Za 50 let už žádné uhlí potřebovat nebudeme

Před sídlem vlády včera ráno demonstrovali za zrušení těžebních limitů horníci z Mostu. S tím, že by vláda jejich požadavkům vyhověla, ministr životního prostředí Richard Brabec nepočítá. „Pracuji v této chvíli jen se dvěma variantami: neprolomit těžební limity vůbec, nebo je prolomit jen na Dole Bílina,“ řekl před měsícem, když navštívil Most.

Která z těchto variant podle vás nakonec projde?
Od ministerstva průmyslu a obchodu máme příslib, že do 31. srpna letošního roku dá na základě odborných podkladů návrh vládě, jak se má k prolomení limitů postavit. Varianty jsou čtyři, z toho si troufám říct, že varianta malého prolomení Dolu ČSA je nesmyslná, nesouhlasí s ní ani těžaři. V zásadě nám zbývají možnosti: neprolomit nikde, prolomit v Bílině, anebo všude. Jakékoli zvýšení povrchové těžby vždycky znamená zatížení pro životní prostředí. Musí tady tedy být veřejný zájem, který to vyváží. Pro mě není veřejný zájem, že se vytěží uhlí, dá se do tepelné elektrárny a vyrobí se elektrická energie, která se za nízkou cenu vyveze do zahraničí.

Takže nejste ani pro prolomení na Dolu Bílina?
Tak to úplně není. Když se dnes podíváme na předběžná čísla, vypadá to, že prolomení na Dole Bílina by pro nás v krajním případě bylo akceptovatelné, pokud bude jistota, že uhlí, které se zde vytěží, půjde prioritně do tepláren a zajistí energetickou bezpečnost. Ale na Dole ČSA je situace úplně jiná. Je zřejmé, že uhlí by tam primárně nešlo do teplárenství. Je to primárně otázka zaměstnanosti. Tady by měl stát lidem, kteří přijdou o práci, nabídnout alternativu. Ale říkáme: Těžko někdo předloží důvody, které by ospravedlňovaly bourání Horního Jiřetína. Prostě je nevidíme.

Můžete tedy prohlásit, že se Horní Jiřetín bourat nebude?
Kromě limitů, což je v zásadě jen usnesení vlády, je tu ještě horní zákon, ze kterého vypadl institut vyvlastnění. Stačí jeden vlastník pozemků, který v Horním Jiřetíně neprodá svůj pozemek, a těžař nebude moci těžit. Víme přitom, že je tam hned řada lidí, kteří pozemek za žádnou cenu prodat nehodlají. Stoprocentní je jen to, že umřeme, ale troufám si říct, že jak dnes vnímám náladu ve vládě, není reálné, že by prošlo prolomení limitů na ČSA. Neumím si představit, že bychom dnes obhájili, že stovky lidí připravíme o domy a výrazně zhoršíme jejich kvalitu života.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek ještě navrhl počkat do roku 2020 a rozhodnout podle toho, jaké bude využití jaderné energie.
To by nebylo fér. Nejen vůči obyvatelům, které bychom nechali dalších pět let v nejistotě. I těžaři vám řeknou, že nemůžou čekat dalších pět let, jak se rozhodneme. Stejně si myslím, že vývoj jde tak rychle, že za několik málo desítek let se bez uhlí obejdeme.

Kdy taková situace nastane? Za dvacet třicet let?
Když se dnes podívám na využívání obnovitelných zdrojů a na to, jak se zásadně pokročilo v elektromobilitě či rozumném systému velmi efektivních malých fotovoltaických provozů, které třeba ve finále každý bude mít na střeše, myslím, že za čtyřicet padesát let uhlí nebudeme potřebovat. Teď ještě Státní energetická koncepce stále počítá, že do roku 2040 nějaký podíl uhlí bude. Ale výrazně nižší než dnes. Ostatně, minulý rok se uhlí dostalo poprvé na úroveň méně než 50 procent z pohledu výroby elektrické energie. Dřív to bylo okolo 80 procent. A do roku 2040 by to mělo být někam k 16 či 17 procentům. Je vidět, že i Česká republika, která je historicky založena na spotřebě hnědého a černého uhlí, je schopna takové obrovské přezbrojení energetického mixu udělat.

Zmínil jste malé fotovoltaické elektrárny. Nicméně lidé, kteří je už mají, často tvrdí, že se jim ani po pěti letech nesplatily náklady. A že kdyby věděli, kolik s tím bude papírování, radši se na to vykašlou. Na zdroj budoucnosti to tedy moc nevypadá...
Právě teď se dost zásadně mění několik podmínek. Se změnou energetického zákona, který by měl nabýt účinnosti 1. ledna příštího roku, bude připojení těchto malých výrobců do sítě jednodušší.

V čem se to zjednoduší?
Pokud to používáte jen pro vlastní potřebu, je to úplně jednoduché. Pokud prodáváte energii dál do sítě, budete sice potřebovat potvrzení provozovatele distribuční soustavy, ale i to se zjednodušuje. Zdroje do deseti kilowattů jsou osvobozeny od nutnosti mít licenci od ERÚ. Snižují se také neustále ceny fotovoltaických technologií. A od příštího roku v rámci Nové zelené úsporám budeme vedle podpory solárních termických systémů na ohřev teplé užitkové vody podporovat i tu fotovoltaickou část. Jinými slovy, když bude snazší papírování, nižší cena a investiční podpora ze strany státu, věřím, že se to může revolučně změnit. A fotovoltaiku bude využívat řádově víc lidí. Naprosto chápu, proč se na to veřejnost často dívá nedůvěřivě. Bohužel máme tu neblahou zkušenost se solárními panely, které zaplavily naše pole a zabraly tisíce hektarů zemědělské půdy, ale kouzlo obnovitelných zdrojů je nesporné.

Znám příklady obcí, kde místo velkého pole a družstva nebo třeba cukrovaru, který dával práci stovkám lidí, vznikla obří plocha solárních panelů. Budou tady navěky?
Určitě ne. Solární zákony byly největším tunelem v dějinách České republiky. Tunel Blanka je proti tomu jen malá dírka do země. Ročně nás to stojí 45 miliard. Kdybychom bývali byli nešli touto cestou, která je podle mě naprosto neefektivní, dokázali jsme s obnovitelnými zdroji daleko více.

Stále jste neodpověděl, co bude s těmi solárními poli.
Ty solární panely dožijí a pak bude potřeba je zlikvidovat.

Na jak dlouho to vidíte?
Životnost těch panelů byla deklarována patnáct, maximálně dvacet let, ale některé mají problém už teď. Já doufám, že se ty panely nebudou měnit za nějaké nové, ale skutečně budou zlikvidovány. Technologie pokročila. Dnes už se například vyrábějí střešní tašky, které mají v sobě solární prvky, takže žádné panely ani stavět nemusíte. Stejně tak je možné pořídit si malou větrnou elektrárnu, kterou postavíte za den. Budoucnost tedy není v zastavěných polích. Věřím, že je zase osázíme zemědělskými plodinami. Ale je pravda, že musíme ještě počkat zhruba patnáct let, dokud nedožije provozní podpora. Je možné, že i v budoucnu budou nějaké velké parky, třeba v brownfieldech, ale rozhodně ne na loukách nebo polích. Takové šílené chyby už se snad nikdo nedopustí.

Budoucnost je tedy i taková, že podobně, jako dnes máme kotlíkové dotace, budou si moci lidé zažádat o dotaci na malou fotovoltaickou elektrárnu?
Ano, pokud se na tom dohodneme, už od příštího roku.

Fakta
Další plány ministra se známkou tři minus
Známku tři minus dali ministru Brabcovi ekologičtí aktivisté. Vytýkají mu zákon o odpadech, který podle nich nahrává spalovnám. „Jedničku by dali pánubohu, dvojku možná Bursíkovi, takže trojka je snad dobrá,“ reaguje Brabec.
Na kotlíkové dotace, které zavádí, podle kritiků dosáhnou jen bohatí lidé. „Věřím, že to tak nedopadne. Podmínky jsme se snažili zmírnit,“ odmítá to ministr.
Na to, kdy vznikne pátý český národní park Křivoklátsko, odpověď nezná. „Do konce roku 2016 se to určitě nerozhodne. Region je rozpolcený. Přes koleno to lámat nebudeme, i když Křivoklátsko má partie, které by si to zasloužily.“

Autor: Ondřej Leinert

Článek si můžete přečíst v Mladé frontě DNES.