Ano, třeba boj proti nezaměstnanosti je klíčový. Chceme dát práci absolventům škol, ale i lidem nad padesát let. Ostatně jako první jsem navrhoval, aby firmy, které zaměstnají absolventa, za něj rok nemusely platit zdravotní a sociální pojištění. To, co navrhuje ODS, aby mladí lidé nemuseli platit daň z převodu nemovitosti nebo když začnou do tří měsíců po škole podnikat, že nemusejí nějakou dobu odvádět daň z příjmu, je jako z jiné planety. Kde vezmou ti mladí na byt a jak mají podnikat, když nemají kapitál? To ukazuje, jak jsou naši politici vzdáleni realitě a jak nemají ponětí, jak to v životě chodí. Na druhou stranu máme tisíce vysokoškolských absolventů v oborech, které nikdo nepotřebuje a kteří pak mají problém najít uplatnění, ale z vlastní podnikatelské zkušenosti vím, že nám chybějí učni.

Co ty penze?

Ve Francii nebo Německu důchodce chodí každý týden do restaurace a dobré restaurace k tomu. Když si vezmete, že bývalá pravicová koalice přidala důchodcům navíc 65 korun, je to zhruba, jako když je v nějaké akci krabička cigaret. To je výsměch a vzkaz ve smyslu: polibte si šos. Důchodci celý život pracovali, a tak si zaslouží, aby jim důchody rostly přinejmenším o inflaci. Nevím, jestli potřebujeme mít gripeny za desítky miliard, abychom měli pocit národní hrdosti, že máme stíhačky s našimi národními barvami. Uvědomte si, co by šlo za ty peníze udělat. Potřebujeme, aby bylo na důchody, opravu silnic, sport, kulturu, praktické lékaře, policisty, hasiče, učitele, abychom zamezili vylidňování venkova. Chceme dodatečně vybrat daně a peníze použít právě na věci, které zlepší život všem. Chceme efektivní a solidární stát se stejnými pravidly pro všechny a bez plýtvání a korupce.

Je zajímavé slyšet takovou míru sociální solidarity od člověka, který sám sebe a své hnutí charakterizuje jako středopravé… Neprotiřečíte si tak trochu svojí rétorikou?

Ale prosím vás, levice, pravice, to jsou jen klišé. Vždyť pravičák Klaus zavedl bankovní socialismus, pravice nám navýšila daně, levičák Zeman zprivatizoval banky.

Šlo mi o to, zda v boji o voliče míříte na správnou cílovou skupinu.

Po pravdě nevím, kdo jsou naši voliči. Můj americký poradce říká, že to jsou lidé, kterým je od 18 do 30 let, a lidé z malých měst. Ale nedávno jsem byl v domově důchodců v Prostějově a myslím, že jsem tam všechny ty babičky přesvědčil a budou mě volit. Na naše mítinky totiž chodí různí lidé – mladí a staří, leví a praví, podnikatelé i babičky. Na poslední mítink nám přišlo přes tisíc lidí, museli jsme přinést další židle. Tolik lidí na sezení ODS a ČSSD nepřijde. A lidí se ptám jen na dvě věci. První je, zda by podnikatelé chtěli zaměstnat ve své firmě Karla Schwarzenberga, Bohuslava Sobotku, Miroslavu Němcovou, nebo Babiše. A druhá je, kdo si myslí, že by se lépe staral o jejich děti – Babiš, nebo oni. Myslím si, že já. A stejně tak se lépe postarám o občany této země. Myslím si, že jsem pro ně větší jistota než lidé ze soc. dem. a KSČM.

Proč jste si tak jistý?

Protože se už dnes starám o 34 tisíc rodin. Do své nadace jsem dal sto miliónů. Za ty peníze jsem olomoucké nemocnici za 2,7 miliónu koupil nový ultrazvuk pro dětskou gynekologii nebo nedávno přístroj pro dětskou onkologii v brněnské fakultní nemocnici, protože mě zlobí, že zdravotnictví nemá dostatek nejmodernějších přístrojů. Nedávno jsem byl ve škole pro postižené a ředitelka mě představila nevidomému asi desetiletému klukovi slovy, že tady je Babiš, kterého jogurty jíš. A on mě chytil za ruku a nechtěl mě pustit. Když jsem odjížděl, tak mi ředitelka řekla, že nevidomí cítí, že jsem dobrý člověk. A to pro mě byla pecka. Z našich předvolebních výjezdů to pro mě byl zatím největší zážitek. Člověk se věkem mění a spolu s tím i emoční inteligence. Svoje první děti jsem vychoval spartánsky a dnes mě to mrzí. Proto své menší děti vychovávám velice demokraticky.

Když ale kladete důraz na solidaritu, proč se vám nelíbí progresivní zdanění, jak ho například prosazuje ČSSD?

To je těžké. Mám pravicové hodnoty, vždy jsem volil ODS, chci mít nízké daně a nechci, aby společnost penalizovala úspěšné. Ale na druhou stranu nemám problém s progresivní daní za podmínky, že zemi budou řídit schopní lidé, a ne mafie, která moje daně krade. Progresivní daň by u nás bohatí přijali, kdyby společnost byla ve funkčním stavu. Proč mám platit stovky miliónů na daních? Aby je pak takzvaní podnikatelé rozkradli? Vždyť to oni představují organizovaný zločin.

Před měsícem představitelé ANO říkali, že by s komunisty ani se soc. dem. ve Sněmovně spolupracovat nechtěli. Změnili jste už názor, s kým byste třeba šli do koalice, anebo koho byste podporovali?

S komunisty určitě spolupracovat nechceme. Ale je pravda, že se koalice dělají až po volbách a podle mě je předčasné se o nich bavit. Máme některé své priority, mezi které patří i to, že nechceme měnit daně. Takže pokud je chce ČSSD navyšovat a pokud by na tom trvala, tak bychom s nimi nešli.

Moc se neví, jaký má vaše hnutí vztah k Evropské unii nebo zavedení eura. Jak se díváte na naše členství?

Negativa Bruselu jsou velká. Vznikají tam šílené byrokratické nesmysly. A naši europoslanci tam rádi sedí, protože mají velké příjmy a můžou tam zaměstnávat i své rodiny, jako v minulosti třeba paní Bobošíková, které dělal asistenta manžel, a celá její rodina si za tu dobu přišla na 17 miliónů. Nechceme, aby se o daních či rozpočtu rozhodovalo v Bruselu, chceme mít samostatný, svrchovaný stát. Ale na druhou stranu by si lidé měli uvědomit důsledky toho, kdybychom z EU vystoupili. Do Unie směřuje celkem 85 procent našeho vývozu a z evropských peněz jsme dostali 82 miliard. Jsme součástí Evropy, vždyť za první republiky jsme byli její elitou. Dnes máme v EU úplně šílený obraz, posíláme tam lidi, kteří dělají ostudu a neumějí se chovat. Náš úkol je se v EU prosadit, tedy že tam pošleme svoje nejlepší lidi, a ne introvertního Vladimíra Špidlu, kterého vlastní stát nezajímá, a že budeme mít jednu zahraniční politiku a ne tři, jako tomu bylo za Nečasovy vlády. A pro export a import by bylo nakonec dobré mít euro, ale bez toho, abychom ručili za jiné země.

Zdroj: Právo