Vystoupení ministra obrany Martina Stropnického na celostátním sněmu ANO

Tiskové zprávy
Zpět na Zprávy

Náš sněm musí představovat jasný a čitelný krok. Už nemáme právo být jen nespokojenými občany. Máme povinnost být v první linii nápravy poměrů. Podařila se nám velká věc: vzbudit v lidech naději. Nesmíme ji zklamat. To by nás pak právem čekal pád.

Jsme prý stranou jednoho muže, nemáme ideologii, nemáme program, nemáme osobnosti, nemáme partajní struktury. Nesouhlasím!

V Čechách se často volá po silných osobnostech a zároveň se dělá leccos proto, aby byly potlačeny. Uznat osobnost totiž vyžaduje sebevědomí. Osobnost nastavuje zrcadlo, ve kterém ostatní vidí svoji prostřednost. A to se neodpouští. Andrej Babiš silnou osobností je. Jeho pozice v našem čele je proto zcela přirozená a pro celé hnutí klíčová.

Nejsme čitelní? Co tím kdo myslí? Deklarovanou pravicovost, doprovázenou často činy zcela opačnými? Nebo levicovost, korumpující občany nákladnými sociálními dárky? Netoužím po takové „čitelnosti.“

Nemáme program? Který mají kritici na mysli? Ten ze sjezdů? Ten z kampaní? Vzpomeňme na nejznámější citáty T. G. Masaryka! „Takzvaný“ program v nich nenajdete. Ale ony zcela rozhodující zásady, na kterých je nutno seriózní poctivou politiku stavět - ty v nich platí dodnes!

Náš směr je přesný a jasný. ANO je pravicové hnutí se sociálním rozměrem. Musíme ale pokročit v práci odborných týmů, zpřesnit jednotlivé kapitoly našich politik, vysvětlovat je veřejnosti a účinně je prosazovat. V tom máme dluh. A musíme tak činit odvážně a s vědomím, že ne všechno přináší politické body. Pokud budeme vedeni po vzoru našich konkurentů snahou zalíbit se, ztratíme sami sebe.

Idea státnosti tu byla při vzniku Československa a krátce i po Listopadu 89. A teď? Působíme jako společnost nedospělá, pohybující se často v extrémech. Převažuje siláctví, polovzdělanost a mindrák. Chybí ethos, mravnost, odpovědnost a řád. Ideu státnosti se vyjádřit nedaří. Pokusme se o to.

Co jsou skutečné hodnoty? Jsou to ty obyčejné věci. Poctivě pracovat, mít rodinu, vzdělávat se, platit daně, chovat se čestně a být odpovědný k sobě i k obci. To ale není mediálně atraktivní. Přesto jsem přesvědčený, že právě po takovém životě většina lidí touží. A náš program pro něj musí vytvořit podmínky.

Naše hnutí vstupuje do další etapy. Nepřipusťme klany a bratrstva. Pozor na nenaplněné ambice. Nepřepišme náš slogan na „Ano, bude MI líp.“

A naučme se spolu nesouhlasit! Nesouhlas není podraz. Podraz je souhlas v přetvářce. Když ale z polemické debaty vzejde většinový názor, je třeba ho prosazovat a hájit, jako by to byl názor vlastní!

Kolegyně a kolegové. Občané dali ještě jednou politice šanci. Žádné „příště“ už nebude. A pokud, tak v lepším případě demagogické a v tom horším extremistické.

Proto nesmíme zklamat. To je náš hlavní úkol. Dali jsme totiž občanům naději.

Martin Stropnický

Pokračujte ve čtení