Za těžbu uhlí chce stát vybírat až desetkrát víc

Pro navýšení je i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Od vyššího poplatku si slibuje stamiliony do rozpočtu státu i dotčených krajů. Černého uhlí se zvýšení poplatku týkat nebude.

Stát podle Brabce díky nízkým poplatkům za těžbu surovin přišel od roku 1989 o sto miliard korun. „Uhlí patří státu. My ho dáváme těžařům v zásadě zadarmo, za poslední čtyři roky dostal stát z poplatku celkově asi 380 milionů korun, přitom za tu dobu se vytěžilo uhlí zhruba za 50 miliard,“ říká.

Kromě výše poplatku by se mělo změnit také jeho rozdělování. Stát dnes dostává čtvrtinu vybraných peněz, zbytek jde obcím, na jejichž katastru se těží. Nově by měly peníze dostávat i sousední obce či zasažený kraj. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) chtěl část přeposílat i do fondu na rekultivaci krajiny po těžbě.

Samotní těžaři se vyšším poplatkům nebrání. „Státu navýšení dlouhodobě nabízíme,“ říká mluvčí Severní energetické Gabriela Benešová, která ale podmiňuje souhlas právě více penězi pro kraj.

Proti není ani ČEZ, jemuž patří největší těžební společnost Severočeské doly. „Ale patnáct procent je přece jen příliš vysoké číslo,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž s tím, že o výši poplatku se musí ještě diskutovat. Otázkou zůstávají dopady na koncové spotřebitele. To, jestli si poplatek těžaři odečtou ze zisků, anebo ho mohou promítnout do cen uhlí pro jeho odběratele, se totiž může lišit. „Závisí to na ustanoveních konkrétní smlouvy. Většinou ale tuto možnost neobsahují,“ říká Kříž.

Pokud by se uhlí některým energetickým firmám zdražilo, mohlo by to zvýšit jen cenu tepla, nikoliv elektřiny. Její cena je na rozdíl od tepla dána tržně a dražší uhlí by tak pouze ukrajovalo marži hnědouhelných elektráren. Naopak teplo je regulovaná komodita a firmy by si tak dražší uhlí mohly započítat do nákladů.