Věra Jourová: Juncker mi řekl, že je to pocta

Nad rozladěním české scény z přiděleného portfolia udělala „tlustou čáru“, odmítá „ztrácet energii“ zkoumáním, kde se stala možná chyba. Podporuje vznik unijního žalobce a nevylučuje, že kývne na kvóty pro ženy ve státních firmách.

Minulou středu v den zveřejnění Junckerovy komise jste ještě v 11 hodin dopoledne nevěděla, jaké budete mít portfolio, a sázela jste na regionální rozvoj. Ve 12 hodin jste dostala spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovné příležitosti. Proč jste si myslela, že to bude regionální politika?
V úterý, den před zveřejněním komise, jsem byla na kohezním fóru v Bruselu a byla jsem tam představena jako pravděpodobná kandidátka na komisařku pro regionální rozvoj. Víc lidí na místě pracovalo s touto informací, byla jsem dotazována na priority, zkrátka se mi zdálo, že to jde tímto směrem. Když jsem pak ve středu dostala informaci, že to bude justice, seděla jsem zrovna u předsedy výboru regionů a řešili jsme kohezní politiku. Šéf výboru regionů si o tu schůzku řekl, já jsem ji nevyvolala, takže jsem měla pocit, že i on vychází z relevantních indicií.

Víte s odstupem jednoho týdne, co se stalo mezi 11. a 12. hodinou?
Evidentně některé vlády usilovaly o jiné portfolio do posledního okamžiku. Slovenský kolega Maroš Šefčovič, který dostal dopravu, mi ještě v úterý říkal, že neví, co dostane. To, že jsme to nevěděli, ale neznamená, že nebylo rozhodnuto. Pan Juncker mi později řekl, že měl čtyři varianty složení komise a toto byla ta čtvrtá. Zjevně pracoval s různými protichůdnými zájmy a nakonec to rozsekl touto variantou.

Jak si interpretujete, že Česko nedostalo žádné z portfolií, o která usilovala vláda?
Mám dojem, že šlo o rozhodnutí odvíjející se od mé osoby. Mluvila jsem s panem Junckerem, když jsme měli minulý týden ve čtvrtek a pátek zasedání nového týmu. Ptala jsem se ho, proč mám spravedlnost, a on mi řekl, že chce, aby se pokračovalo v tom komisařkou Redingovou dobře nastoupeném kurzu. Že to portfolio je pocta, je plné politicky citlivých témat, což znamená, že vyžaduje člověka, který má zkušenosti se složitějším vyjednáváním a hledáním konsenzu, a že se mu na to jevím osobnostně vhodná kandidátka. Šéfem kabinetu Jeana-Clauda Junckera mi bylo řečeno, že národní priority nebyly tím prvním faktorem, se kterým pracovali.

Ptala jste se svých budoucích kolegů komisařů, jak se oni dozvěděli o svém portfoliu?
Neptala a řeknu vám proč. Já jsem za tím udělala tlustou čáru. Že se o tom teď bavíme, je z respektu k vašim otázkám. Ale podlemě je zbytečné ztrácet energii na tom, kdo co udělal nebo neudělal a jak se došlo k rozhodnutí. Pro mě minulou středu přišel moment, který řekl, budeš dělat tohle a tohle, soustřeď se na to, abys v tom byla dobrá, a zbytek jsem v sobě uzavřela.

Pátrat po tom, jak ostatní komisaři došli ke svým portfoliím, je relevantní, protože možná přijdeme na nějaké systémové chyby - špatná práce vlády, nedostatečné informace od Čechů v Bruselu a podobně. A pakliže na ně přijdeme, máme šanci se jich příště vyvarovat.

Já si myslím, že jsme pro to všichni udělali, co jsme měli, šlo to po několika liniích. Pokud byly upozaděny naše národní zájmy, jde to na vrub tomu, že Česko má dlouhodobě potíže s prosazením svých tezí, a toho, že někdy zbytečně kverulovalo ve chvílích, kdy bylo potřeba být týmovým hráčem.

Nepovažujete za chybu, že ani premiér, ani váš stranický šéf a vicepremiér v posledním týdnu nejeli do Bruselu, aby se tam za vás a za portfolio postavili?
Nemyslím si, že to byla chyba. Vím, že se mezi Prahou a Bruselem hodně telefonovalo. Nelze pominout, že pro ALDE (liberální frakci v europarlamentu, k níž patří Jourové ANO - pozn.red.) byly spravedlnost, práva spotřebitelů a gender velmi silným tématem a chtěli ho. Pan Juncker jim vyšel vstříc.

Jak změníte kabinet vzhledem k tomu, že nedostanete regionální rozvoj? Do týmu si berete svého náměstka na ministerstvu Daniela Brauna a podle mých informací také Tomáše Nejdla, českého experta v Komisi opět na eurofondy.
Samozřejmě že změna portfolia tohoto kalibru bude vyžadovat nové vyskládání týmu. Jednoznačně počítám s Danem Braunem, a co se týče Tomáše Nejdla, myslím, že by se mohl v týmu velmi dobře etablovat, přestože to jeho zaměření je jiné, protože by bylo škoda nevyužít jeho dlouholeté zkušenosti zevnitř Komise.

Přijmete stranické nominanty ČSSD a KDU-ČSL do kabinetu?
Mám stranické kandidáty v seznamu zájemců, mluvila jsem se všemi zájemci z ČSSD a za lidovce, ale rozhodnu se poté, až je posoudím spolu se životopisy ostatních podle jediného, absolutního kritéria. Tím je kvalifikace, zkušenosti, abych měla silný kabinet.

Můžete vůbec odmítnout stranické nominanty? Cena za vaši nominaci byly různé ústupky koaličním stranám.
Bude to samozřejmě vnímáno nedobře, ale myslím, že je odmítnout můžu. Musím zdůraznit, že nehodlám stavět kabinet na koaličním principu.

Už máte datum slyšení?
Bude to pravděpodobně 1. října odpoledne a „grilovat“ mě budou čtyři výbory - pro právní otázky, rovné příležitosti, vnitřní trh a ochranu spotřebitele a spravedlnost a občanské svobody.

Jak se připravujete? Písemné otázky z výborů budete znát předem, ale budou to tři hodiny odpovídání na otázky v rychlém sledu a poslanci se můžou zeptat na cokoli.
Připravuje mě několik lidí, včetně právě Tomáše Nejdla. Mám velmi dobré podklady, v angličtině, z generálních ředitelství, která budu mít pod sebou. Mám v nich historickou retrospektivu uzlových témat, jaké jsou pozice jednotlivých států a politických stran v parlamentu a v jakém je to stadiu. Na to pak navěsím detailnější znalosti, příští týden mě čeká série schůzek v Bruselu. Už jsem udělala asi polovinu složek, docela mi to šlo.

Jedním z vašich klíčových témat je evropský prokurátor. Jaký máte názor na nový úřad, který byste měla postavit na nohy?
Stojím za ním a budu pokračovat ve vyjednávání tak, aby ten návrh byl průchozí, aby evropský veřejný žalobce vznikl. Jsem nicméně toho názoru, že by evropský prokurátor měl fungovat pro oblasti evropského zájmu, to znamená, že jeho pravomoce se mají týkat zúženého okruhu podvodů a korupce na evropských penězích, zejména eurofondech. Tento typ kriminality má často přeshraniční charakter a je potřeba posílit právní zbraně proti němu. Podle mě už jen pro tu sumu 350 miliard eur, které jdou z evropského rozpočtu do koheze, má prokurátor, který bude stíhat jejich zneužití, smysl.

Řada zemí je vůči tomuto úřadu skeptická a rezervované byly v minulosti i české vlády. Jak chcete přesvědčit státy, které hned na úvod dávají žlutou kartu?
Vím, že některé země mu staví žlutou kartu, protože podle nich taková instituce poruší princip subsidiarity a ubírá národní pravomoci. Je to přesně téma, na kterém si budu moct vyzkoušet schopnost vyjednávání. O tomhle tématu jsme se ještě vůbec nebavili, takže nevím, jaký je aktuální názor české vlády.

Při představování před českým sněmovním výborem pro EU jste se vyhnula reakci na obchodní dohodu mezi USA a EU (TTIP) s tím, že to není vaše téma. Situace se změnila. Budete partnerem v debatě o smlouvě. Už víte, jaká bude vaše role?
Můj úkol bude neuhýbat od vysoce nastaveného standardu kvality zboží, které se dováží do Evropy, a je jedno, zda se to bude týkat potravin včetně geneticky upravených plodin, nebo nepotravinového zboží. Evropa má plné právo hájit standardy, které si vybudovala. Stejně tak budu součástí debat o online obchodech a konkrétně toho, jak se střeží a chrání osobní údaje evropských uživatelů nakupujících v amerických e-shopech. Půjde vlastně o to, vybudovat důvěru v tom online prostředí, která je klíčová, pokud má právě tento segment ekonomiky být zdrojem růstu.

Jaký je váš obecný názor na TTIP?
Já tu smlouvu v zásadě podporuju. Přesto sdílím obavy dalších, kteří ji podporují, abychom dokázali být rovnocenným partnerem Spojených států při vyjednávání. Přijde mi tam jako varujících několik věcí, například že pokulháváme v přenosu technologií a výzkumu do reálné ekonomiky a nemůžeme konkurovat dravým americkým firmám. To jsou pro mě momenty, kdy si říkám, že TTIP je dobrá cesta, ale musíme mít velmi dobře na paměti slabiny Evropy a pracovat s tím.

Vaše předchůdkyně ve funkci Viviane Redingová navrhla 40% zastoupení žen ve vedení státních firem a europarlament po vás zřejmě bude chtít, abyste její návrh dotáhla do konce. Jak se s tím chcete popasovat, když je veřejně známo, že nesouhlasíte s kvótami?
Nikdy jsem se nevyjadřovala ke kvótám ve státních podnicích a společnostech. Vyjadřovala jsem se ke kvótám na pozadí sestavování vlády a tehdy jsem řekla, že jsem se nikdy necítila být člověkem, který by potřeboval kvóty, a že by mi vadily. Na zastoupení žen ve státních podnicích si teprve udělám názor. Musím vést debatu s různými institucemi, s paní Redingovou a zeptat se, jak to myslela, podívám se na statistiky a ekonomické racio, které za návrhem je.

Europoslanci se při slyšení zřejmě nespokojí s tím, že si názor teprve vytvoříte.
Já doufám, že ho v té chvíli budu mít vytvořen.

Budete kandidovat na prezidentku? Prý chcete využít Bruselu jako předpolí pro takový krok, píše se v tisku.
To slyším poprvé. Na prezidentský post je už docela nával, ne?

Žen ne.
Tak dobře: nebudu kandidovat. Určitě ne v té nejbližší volbě. Pravda je, že mi to bylo naznačováno různými lidmi, kteří měli pocit, že bych mohla dobře fungovat. Ale já jsem jim říkala, že si sama sebe v té funkci neumím představit. Já se na to cítím mladá.

Kateřina Šafaříková, Lidové noviny