Pozdní pláč paní Marvanové

Paní JUDr. Hana Marvanová uveřejnila v  MF DNES text, ve kterém mne napadá, že neukazuji prstem na jednotlivé zloděje a tuneláře, kteří v této zemi po roce 1989 ve velkém kradli. A že prý nevyjmenovávám ty, kteří obírali daňové poplatníky, akcionáře, podílníky a lidi, kteří si vkládali peníze do bank. Musím se přiznat, že nechápu, jak může někdo s právnickým vzděláním něco takového napsat. A zvlášť když na rozdíl ode mě ona byla političkou v době, kdy se u nás budoval politický korupční systém, a to včetně justiční nebo konkurzní mafie.

 

Vysvětlit to asi lze jen tak, že se znovu rozhodla angažovat v politice, tentokrát pro změnu po boku TOP 09 a STAN. Tedy ve stranách, které se udržují v obecném povědomí hlavně tím, že v médiích od rána do večera opakují moje jméno a nonstop mě démonizují. Paní doktorka totiž moc dobře ví, že se v devadesátých letech a hlavně v době opoziční smlouvy ODS a ČSSD ve velkém kradlo a defraudovalo. A policie ani státní zástupci s tím tehdy skoro nic nedělali.

 

Všechny rozkradené banky, vytunelované investiční fondy a podniky – toho všeho si policie a státní zástupci tehdy nevšímali. Policie masivní finanční kriminalitě nerozuměla a ani jí rozumět nechtěla, protože byla zkorumpovaná a řízená politickými stranami. A to málo, co se přece jen vyšetřovat začalo, nakonec smetla ze stolu amnestie odcházejícího prezidenta Václava Klause v lednu roku 2013, což byl podle mě gigantický kriminální akt. Bohužel jde o akt nezvratný a já s ním nic neudělám.

 

Hana Marvanová byla v minulosti součástí politického systému. Co dělala proti tomu, co teď tak kritizuje? Vždyť byla náměstkyní ministryně spravedlnosti Heleny Válkové. Mohla se přece zasadit o větší vymahatelnost práva nebo o prošetření starých kauz tak, jak jsem to ostatně dělal já v případě OKD. 

 

V roce 2015 se mnou řízené ministerstvo financí aktivně přihlásilo jako poškozený kvůli nevýhodné privatizaci OKD a důsledně tuto pozici hájilo. Když se bytový fond OKD měl převádět na netransparentní zahraniční vlastníky, aktivně vystupovalo před Úřadem na ochranu hospodářské soutěže.

 

Nakonec i zubožené a vytunelované OKD jsem postavil na nohy. Dělali jsme prostě konkrétní kroky a víc jsme toho udělat ani nemohli. I proto mě mrzí, že její kritika zaznívá od doby, kdy chtěla zastupovat stát v kauze OKD. Jenže stát si pomohl právníky z vlastních řad. Každopádně i proto mi její kritika nepřijde nestranná, ale spíše zištná.

 

Samozřejmě že považuji za důležité a zásadní, aby se důsledně vyšetřilo a dotáhlo vše, na co se Klausova amnestie nevztahuje a co ještě nepodléhá promlčení. Já jsem však nyní premiér a ještě navíc premiér v demisi, jak média ráda připomínají. Od rána do večera jsem proto všemi střežený, jestli se snad nedopouštím nějakého konfliktu zájmů nebo nepřekračuji své pravomoci.

 

Jako premiér v demisi v žádném případě nesmím ukazovat na žádná konkrétní jména a už vůbec nesmím policii a státní zástupce vybízet k tomu, aby preferovali něčí vyšetřování či obvinění. Můžu si sice něco soukromě myslet nebo o tom dokonce být přesvědčen, ale jako premiér nesmím do jednotlivých kauz zasahovat. A také to nedělám. Protože pak by mě právě lidé jako Hana Marvanová nejvíc obviňovali.

 

Mohu prohlásit, že od chvíle, kdy se hnutí ANO podílí na vládě, se žádné okrádání daňových poplatníků nekonalo a nekoná. Prosazujeme důslednou kontrolu nakládání s veřejnými penězi a efektivněji s nimi hospodaříme. To je i jedním z hlavních důvodů vzniku hnutí ANO a jeho vstupu do politiky. Ostatně poslanci ANO byli vždy nejaktivnější v prosazování agendy protikorupční platformy Rekonstrukce státu.

 

 

Tohle všechno paní doktorka Marvanová dobře ví, ale i tak se rozhodla udělat ze mě spojence tunelářů. Nejde o to, že bych nechtěl řešit minulost. Policie a státní zástupci mají zelenou ve vyšetřování starých privatizačních kauz. Nikdo jim v tom nebrání. Já jako premiér mám odpovědnost za to, že se podobné případy v naší zemi už nikdy opakovat nebudou, a také za to, že stát začne konečně řešit problémy, na které v minulosti nikdo neměl čas. Navyšujeme důchody, rostou platy učitelů, dali jsme do pořádku státní finance, ekonomika šlape a teď vytváříme investiční fond státu, který bude postupně dávat peníze do velkých infrastrukturních projektů, nemocnic, domovů důchodců a kulturních památek. Prostě na projekty, které posunou naši zemi dopředu.

 

A ještě něco: moje bývalé firmy nic neprivatizovaly a Agrofert vyrostl na bankovních úvěrech amerických bank, které vždy řádně splácel. Naopak jsme často nakupovali firmy zruinované tuneláři, které jsme následně ozdravili a dali v nich lidem práci.