Věra Jourová Trpíme složitostí zákona

Jaké jsou vlastně aktuální nejpalčivější otázky veřejných zakázek, pokud jde o zadavatele?

Na jednu stranu složitost zákona, který je značně nepřehledný, ale i neznalost zákona a možností, které nabízí. Samostatnou otázkou je pak záměrné podvádění ve veřejných zakázkách. Dodavatelé trpí složitostí zákona, z jejich pohledu je ale potíž v nestandardním postupu zadavatele u mnoha zakázek. Problémem je také velmi časté snižování nabídkových cen pod běžnou míru – a to vše samozřejmě na úkor kvality.

Jak zefektivnit dohledový systém při zadávání veřejných zakázek v rámci kontrolních systémů, aby nedocházelo k šikanózním postihům zadavatelů a zneužívání obrany dodavatelů?

Současný systém dohledu musí projít důkladnou diskusí. Neexistuje jednoduché řešení. Na jedné straně musí existovat ochrana dodavatelů před nelegálním postupem zadavatele, zároveň ale musíme zabránit tomu, aby tato ochrana byla zneužívána. Zdánlivě jednoduchým řešením je zvýšení kaucí, které musí stěžovatel skládat v případě stížnosti na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), tím ale můžeme zkomplikovat šanci na odpovídající ochranu malým dodavatelům. Našim cílem je dosažení vyváženého systému pro obě strany.

Proč dnes zadavatelé preferují soutěžení na nejnižší nabídkovou cenu, a ne na „ekonomickou výhodnost“?

Motivace může být různá. Jednou stránkou je jednoduchost, je logické a přirozené, že zadavatelé se vydávají cestou nejmenšího odporu, jenže se proto často chovají zcela nehospodárně. Našim cílem je výrazné posílení hospodárnosti, například zohledněním nákladů životního cyklu plnění zakázky, tedy zohlednění nejen pořizovací ceny, ale také zapojení provozních nákladů. To je sice možné už dnes, ale obava zadavatelů z nutného vysvětlování a obhajování před kontrolními orgány je silná a svazující. Na druhou stranu jsou veřejné zakázky, u kterých má smysl hodnotit jen cenu – jde o zakázky, kde je velmi jednoduché vymezit předmět a kvalitativní parametry jsou dány, například dodávky energií.

Jak umožnit i menším podnikatelům prorazit na trh s veřejnými zakázkami?

Zapojení malých a středních podniků řeší evropská směrnice (bude implementovaná do nového zákona – poznámka redakce). Zadavatelé se budou muset snažit rozdělit zakázku na části, aby se právě umožnil vstup malých a středních podniků, dalším příkladem je možnost platit přímo subdodavatelům. Kromě konkrétních legislativních úprav musí být nový zákon přehledný a jasný.

Jsou smlouvy uzavírané na veřejné zakázky dostatečně právně ošetřeny, nebo se zadavatelé spíše zaměřují na formální nedostatky zadávacího řízení samého než na obsah smluv?

Ročně se na veřejné zakázky uzavírají tisíce smluv. Je odpovědností každého zadavatele (a vyplývá to například ze zákona o finanční kontrole), aby jeho smlouvy byly nejen formálně, ale i věcně správné, a zároveň nebyly pro něho jako smluvní stranu nevýhodné. Jak už bylo řečeno, každá smlouva na plnění veřejné zakázky nad půl milionu musí být uveřejněna.

Mají vůbec smysl tendry na právní služby?

Nová směrnice umožňuje členskému státu EU, aby právní služby, jako je advokátní zastupování nebo zastupování u arbitráží, nepodřadil do povinného zadávání. To se ale nevztahuje na poradenské služby. Vidíme dnešní praxi, kdy si zadavatelé vybírají poskytovatele právních služeb pouze na cenu, a nikoli již na kvalitu. Je poměrně složité připravit zakázku, aby byla akcentována kvalita, ale zákon to umožňuje. Nová směrnice také připouští hodnocení osob, které služby mají poskytovat, to je významný pokrok proti současnému stavu. K otázce, zda postavit poskytování právního zastupování mimo regulaci veřejných zakázek, povedeme další diskusi, nelze nyní předjímat její závěr.

Chyby při výběru dodavatelů se projevují i v korekcích dotací. Proč?

Aby při výběru dodavatelů byla zachována řádná soutěž, musí příjemci postupovat v souladu se stanovenými pravidly buď podle zákona o veřejných zakázkách, v případě nižších objemů pak dle pravidel jednotlivých operačních programů. Problémem je především kvalita zadávacích a výběrových řízení a dodržování pravidel ze strany příjemců, kteří nejčastěji chybují ve stanovení kvalifikačních požadavků, hodnoticích kritérií apod. Druhou problematickou oblastí jsou pak odvolání neúspěšných uchazečů o zakázku k ÚOHS. Oba tyto problémy řešíme.