Wagenknecht odvolává, žaluje a chce ušetřit

Z médií
Zpět na Zprávy

První náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht je duší auditor. Jako ostříž na ministerstvu hlídá peníze, pracuje od šesti od rána, nevadí mu víkendové šichty a v rychlém tempu i mluví.

Od jeho únorového nástupu se mnoho vedoucích obávalo konce měsíce. Už nemusí. Většinou proto, že už to „mají za sebou“. Jako náměstek podle svých výpočtů pozbyl jen devět vedoucích ze čtyř desítek a někteří šli sami.

I proto se mu přezdívá „čistič“ nebo „inkvizitor“ a jeho novým lidem „kinder management“, který seje chaos. „Myslí si o mně, že jsem ďábel,“ krčí rameny při rozhovoru s MF DNES, ale změny, které dělá, považuje za zdravé řízení úřadu.

Auditor, který proslul odhalením prvního velkého skandálu s  eurofondy na severozápadě Čech, pomohl hnutí ANO ve volbách. Za to se stal náměstkem na financích. Má Babišovu důvěru a i během rozhovoru ho vytížený ministr nechal zavolat, aby za něj dořešil nějakou schůzku.

Wagenknecht kritizoval Ministerstvo financí už před nástupem. Brzy po něm odvolal lidi spojené s auditem fondů EU a kontrolou, ať už byly příčiny tehdejšího nastavení jakékoliv. Posvítil si na odbor informačních technologií, což je bolest mnoha ministerstev, přesto lidé z oboru kroutí hlavami nad odvoláváním uznávaných „ajťáků“.

Neváhá ani sáhnout po těžším kalibru, jako je trestní oznámení na projekt Státní pokladny, tedy na kolegu náměstka Jana Gregora či bývalého ministra Miroslava Kalouska. Oficiálně však oznámení podali právníci ministerstva na neznámého pachatele.

S pochybami se lidé z resortu dívali na to, že Lukáš Wagenknecht pod sebe stáhl velkou část ministerstva, kterou předtím spravovalo více náměstků. Má na starosti IT, audit, strukturální fondy, ale i Státní pokladnu a účetnictví veřejného sektoru, kontrolu a odbor, který koordinuje veřejné výdaje. Proč? Dřívější uspořádání mu prý přišlo nelogické.

„V mé sekci byl provoz budovy a zároveň audity strukturálních fondů. Oddělili jsme provozní sekci, která by podle budoucího zákona o  státní službě měla spadat pod státního tajemníka,“ vysvětluje s tím, že počítal, že bude „zavalen prací jako každý manažer, který má pod sebou stovky lidí“.

Kritici mu vyčítají anarchistický přístup ke státní správě. Změny v  organizaci klíčového ministerstva předem nekonzultuje, zákony připravují jeho spolupracovníci bez spolupráce s původními vypracovateli, na uvolněná místa dosazuje lidi, o nichž se mnoho neví. Slabou informovaností pak vznikají velké fámy, i když úmysly mohou být bohulibé.

Revoluční byl také jeho záměr osobně kontrolovat faktury na vyšší částky. Vyhmátl tím údajně zbytečné výdaje na služby nebo tiskárny. Podle informací MF DNES se však kvůli tomu ministerstvo zpožďuje s  platbami, což stojí penále. „Stát je dobrý dlužník,“ říká šéf jedné z firem bez obav.

Wagenknecht míní, že „úřad se má řídit jako firma“. Nakázal například zaměstnancům, aby si pořizovali letenky v předstihu a cesty končili večer bez přespání v hotelu. „Tím jsme už ušetřili skoro půl milionu korun za pět měsíců, i když objem letů vzrostl o 20 procent,“ vypočítává. Lepší kontrolou a řízením by rád na ministerstvu ušetřil miliony, díky novému účetnímu systému pro státní rozpočet a centrálním nákupům však „supernáměstek“ slibuje miliardové úspory.

Pokračujte ve čtení