Zasvětil jsem život boji proti zločinu, říká Vladimír Zimmel, nový náměstek Heleny Válkové

Tiskové zprávy
Zpět na Zprávy

Je zvláštní psát sám o sobě, je to vlastně tak trochu mé poprvé. Až teď si uvědomuji, jak intimní mi tahle zpověď připadá. Připadá mi, že člověka nejlépe vystihuje to, co dělá, o co usiluje, jaké hodnoty uznává a ctí, koho či co má rád, čím se baví ale i čím se trápí. Jsem člověkem, který svůj život zasvětil boji proti zločinu. Dlouhá léta to byla má profese, na kterou jsem byl hrdý. Patřím tedy spíše do kategorie lovců, než sběračů. Cítím se být bojovníkem odvážným, odhodlaným a vytrvalým. Miluji vítězství, ale zažil jsem i prohry. Vím, že k boji patří, ale nikdy jsem je neměl rád. Respektuji protivníka, ale z boje nikdy neutíkám.

Boj sám o sobě pro mě ovšem není životním stylem, nejsem člověkem ochotným bojovat o cokoliv pro pouhou radost z boje. Nic takového mi radost nepřináší. Vždy jsem byl ale ochoten vést boj pro skvělé myšlenky, pro pravdu, spravedlnost, pro lepší zítřky, pro bezpečí pro všechny své blízké, pro bezpečí a prosperitu své země a této společnosti.

K nejcennějším hodnotám řadím lásku a přátelství. Jsem mužem milujícím a pokládám za štěstí, že jsem tenhle cit mohl poznat a prožít. A přátelé? Jak chudý a těžký život by bez nich byl. Věřte, že i duše opravdových rytířů mohou být zraněny, a zasaženy hlubokým smutkem někdy dokonce pláčou. Je skvělé mít přátele, kteří vás v těžkých chvílích podrží.

Jsem člověkem s pozitivním vztahem k životu, k lidem kolem sebe a k  přírodě. Jsem tvorem zvídavým a strašně rád jsem objevitelem. Jsem člověkem otevřeným a někdy prostořekým. Ó, jak rád bych některá slova někdy vyslovená vzal zpět.

Jsem člověkem milujícím vůně a mám vřelý vztah k nositelům některých vůní… Vůně lesa a vody, vůně ženy, vůně jahod, vůně pečeného masa a  tisíce jiných vůní, které ve mně probouzí touhy a vášně… to už ale myslím na tuhle stránku nepatří…

Moje profese


Už jako kluk jsem věděl, že se chci stát kriminalistou. Byl to můj klukovský sen. V kriminalistech jsem viděl rytíře moderní doby, bojovníky se zlem, skvělé, inteligentní osobnosti vynikající svým důvtipem, odvahou, statečností a mnoha dalšími skvělými vlastnostmi. Chtěl jsem být také takovým. Když jsem dospěl a vydal se na cestu životem, rozhodl jsem svůj sen uskutečnit a kriminalistou jsem se skutečně stal. Zní to jednoduše, ve skutečnosti to bylo mnohem složitější, ale to je jiné vyprávění.

Když začnete vykonávat tuhle profesi, růžové představy se vám rychle rozplynou. Není to práce jednoduchá. Skutečným kriminalistou se nikdo nestane v okamžiku, kdy je mu přidělen služební odznak a služební zbraň. Neobejdete se bez jisté míry talentu a trpělivosti a stále se musíte učit. Je to nikdy nekončící proces. Tuhle profesi navíc nelze brát jako zaměstnání, je to povolání, jehož výkon nikdy nespoutáte osmihodinovou pracovní dobou a nedá se vykonávat jen z útulně vyhřáté kanceláře. Musíte se naučit pohybovat v různém prostředí, porozumět jeho jazyku, dobře se orientovat a pokud možno mít věci pod kontrolou. Neobejdete se bez jisté míry předvídavosti a předchozí zkušenosti jsou neocenitelnou výhodou. Zdaleka ne každý, koho při výkonu tohoto povolání potkáte, je vaším fanouškem. A nemusí jít jen o zločince.

Když už je řeč o zločincích, věřte, že jen málokdy to bývají příjemní lidé. Chcete-li je zadržet a usvědčit ze spáchání konkrétního trestného činu, nikdy nepočítejte s tím, že vám to tihle lidé ulehčí. Oni nemusí. Žádný zákon zločinci neukládá a ani ho nijak nezavazuje k  tomu, aby s vámi spolupracoval či dodržoval jakákoliv pravidla. Naopak vy, jako kriminalista, jste spoután spoustou pravidel, která nikdy nesmíte překročit. Je to často nerovný boj, protože podmínky nejsou rovné. Přesto můžete v boji se zločinem vítězit a taková vítězství mají pro společnost obrovskou cenu. Cenu bezpečí, klidu a jistoty.

V boji se zločinem se setkáváte s mnoha fenomény, s lidským strachem, se závistí a nenávistí, se zlobou a mstou, s lidskou ziskuchtivostí i potměšilostí. Bojujete někdy sám se sebou a se svými pocity, když v akci riskujete svůj život. Zažil jsem takové akce. Okamžiky, kdy před povelem k provedení operace vnímáte svůj vlastní dech a tlukot svého srdce, které vám buší napětím. Vy ale víte, že to nevzdáte, půjdete vpřed a svůj úkol splníte.

Život kriminalisty je plný příběhů. Příběhů jiných lidí, příběhů většinou smutných a jen vzácně šťastných. Ať chcete nebo ne, stanete se nositelem mnoha životních zkušeností a často během jediného roku služby prožijete to, co jiní lidé nestihnou prožít za celý svůj život. Je to nesmírně zajímavá práce a já ji měl vždy moc rád, i když to někdy bylo opravdu těžké.

To, bez čeho se při téhle profesi neobejdete, je zázemí. Pokud chcete dělat tohle náročné řemeslo opravdu dobře, neobejdete se bez podpory svých blízkých. Dostáváte od nich mnohdy víc, než můžete vrátit. Chybí vám, ale přesto je šidíte svou nepřítomností. Jindy, i když jste s nimi, vaše myšlenky často stejně odlétají někam daleko po stopách zločinu, který právě rozplétáte.

Na tomto místě bych chtěl poděkovat svým nebližším za tu svatou trpělivost, kterou se mnou vždy měli…

Zdroj: zimmel.cz

Pokračujte ve čtení