Sociální služby středem pozornosti v Poslanecké sněmovně
V úterý 19. září se v Poslanecké sněmovně uskutečnil kulatý stůl na téma budoucnost systému sociálních služeb v ČR a jejich financování. Akce konané pod záštitou místopředsedkyně rozpočtového výboru Aleny Schillerové a člena výboru pro sociální politiku Aleše Juchelky se zúčastnilo bezmála 150 hostů z řad zástupců pečovatelských služeb, domů pro seniory, preventivních služeb, odborného sociálního poradenství a organizací pomáhajícím potřebným, ale také Ministerstva práce a sociálních věcí.
Cílem kulatého stolu byla odborná diskuze nad budoucností sociálních služeb, které vlivem stárnutí populace budou v naší společnosti hrát stále významnější roli. Tato oblast je přitom oproti souvisejícím tématům, jako je důchodový či zdravotní systém, ve veřejném prostoru spíše opomíjena, a to i přesto, že na úpravu systému máme jen několik málo let. Téma je o to aktuálnější i s ohledem na přípravu státního rozpočtu na rok 2024, který podle dostupných informací počítá s významnými redukcemi právě ve financování sociálních služeb.
„Z reakcí účastníků je patrné, že se nám podařilo účel kulatého stolu naplnit. Mimořádné znepokojení vyvolané návrhem státního rozpočtu na příští rok se nám společně podařilo přetavit do konkrétních požadavků podpořených statistikami a čísly, které si vyslechl zástupce MPSV. Věřím, že budou zohledněny ve finálních fázích rozpočtového vyjednávání“, shrnuje Alena Schillerová.
Této mediace se ujal Vojtěch Kubec, předseda Unie sociálních služeb ČR. „Není možné hlas nadregionálních sociálních služeb ignorovat a ohrožovat okolo půl milionu klientů, o které se tyto služby starají. Během posledních dvou let jsme zažili velmi těžké chvíle plné nejistot, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí zásadně měnilo dotační podmínky, které fungují od roku 2007, a zároveň slibovalo kroky, které však nesplnilo“, řekl Kubec.
„Bohužel ani dnešní vyjádření zástupce ministerstva nás neuklidnilo. Unie na tomto kulatém stole představila detailní analýzu a z ní vyplívající návrhy na změny systému sociálních služeb. Je nicméně otázkou, zda se ministerstvo bude chtít návrhy odborníků z praxe zabývat. My jsme opakovaně deklarovali, že pro ministerstvo chceme být partnery, a chceme s ním hledat tu optimální cestu k udržení a zajištění sociálních služeb pro potřebné na území ČR, ale k partnerství a dialogu je zapotřebí iniciativa z obou stran. Věřím, že dnešní kulatý stůl otevřel mnoho témat, poukázal na mnoho problematických otázek, a že námi představené výstupy budou pro MPSV impulzem, aby nečinilo překotné kroky, ale řešilo věci prizmatem dlouhodobé perspektivy jejich fungování,“ doplnil Vojtěch Kubec.
V nalezení konstruktivního, spravedlivého a dlouhodobě udržitelného řešení financování sociálních služeb, věří i stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. „Základem pro dlouhodobé rozhodování jsou data a dnes se ukázalo, že sektor na rozdíl od státu tato data zná. Povinností státu i poskytovatelů sociálních služeb je na jejich základě nastavit systém tak, aby odpovídal poptávce a využíval všech možností, které nám přinášejí nové technologie i změny ve zdravotnictví, na trhu práce a ve společnosti obecně. Nikdo na kraji svých sil nesmí zůstat bez pomoci. Dnes stejně jako za 30 let,“ řekl Aleš Juchelka.
Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása vyjádřil své obavy ze zrušení podpory celostátních sociálních služeb. „Uvažované úplné zrušení podpory sociálních služeb s celostátní působností by znamenalo konec řady etablovaných sociálních služeb, na kterých je závislá kvalita života několika set tisíc seniorů, zdravotně či duševně postižených, stejně jako obětí násilí či osob hledajících pomoc v bezvýchodné situaci. Představa, že zrušené celostátní služby nahradí krajská struktura, je představa falešná. Již dnes totiž kraje odmítají, byť jen uvažovat o převzetí služeb s celostátní působností s tím, že nemají finanční prostředky. Některé služby nelze ani transformovat na krajskou úroveň, protože klienti jsou anonymní a ani poskytovatel sociální služby nemusí vědět, z kterého kraje je klient, který potřebuje odborné sociální poradenství,“ řekl Václav Krása.
