Změna kurzu. Do Bruselu už nemíří jen zasloužilí straníci

Politické strany jako by pomalu začaly chápat, že „vysezené“ stranictví není nejlepší předpoklad pro úspěšnou volební kampaň. Po letech, kdy partaje na kandidátku do evropských voleb uklízely nespokojené kolegy, si letos s výběrem daly více záležet. Většina z nich jako lídry postavila nestraníky, kteří se problematikou Evropské unie dlouhodobě zabývají.

„Je to překvapivý krok, u mnohých stran pozoruji jasný kvalitativní posun,“ říká politolog Lukáš Jelínek. Poukazuje zejména na TOP 09, která do čela postavila bankéře Luďka Niedermayera a na druhé místo zvolila Jiřího Pospíšila. Oblíbený politik sbíral až donedávna hlasy pro ODS, z níž odešel po kongresu, na kterém jej kolegové vyšoupli z vedení strany.

Na nestranické tváře vsadilo i hnutí ANO, to sáhlo po někdejším eurokomisaři Pavlu Teličkovi. Podle předběžného průzkumu společnosti SANEP z počátku února patří Telička s téměř devatenáctiprocentní podporou mezi hlavní favority voleb. Takový výsledek by straně zajistil v Bruselu šest až sedm křesel.

ČSSD se sociologem Janem Kellerem v čele kandidátky by podle stejného průzkumu volilo 16 procent voličů. Takový výsledek by straně zajistil asi pět míst v europarlamentu. „Záleží samozřejmě na tom, kolik stran překročí pětiprocentní hranici. Jestliže to bude více, nejsilnější strany by obdržely maximálně šest mandátů,“ říká sociolog Jan Herzmann.

Své tradici zůstala věrná hlavně konzervativní ODS. Do čela kandidátky zvolila již potřetí Jana Zahradila. Letitý občanský demokrat má ve straně stále silnou podporu, na posledním kongresu byl zvolen místopředsedou.

Nestraníky na kandidátce nechtěli ani komunisté, i v jejich čele stojí letitá členka Kateřina Konečná. Podobně nakonec rozhodování o kandidátce dopadlo i u lidovců. Pavel Svoboda má však z evropské úrovně poměrně bohaté zkušenosti. Tři roky působil jako velvyslanec Stálé mise České republiky při Radě Evropy ve Štrasburku.

Česko bude mít v 751členném parlamentu celkem 21 zástupců.

Co se mění v europarlamentu? Posiluje svůj vliv

Více peněz pod palcem Nově zvolení poslanci budou rozhodovat o celém rozpočtu EU. Dosud měla konečné slovo u mnoha kapitol jen Evropská rada, a poslance tak mohla přehlasovat například při rozhodování o rozpočtu zemědělství. Celkově poslanci neměli konečné slovo u 45 procent celého rozpočtu, Lisabonská smlouva však pravomoci změnila. Europoslanci musí nově dávat souhlas se sedmiletým finančním rámcem celé Unie. Poslanci volí šéfa Evropské komise Jednotlivé evropské frakce mají nově možnost podílet se na volbě šéfa Evropské komise. Mohou navrhovat jména kandidátů, což dosud dělala jen Rada, europoslanci pak schválili navržené jméno. Všechny frakce již svého kandidáta navrhly. Jediný, kdo se vzdal tohoto práva, jsou Evropští konzervativci a reformisté (mezi něž patří i ODS). Tento krok vnímají jako posun Komise k jakési vládě EU, což z principu odmítají. Více legislativních pravomocí Dříve byl parlament v mnoha oblastech pro Komisi jen poradním sborem. Nově parlament legislativně spolurozhoduje o spravedlnosti a vnitřních trzích, kam spadá například i velmi diskutovaná energetika a imigrace. Evropský parlament také bude muset vydat souhlas se všemi mezinárodními dohodami, které Unie uzavře. Před přijetím Lisabonské smlouvy to musel učinit jen u těch, u kterých byla použita procedura spolurozhodování nebo byly výjimečně finančně nákladné.