Vládní puzzle: kam s Andrejem Babišem?

Z médií
Zpět na Zprávy

V hnutí ANO se zrodil nový nápad: vytvořit ve vládě post vicepremiéra pro ekonomiku, který by zastával Andrej Babiš. K funkci by podle právníků nemusel potřebovat lustrační osvědčení.

V pražském centru Pohybové medicíny, v němž se schází i vedení hnutí ANO, se při poradě zrodil další nápad, co s Andrejem Babišem. Někteří straníci navrhují, aby šéf dostal v rodící se vládě zvláštní post – křeslo vicepremiéra pro ekonomiku.

„Myslím, že by to pro Andreje Babiše bylo ideální, protože on umí táhnout věci dopředu, vyvinout tlak na jejich splnění a rozpohybovat věci. Naopak procedurální funkce, kde se dlouze schůzuje a řeší detaily, nejsou pro něho,“ říká vlivný člen ANO, který si přál zůstat v anonymitě.

Vicepremiér pro hospodářství, pod něhož spadají ekonomičtí ministři včetně šéfa resortu financí, koordinuje hospodářskou politiku vlády. V minulosti již tato funkce existovala ve vládách ČSSD, kde ji zastávali Pavel Mertlík nebo Martin Jahn. Úplně to nefungovalo, protože mezi ministrem financí a vicepremiérem to často logicky skřípalo kvůli kompetencím.

Uvažuje sám Babiš o takové roli? „O vládě se nebavíme, jen o parlamentu a programu,“ odpověděl včera stručně. „To nebudu komentovat. Nejprve musí být dohoda o programu,“ řekl šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Vytvořením vládní funkce by se vyřešilo víc problémů najednou. Jednak by se mohla přinejmenším zmírnit váha požadavku na čisté lustrační osvědčení, který předložil prezident Zeman. „Lustrační zákon hovoří o orgánech státní správy, čímž jsou i ministerstva. Pokud by člen vlády neřídil žádné ministerstvo, pak podle mého názoru nemusí mít lustrační osvědčení,“ říká děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.

Zároveň by Babiš nebyl ministrem financí, což odmítá Bohuslav Sobotka kvůli střetu zájmů. Vadí mu, že významný podnikatel by měl pod sebou daňovou správu.

Uvnitř stran se mluví o jménech

Není vůbec jasné, jestli by s funkcí vicepremiéra dostalo ANO i post ministra financí, který by obsadil bezpartijní odborník typu ekonom Aleš Michl. Ač se týmy ČSSD, ANO a lidovců zatím společně baví o programových sporech, uvnitř jednotlivých stran se už debaty o rozdělení ministerstev vedou. V patnáctičlenném kabinetu by si nejspíš rozdělily křesla v poměru 6–6–3. Jistý je zatím jen premiér Bohuslav Sobotka, jenž včera jednal v Lánech s prezidentem Zemanem. Po schůzce řekl, že Česko bude mít novou vládu do konce roku. Pověření k vyjednávání prý dostane od prezidenta příští týden.

O některé resorty se už strany hlásí otevřeně. ANO chce na zahraničí vyslat Martina Stropnického. Sociální demokracie ani moc netlačí svého Lubomíra Zaorálka, s jehož jmenováním by měl Zeman potíže; stačí, že musí „skousnout“ Sobotku.

Zároveň Babišova strana hodně stojí o školství, kde by ráda viděla bývalého rektora a senátora Jiřího Zlatušku. A také o ministerstvo průmyslu, které by mohl získat poslanec Richard Brabec či Ivan Pilný. „My se teď bavíme o programu, protože se hlavně nechceme utopit v nechtěných kompromisech. O funkce nám opravdu nejde. Protože jednání letí kvapem, každá strana musí mít logicky připraveny své kandidáty na většinu postů,“ vysvětluje Richard Brabec.

KDU-ČSL chce práci a venkov

Lidovci zase přiznávají, že mají velký zájem o dvě ministerstva, a sice práce a sociálních věcí (Jan Bartošek) a zemědělství (Marian Jurečka). Ve funkci ministra životního prostředí paradoxně nemusí přežít lidovec Tomáš Podivínský. Jedněm vadí, že je až příliš spojen s érou „modrého“ ministra Tomáše Chalupy z ODS (dělal mu náměstka); druhým zase, že teď dělá ministra v „prezidentské“ vládě.

Kromě financí bude největší tahanice o ministerstva spravedlnosti a vnitra. Jeroným Tejc jako „pučista“ odpadl, teď se o vnitro za ČSSD pere expolicista a bývalý véčkař Stanislav Huml. ANO má údajně k dispozici trumf, jméno nestranického kandidáta však tají.

Pokračujte ve čtení