Projev Andreje Babiše k rozpravě v zákonu o evidenci tržeb

Vážený pane předsedající, vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, sházíme se zde již poosmé k diskusi o elektronické evidenci tržeb. Já jsem přesvědčen, že tento významný projekt, tento návrh zákona si zcela jistě zaslouží důkladnou diskusi. Ale já bych si přál, a myslím, že toto přání se mnou sdílíte vy všichni, aby se ta diskuse někam posouvala. Aby šlo o předkládání argumentů a nikoliv přednes ideologických frází.

Minule jsem zde vyvrátil zásadní dezinformace a nepřesnosti, které byly a jsou šířeny o elektronické evidenci tržeb, ať už záměrně či neúmyslně. Ačkoliv by si mé argumenty zasloužily neustálé opakování, nebudu zde číst celý projev znovu. Dovolte mi však alespoň shrnout, o čem jsem minule mluvil.

Nejdříve jsem reagoval na nesmysly o tom, že se Ministerstvo financí soustředí pouze na elektronickou evidenci tržeb a že neřeší velké daňové úniky. Představil jsem zde ta nejdůležitější opatření, které jsme od mého nástupu na Ministerstvo financí již uvedli do praxe, případně která plánujeme. Mluvil jsem zde o daňové Kobře, o převodních cenách, o reverse-charge, o kontrolním hlášení, a dalších projektech, díky kterým přesouváme peníze z rukou podvodníků do rukou všech občanů České republiky. A že nám to jde, ukazují už výsledky za rok 2015, kdy jsme daně snížili, kdy jsme dali lidem do rukou více peněz v důsledku snížení DPH na léky, knihy a dětskou výživu, zvýšili jsme slevy na děti, obnovili slevu na dani pro pracující důchodce a i přesto jsme vybrali na daních proti plánu o 36 miliard více. A to jsme byli mimochodem nuceni sanovat některé geniální nápady předchozí vlády jako darovací daň na emisní povolenky, kterou prohlásil evropský soudní dvůr za nelegální, a my teď kvůli tomu vracíme 5 miliard, které si pan Kalousek v minulosti takto vybral do svého rozpočtu. A přesto všechno jsme vybrali o 36 miliard víc!

Dále jsem popsal fungování elektronické evidence tržeb. Vysvětlil jsem, že se pro podnikatele nic nezmění, že nepřibyde žádná administrativa, žádné činnosti navíc. Podnikatel jen namarkuje tržbu a vše ostatní už zajistí software v pokladním zařízení.

Vysvětlil jsem, že se nic nezmění ani pro zákazníka, který evidenci pozná jen podle speciálního kódu na účtence. Že rozhodně nebude čekat ve frontě, pokud vypadne internet, protože pak dostane po dvou sekundách offline účtenku. A offline účtenku dostane také v místech, kde není možné se k internetu připojit vůbec.

Vysvětlil jsem, že nebudou odesílána data o položkách, respektive obsahu nákupu, nebo povaze služby. Že se bude odesílat pouze celková částka tržby a u plátců DPH také částky DPH, protože to jsou údaje, které mají smysl pro Finanční správu, protože jsou relevantní pro stanovení daně.

Vyvrátil jsem fámu, že velké podniky budou mít jiné podmínky než živnostníci. Vysvětlil jsem, že evidence je určena pro všechny podnikatele a za stejných podmínek.

Věnoval jsem se důvodům, proč navrhujeme zavedení elektronické evidence tržeb. Popsal jsem fungování daňového řízení a některé druhy podvodů v oblasti hotovostního placení, zejména v maloobchodě. Zdůraznil jsem téměř nulovou možnost postihovat za současných podmínek podvodné jednání ve formě krácení tržeb. Popsal jsem negativní dopady takového podvodného jednání na státní rozpočet a na rozpočty obcí a krajů.

Vysvětlil jsem, co přinese zavedení elektronické evidence tržeb. Že jde primárně o narovnání podnikatelského prostředí a ochranu poctivých podnikatelů před nekalou konkurencí, což je efekt, který nelze penězi vyčíslit. Dalšími benefity jsou 4 mld. Kč ročně pro rozpočty obcí České republiky, 1,5 mld. Kč ročně pro rozpočty krajů a přibližně 12,5 mld. Kč ročně pro státní rozpočet na financování důchodů, investic do infrastruktury, školství, zdravotnictví a dalších veřejných služeb.

Diskutována tu byla i šedá ekonomika. Popsal jsem, na jaké složky se šedá ekonomika dělí, a vysvětlil jsem, že je podstatný rozdíl mezi skrytou ekonomikou, která zahrnuje zejména krácení tržeb, ekonomikou černou, což je například prodej drog nebo prostituce, a ekonomikou neformální, která zahrnuje například to, když si někdo sám opraví dům nebo vypěstuje na zahrádce mrkev. Není tedy možné usuzovat z velikosti celkové šedé ekonomiky na fenomén krácení tržeb, je vždy nutné dívat se na konkrétní číslo, které má u nás bohužel rostoucí trend a nyní se pohybuje kolem 170 mld. Kč zatajených příjmů ročně.

Podnikli jsme také cestu do zahraničí, abychom se podívali, zda je Česká republika ojedinělá ve snaze zavedení evidence tržeb a zjistili jsme, že to je právě naopak. Že v rámci středoevropského regionu jsme spíše výjimkou. A že z třinácti nových členských států EU jich má evidenci tržeb zavedenu jedenáct, protože jejich ekonomikám přináší podstatné výhody.

Popsal jsem rozdíl mezi registračními pokladnami, pro které tady v minulosti dvakrát hlasoval pan poslanec Kalousek, a mezi elektronickou evidencí tržeb v moderním pojetí, tedy online modelu. Vysvětlil jsem, že u registračních pokladen stát stanoví, jakou pokladnu si podnikatel musí koupit. U elektronické evidence tržeb si nemusí kupovat nic, pokud již má odpovídající pokladní zařízení, a klidně třeba ve formě tabletu s tiskárnou. A pokud někdo potřebné vybavení nemá, je zde absolutní volnost ve výběru pokladny či jiného zařízení. Ceny se sníží i díky tomu, že bude konkurence na trhu a my k tomu živnostníkům přidáme každému 5000 Kč slevu na dani. Vysvětlil jsem také, že na rozdíl od registrační pokladny, ze které si musí finanční úředník stahovat data, má evidence tržeb tu výhodu, že poctivý podnikatel kontrolu za celý svůj život neuvidí, v důsledku čehož ušetří svůj čas a energii.

Zopakovali jsme si zde také náklady pro stát, jelikož opozice si vytahuje čísla náhodně jako při losování matesa. Pravda je taková, že náklady na vybudování IT systému nepřesáhnou 370 milionů. Provoz pak nebude stát více než 170 milionů korun ročně. Tato čísla se pokoušíme ještě snížit.

V rámci rozboru národních bájí a pověstí jsme se zaměřili také na sankce. Vysvětlili jsme si, dle jakých principů funguje a bude fungovat správní trestání a z toho vyplývající fakt, že za drobný přehmat nikdo podnikatelům trhat uši nebude. Ale řekl, jsem, že také zákon nebude bezzubý proti notorickým podvodníkům, protože my opakovaně slýcháme od lidí nářek, že podvodník to obejde a na poctivého to dopadne. Já zde slibuji, že nic takového se nestane, protože takový zákon by skutečně smysl neměl.

Opozice se baví svými vtípky a posměšky na téma Balkán a Chorvatsko. Podívali jsme se tedy na to, jaký dopad mělo zavedení evidence tržeb v Chorvatsku na výběr daní, a vyvrátili fámy o neúčinnosti tohoto systému. Znovu zde opakuji základní čísla, 40% nárůst vykazovaných tržeb v restauracích a 14% procent v obchodě.

A na úplný závěr jsme si připomněli, komu mají majitelé restaurací poděkovat za blokaci návrhu na snížení DPH z 21 na 15 %, který doprovází zákon o evidenci tržeb.

Myslím, že jsme byli minule všichni spokojení s tím, že naše debaty konečně nabraly věcný charakter a proto bych v tom rád pokračoval i dnes. A i dnes bych chtěl odpovědět na otázky, které tu minule padly a to i přesto, že na některé z nich jsem odpovídal už mnohokrát.

Ovšem opakuji, chci, aby debata byla věcná a konstruktivní. V tomto ohledu nemá cenu reagovat na tu část posledního vystoupení pana předsedy Fialy, která pro nás měla být exkurzem do teorie ekonomie a která s věcnou debatou o evidenci tržeb neměla nic společného. Teorie patří akademikům, my bychom zde ale měli řešit realitu života, aktuální problémy, snažit se neustále posouvat životní úroveň našich občanů směrem vzhůru, protože si to dnes skutečně zaslouží, po řadě hubených let a po vládě korupce a dušení ekonomiky. A já věřím, že nám lidé dají najevo, zda si takový posun přejí a jestli boj s pokřiveným tržním prostředím oceňují nebo ne.

Pan předseda Fiala řekl, že jsme svědky vyvolávání jakéhosi umělého, v realitě neexistujícího střetu mezi zaměstnanci na straně jedné a živnostníky, malými a středními podnikateli na straně druhé. A já s ním naprosto souhlasím. Nicméně není to vládní koalice, kdo tento střet vyvolává. Je to právě opozice, která si hledá témata vytvářením umělých bariér a nálepek a šířením paniky. My se snažíme vytvořit všem podnikatelům takové tržní prostředí, ve kterém se jim bude dobře podnikat. Prostředí, ve kterém to, že někdo neplatí daně a tím krade konkurenci zákazníky, nebude tiše tolerovanou praktikou.

Pan předseda Fiala, zde citoval z dopisů podnikatelů – byly v nich vyjádřeny obavy nad tím, co bude, až bude evidence tržeb, že přibyde administrativa, formuláře atd. Já myslím, že tyto obavy jsem minule vyvrátil. Ale zejména chci na tomto místě navrhnout občanům, ať takovéto dopisy nepíšou ODS. Pište mně, pište na Ministerstvo financí. My na Váš dopis odpovíme věcně. Probereme s vámi vaše obavy, vysvětlíme, co návrh zákona skutečně obsahuje a jak by evidence měla fungovat. Pozveme vás na akce, které k elektronické evidenci tržeb pořádáme. Zjistíte, že obavy o budoucnost vašeho podnikání jsou zbytečné. A pochopíte, že to, co vydává opozice za argumenty, je jenom strašení a fámy.

A to se týká i výsledků průzkumu „Hodnocení elektronické evidence tržeb živnostníky“ agentury Median, který tu pan Fiala prezentoval. Ano, vyplynulo z něj, že živnostníci mají z evidence tržeb obavy. Ale zasaďme tuto informaci do kontextu – hned z prvního dotazu vyplynulo, že 32 % dotázaných neví o evidenci tržeb skoro nic a 51% má jen základní informace, bez detailů. A to je přesně výsledek dezinformační kampaně, kterou tady opozice vede. Je logické, že když se živnostník dozvídá ze dvou zdrojů protichůdné informace, neví, čemu má věřit. Ano, potom se 64 % dotázaných podnikatelů bojí, že jim přibude administrativa, ačkoliv evidence tržeb jim žádnou administrativu nezakládá. A proto zde apeluji na občany – hledejte si informace a kriticky si je sami zhodnoťte. A stejnou výzvu mám i pro opoziční poslance, hledejte si informace, kriticky je zhodnocujte a nenechte se masírovat ideologií svých stranických sekretariátů.

Musím se mimochodem smát, když je nám ze strany ODS vyčítáno, že jsme s nimi nechtěli a nechceme o tomto zákonu diskutovat. Za celou dobu přípravy zákona a jeho projednávání jsem se já a mí kolegové z Ministerstva financí a z Finanční správy zúčastnili desítek akcí, na kterých byla elektronická evidence tržeb diskutována a kterých se zúčastnily v součtu jednotky tisíc podnikatelů. Odpovídali jsme na dotazy, reagovali jsme na připomínky, vysvětlovali jsme detaily. A já se ptám, kde byla opozice? Pořádali jsme například velkou konferenci s chorvatským ministrem financí, kam jsme vás zvali všechny. Další velké akce pořádala hospodářská komora nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu, Asociace malých podniků a živnostníků. Několik akcí v regionech měla Asociace hotelů a restaurací. Stejně tak pořádalo Ministerstvo financí a Finanční správa setkání s podnikateli v jednotlivých krajích, které stále pokračují – přijďte 8. února do Zlína. V říjnu jsme měli velkou akci na gastro veletrhu a další podobnou akci plánujeme na 19. února na výstavišti v Holešovicích. Několikrát jsme vystoupili na maloobchodních veletrzích – naposledy včera v Olomouci.

Kromě akcí pro restauratéry a obchodníky jsme přednášeli i na akcích pro zemědělce, zpracovatele masa, či profesní komory dentistů, auditorů a dalších. Vystoupili jsme na Vysoké škole hotelové, Vysoké škole ekonomické a dalších vzdělávacích institucích. Byli jsme diskutovat na konferenci deníku E15 či na akci pořádané Českomoravskou komorou odborových svazů. Několik přednášek jsme měli pro Komoru daňových poradců. Absolvovali jsme akce i s menšími organizacemi, které nás pozvaly, aby se s námi mohly o tomto zákonu bavit, nespočet schůzek proběhl přímo na Ministerstvu financí. Setkali jsme se s ekonomickými analytiky. Nad návrhem zákona jsme se sešli i s poslaneckým klubem Úsvitu přímé demokracie a KDU-ČSL, jelikož projevili zájem. Zde ve sněmovně jsme přednášeli na Podvýboru pro ekonomiku. A já se znovu ptám – kde byla ODS a TOP09? Proč jste nepřišli, že chcete o návrhu zákona diskutovat? Když kritizujete některá ustanovení, proč jste k nim nepředložili pozměňovací návrhy? Proč to konečně neřešíme opravdu věcně a konstruktivně? Nerozumím tomu.

Pan poslanec Stanjura a někteří jeho kolegové zde minule položili otázky týkající se plánovaného IT systému elektronické evidence tržeb. Já bych si dovolil na ně stručně odpovědět. Mimochodem, poté co jsem popsal technický princip EET jako komunikaci stroje se strojem, prohlásil pan poslanec Stanjura, že nechce žít ve světě, kterému vládnou stroje. Já se v návaznosti na to trochu bál, že zahodí počítač a telefon a odejde do lesů, ale naštěstí je tady s námi.

Takže k IT řešení nejprve obecně – je známou informací, že veškeré práce na vybudování technického řešení, tj. investiční náklady, jsou pozastaveny, což bylo mimo jiné konstatováno na jednání vlády dne 20. 8. 2015. Důvodem, jsme sáhli k tomuto řešení, které není v praxi státní správy obvyklé, byly eskalující útoky a výrazné zpolitizování a zmedializování věcné i technické roviny celého projektu, které dosáhlo až úrovně zastrašování zaměstnanců státní správy.

My nechceme, aby byl tento klíčový projekt ohrožen účelovým napadáním údajně nezákonného postupu. Koaličním pozměňovacím návrhem jsme tedy navrhli prodloužení legisvakanční lhůty na 7 kalendářních měsíců. V tomto období bude vybudováno a otestováno technické řešení, tedy centrální IT systém elektronické evidence tržeb.

Pokud se jedná o procesní otázky, konstatuji, že projekt elektronické evidence tržeb byl projednán na jednání Rady vlády pro informační společnost a to 13. dubna 2015. Co se týká usnesení vlády č. 889 z 2. listopadu loňského roku, pak musím uvést, že i přesto, že projekt byl zahájen před tímto usnesením, Ministerstvo financí připravuje předložení technického řešení Ministerstvu vnitra, respektive Útvaru hlavního architekta eGovernmentu. Tatáž situace je i ve vztahu k zmiňovaným požadavkům zákona o informačních systémech veřejné správy. Konečné řešení IT systému nelze logicky předložit před schválením zákona, vzhledem k výše uvedenému pozastavení prací.

Co se týče zmiňovaného potenciálního rozporu s Nařízením EIDAS, v tomto případě došlo zřejmě k nepochopení celé problematiky certifikátů. Bude se jednat o certifikáty vydané vnitřní certifikační autoritou a nebude se tím pádem jednat o certifikáty ve smyslu směrnice 1999/93/ES ani nařízení eIDAS. Opravdu oceňuji do jaké míry detailu se kolega Stanjura věcně této problematice věnuje a prostudoval ji, ale mohu ho ujistit, že i v této oblasti jsme samozřejmě spolupracovali s Ministerstvem vnitra a navrhovaný systém není v rozporu se zmiňovaným nařízením.

Stejně jako není v rozporu se zákonem o účetnictví, jak zde bylo zmiňováno ve vztahu k přenosu účetních záznamů.

Ke zvýšení datového toku resp. objemu dat. Datová zpráva ke každé účtence včetně certifikátu je v řádu jednotek kilobajtů. Pro názornou představu příklad: Data ze všech účtenek od všech firem a podnikatelů za jeden den (včetně hypermarketů a obchodních center) odpovídají velikosti přibližně 15 filmů v blu-ray kvalitě. Nebo ještě jinak: data z účtenky jsou tak malá, že obchod s pěti pokladnami bude mít na internet menší nároky než při čtení internetových novin.

Požadavek pana poslance Stanjury na anonymizaci dat jsme nepochopili a prosím tedy o vysvětlení. Logicky, pokud by data byla anonymizována, tak jejich sběr ztrácí pro správce daně smysl a byla by pro něj nepoužitelná, když by nevěděl, koho se týkají.

Ještě se krátce vrátím k té problematice odcizení či zneužití certifikátu. To je stejné jako s přístupovými údaji do datové schránky, nebo s autentizačními prostředky do internetového bankovnictví. Je nutné je chránit. A i kdyby došlo k odcizení a zneužití certifikátu pro evidenci tržeb, tak se to bude řešit individuálně s daným podnikatelem (stejně jako když Vám ukradnou platební kartu…). V žádném případě to neznamená, že by Finanční úřad hned doměřoval daň. Na rozdíl od Chorvatska bude certifikáty vydávat Finanční správa zdarma a bude možné si zažádat i o více certifikátů, dle potřeby a specifik fungování konkrétního podnikatele. To může pro podnikatele s větším množstvím pokladních míst řešit problém s náhradou certifikátu v případě odcizení.

K dotazu pana poslance Kučery na protokol pro šifrovaný přenos dat mezi zařízením podnikatele a centrálním IT systémem: je pravda, že v původní studii proveditelnosti bylo zmíněno užití protokolu SSL verze 3. V rámci studie šlo pouze o jedno z možných řešení, které se ale v rámci vývoje projektu změnilo. Proto mohu oznámit, že pro bezpečný přenos dat bude využito protokolu TLS, pravděpodobně verze 1.2. Konkrétní verze tohoto protokolu je v diskusi a bude zveřejněna v rámci rozhraní.

Na zveřejnění rozhraní se ptal pan poslanec Bendl. Já jsem zde hovořil o tom, že práce na systému jsou zastaveny do doby schválení zákona o evidenci tržeb. Následně bude toto rozhraní zveřejněno v řádu několika týdnů, krátce poté bude zprovozněno testovací prostředí pro vývojáře software a dodavatele pokladních řešení. Jen dodávám, že rozhraní bude zveřejněno Finanční správou, nikoliv Ministerstvem financí, protože Ministerstvo financí nebude provozovat centrální systém a nebude mít samozřejmě ani přístup k datům z tohoto systému.

Pan poslanec Bendl se dále ptá, podle čeho budou vybírány subjekty ke kontrole. Já jsem to zde již popisoval, ale rád to zopakuji – výhodou elektronické evidence tržeb je to, že centrální IT systém dokáže podle nastavených pravidel vyhodnotit, kde může být potenciální problém s krácením tržeb, a na takový subjekt se pak následně zaměří fyzická kontrola. Samozřejmě v čase se tento systém bude zdokonalovat, na počátku období proto budou kontroly plošné a zaměří se zejména na to, zda má příslušný podnikatel vůbec k dispozici pokladní zařízení. Obdobně jako v jiných zemích zde chceme nastavit určité toleranční období, cílem rozhodně není podnikatele šikanovat. Zavedení elektronické evidence tržeb má podnikatelskému prostředí pomoci a Finanční správa k tomu musí takto přistupovat.

Pan poslanec Gazdík, kterému děkuji za upřímný zájem o věcnou diskusi k tomuto zákonu, zde minule vznesl dva okruhy dotazů, na které chci nyní reagovat.

Prvním okruhem byla problematika vesnických poutí a obdobných akcí. Pan poslanec zmiňuje, že pořadatelem bývá obec, která je často také plátcem DPH. Zde chci upozornit, že povinnost evidovat tržby se vztahuje i na neplátce DPH. To jen pro úplnost. Každopádně veřejnoprávní subjekty jako jsou obce či kraje jsou vyňaty z povinnosti evidovat tržby. Pokud tedy bude příjemcem tržby obec, nemá evidenční povinnost. Pokud ale bude na takové akci prodávat živnostník či firma, bude mít povinnost evidovat stejně, jako by se transakce odehrávala v kamenném obchodě. Každopádně pokud není možnost se připojit na elektrickou přípojku, lze dle zkušeností z chorvatského trhu využít širokou škálu zařízení fungujících na baterie. Co se týče internetu, je samozřejmě možnost využít mobilní data (i vyšší koncentrace podnikatelů na jednom místě nezpůsobí přetížení sítě vzhledem k malé velikosti datové zprávy) nebo může např. obec zřídit veřejnou wifi síť.

Druhý okruh dotazů mířil na společenské akce pořádané spolky, například plesy či veselice. Ano, my jsme mysleli i na tento aspekt společenského života. Vzhledem k tomu, že i tyto typy primárně neziskových subjektů mohou mít jako vedlejší plně zdanitelnou činnost podnikání, bylo by nefér je z evidenční povinnosti zcela vyloučit. Budou ale evidovat výhradně příjmy z podnikání, pokud takovou podnikatelskou činnost provozují. A navíc, vzhledem k uvedenému charakteru jejich činnosti, je pro ně v návrhu zákona úleva, pokud je tato vedlejší podnikatelská činnost pouze drobného rozsahu. Tedy pokud spolek uspořádá jednou za rok veselici, na které bude prodávat občerstvení, budou příslušné tržby z evidenční povinnosti vyjmuty. A protože v některých situacích si neziskový subjekt nemusí být jistý, zda se do této výjimky dostane, může dopředu získat od finančního úřadu závazné posouzení, tedy oficiální rozhodnutí, které je pro orgány finanční správy závazné.

Já Vám děkuji, a své vystoupení bych si dovolil zakončit malým kvízem pro přítomné poslance ODS a TOP09 – víte co je tohle?

To je tisíc korun českých. To je tisíc korun, které jste svým zvýšením DPH z 5 na 15 % vytáhli každý měsíc z kapes každé domácnosti, každé rodině v České republice jen na základních životních potřebách – na potravinách, na účtech za teplo, za vodu, za léky a tak dále. Každý měsíc, každá rodina v tomto státě! A to nemluvím o situaci, když si někdo kupoval nový byt nebo dům, tam díky vám prodělal statisíce! Takže to byl váš recept na lepší výběr daní – vzít je z kapes všem občanům tohoto státu, protože jste je neuměli sebrat podvodníkům. Nebo nechtěli, to je otázka. A vy máte tu drzost nám něco radit ohledně vybírání daní?! V roce 2004 při vstupu do Evropské unie jsme měli sazby DPH 5 a 19%. Po třech vládách ODS to bylo 15 a 21%. Každá rodina přišla každý měsíc nejméně o tisíc korun. A tomu prosím ODS říká snížit daňovou zátěž.

My jsme daně lidem snížili a vybrali jsme přitom o 36 miliard více.

My daně lépe vybíráme a snižujeme. A budeme je ještě lépe vybírat a dále snižovat.

Děkuji za pozornost

Nahoru