Válková oseká advokátům výnosy

Svou vyhláškou chce srazit mnohatisícové náhrady nákladů soudního řízení, které advokáti inkasují často bez větší námahy, takže z vymáhání drobných pohledávek stále mají slušnou živnost. Tento týden poslala do připomínkového řízení novou vyhlášku o odměnách advokátů, která se týká výhradně drobných pohledávek do deseti tisíc korun.

Jen pro příklad: zatímco dnes musí dlužník pětistovky vedle dlužné částky zaplatit za jeden právní úkon advokátovi až 300 korun, nově by to mělo být podle zjištění Práva 200 Kč. V případě dluhu od pěti do deseti tisíc dluhu dosahuje nyní advokátní tarif za jeden úkon 1500 korun, zatímco nově to má být jen pětistovka. Nutno dodat, že sumy se dlužníkům nastřádají, protože obvykle nezůstává jen u jednoho advokátního úkonu.

Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že snížením tarifů reaguje na stále rozšířenou situaci postupování pohledávek a jejich vymáhání nikoli pro pohledávku samotnou, ale pro částku přiznávanou jako náhradu nákladů řízení. To resort označil za společensky nepřijatelný jev, neboť v jeho důsledku dochází nejen k dalšímu zadlužování zejména sociálně slabých osob, ale také k zahlcování soudů. „Tento návrh by měl zamezit, nebo minimálně omezit tzv. byznys s pohledávkami,“ zdůvodnil resort svůj návrh.

Jen vyhláška místo zákona

A politici takovému řešení tleskají. Už minulý týden se totiž ve Sněmovně rozhořela bitva na stejné téma, když skupina poslanců, zejména TOP 09, přišla s návrhem zákona, který měl odměny advokátů v případě tzv. bagatelních pohledávek osekat na minimum. Podle předkladatelů spory o dlužnou částku jsou vždy téměř jako přes kopírák a nevyžadují složité dokazování. Advokátní kanceláře takové spory řeší jako na běžícím pásu bez potřeby většího nasazení.

„Je pravda, že v bagatelních sporech žádná práce není, většinou se věci jen opisují,“ uvedl Právu zástupce ombudsmanky s dřívější praxí advokáta Stanislav Křeček. Cesta, kterou zvolilo ministerstvo spravedlnosti, je možná, ale past chudoby, která zde – jak říká – vznikla, to rozhodně nevyřeší. Za lepší řešení než předložený poslanecký návrh zákona považují vládní nařízení např. členové ústavně-právního výboru Stanislav Polčák (TOP 09) i šéf výboru Jeroným Tejc (ČSSD). Oba jsou právníci a shodují se v tom, že platit dluhy se musí, ale nelze z jejich přeprodávání dělat výnosný kšeft.

„Nízká odměna šplhá vysoko“

„Jsme svědky opačného extrému, kdy se pohledávka udělá takovým způsobem, že se drobí, přeprodává se a to je špatně,“ řekl Právu Polčák.

Podle něj advokáti často zvyšují počet úkonů, takže nízká odměna šplhá vysoko. Proto je podle něj správné zastropovat počet úkonů, jak to udělalo ministerstvo, a to na pět při jednom sporu.

„Od počátku jsem tvrdil, že daleko lepší cesta je nová vyhláška, s čímž souhlasí i advokáti,“ sdělil Právu Tejc. Připustil, že ale ani vyhláška problémy zcela nevyřeší. Podle něj by bylo ideální, pokud by své dluhy vymáhaly dopravní podniky, banky a další firmy prostřednictvím vlastních právníků, nikoliv externích kanceláří, čímž by se náklady na spory snížily.

Proti poslaneckému návrhu se vyslovila i ministryně Válková, která slíbila urychlenou změnu vyhlášky.

Autoři iniciativy zatím svůj návrh stáhnout nehodlají. „Ministerstvo mělo dost šancí věc napravit,“ řekla Právu Helena Langšádlová (TOP 09). Podle dalšího z autorů, Jana Chvojky (ČSSD), může být ministerská vyhláška kompromisem.

Autorka: Naďa Adamičková