Umanutý hlídač ministryně

V gesci má nejen občanský zákoník, ale i zákon o státním zastupitelství. O ten se politici hádají, mnozí o něm tvrdí, že vláda by jeho prostřednictvím posílila svůj vliv na žalobce.

V dětství chtěl být mikrobiolog, v pubertě spisovatel, později filozof, nakonec se ale stal státním úředníkem. Podle řady politiků jedním z nejmocnějších v zemi.

Démonicky Pelikán nepůsobí, působí uvolněně, žertuje. Jeho kancelář na ministerstvu zdobí několik barevných abstraktních děl i portréty T. G. Masaryka a Václava Havla. Od Vánoc pak také plastová noha figuríny v punčoše, kterou dostal darem od svých podřízených poté, co si zranil vlastní nohu při józe.

I když od svých podřízených sklízí chválu, v politických kruzích dobrý dojem na mnoho lidí nezanechal. Oponenti mu vyčítají, že novelu občanského zákoníku nechal vypracovat za příliš krátký čas, nelíbí se jim návrh zákona o státním zastupitelství.
Exministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil, nyní nestranický europoslanec za TOP 09, se dokonce obává, že Pelikán převzal v resortu veškerou moc. „Ministerstvo spravedlnosti řídí pan Pelikán. To mi nepřipadá správné, neprošel žádnými volbami, není to volený politik, ale přitom má tak obrovskou moc, že ovlivňuje chod české justice,“ řekl Právu.

„Mohu si myslet o paní Válkové cokoliv, je to velmi slabá ministryně, ale prošla volbami a byla zvolena. Má mnohem silnější mandát než Pelikán, který je pouze jedním z přisluhovačů pana Babiše,“ dodal Pospíšil.

„Problém ministerstva je, že dělá to, co dělat nemá, a nedělá to, co dělat má,“ přisadil si bývalý náměstek a jeden z tvůrců občanského zákoníku Filip Melzer. „Ty kroky, které dělá, vedou k tomu, čemu jsme se my snažili zabránit - on jde proti odpolitizování a proti posílení nezávislosti státního zastupitelství. Z toho mám husí kůži. To je závažná věc,“ uvedl pro Právo.

Válková: Šéf jsem já
Ačkoliv drtivá většina oslovených politiků mimo záznam tvrdí, že Pelikán pase po funkci ministra, šéfka spravedlnosti Helena Válková (nestr. za ANO) se výměny neobává.

„Můj první náměstek je samozřejmě zdravě ambiciózní, ale myslím, že to platí i o jiných chytrých mladých lidech, se kterými jsem vždy ráda spolupracovala. Nemám tedy v tomto ohledu ani s ním problém,“ řekla Právu.

„On řídí největší a nejviditelnější sekci na ministerstvu, o tom, že by však řídil ministerstvo, nevím. A protože sama rozhoduji prakticky o všem, co je podstatné, nevím, z čeho konkrétně tyto fámy pramení,“ podotkla. Na druhé straně je Pelikán podle ní někdy dost tvrdohlavý při prosazování svých návrhů. „Je pak na mně jej věcně přesvědčit, protože v odborné oblasti by měla vždy platit více síla argumentů než silová řešení. Samozřejmě že politickou odpovědnost nesu já, a proto musím mít i poslední slovo,“ dodala Válková.

Zastání má Pelikán i u šéfa ústavně-právního výboru Sněmovny Jeronýma Tejce (ČSSD). „Naše vztahy s panem Pelikánem jsou nadstandardní. Je to člověk, který rozumí právu. Naráží, stejně jako já před osmi lety, na to, že legislativa a Sněmovna fungují jinak, než jak jsme byli zvyklí v advokacii. S tím asi může mít určitý problém. Na některé věci máme jiné názory, ale myslím si, že z hlediska spolupráce problém nemáme,“ řekl Právu.

Maminka to chtěla jinak
Proč však spekulace o rostoucí moci umanutého Pelikána vůbec vznikají? Snad kvůli tempu, které ministerstvo po jeho příchodu na úřad v červnu loňského roku nasadilo?

Hned od července začala platit vyhláška, podle které mají advokáti nárok na nižší odměny za vymáhání drobných pohledávek, než jak tomu bylo předtím. Ministerstvo tak chtělo zastavit obchodování s posledními penězi chudých. Krok sklidil obrovskou kritiku zejména ze strany České advokátní komory. Už v minulém funkčním období Pelikán patřil k největším odpůrcům nového občanského zákoníku. Když tedy nastoupil do funkce, ihned začal pracovat na jeho novele. Vznikla přes léto.
K práci si přizval dokonce i studenty právnické fakulty, kteří mu dělali rešerše. To rozhněvalo Pelikánovy oponenty. Tvrdí, že boj proti zákoníku je osobní, že Pelikán jej vede proto, aby se zavděčil své matce Ireně Pelikánové, která je soudkyní soudního dvora EU v Lucemburku a v komisi ke změně občanského zákoníku seděla.

„Na určité otázky v občanském zákoníku měla maminka jiný názor, oni teď mají v ruce tužku a tak ten názor, který mají, chtějí prosadit,“ řekl Právu Melzer.

S nelibostí na navrhované změny nahlíží i tvůrce zákoníku Karel Eliáš. „Novelizační návrhy nepovažuji za kvalitní. Řekl bych, že pan náměstek má dobrý úmysl zákoník zlepšit, ale bohužel si neuvědomuje limity vlastní kvalifikace a znalostí svých spolupracovníků. Je, myslím, velká chyba, že ministerstvo ignorovalo politické zadání Sněmovny a vlády provést nejprve analýzu uplatňování zákoníku v praxi,“ řekl Právu.

Pospíšil to vidí podobně. „Občanský zákoník jsem nenapsal já, napsali to odborníci, dělali to deset let. V tom zákoně jsou určitě vady, není možné napsat dokonalé dílo o tisících paragrafů. Čekal bych od pana Pelikána, který je středovým advokátem, že bude přistupovat k tomuto dílu s jistou mírou pokory a společenské odpovědnosti.“ Exministr míní, že není možné problémy zákona přehlížet, ale Pelikánova kritika podle něj „neodpovídá snaze najít objektivní problémy a odstranit je, ale zákon pošlapat, zdiskreditovat, označit jej za špatný. Je mi líto, že je v tom tak osobně zaujatý, že chce za každou cenu dokázat, že je ten zákon špatně.“

Profesor mi nerozbil autíčko
Pelikán nařčení odmítá.

„Mně pan profesor Eliáš nerozbil autíčko, nemlátil mě ve školce po hlavě, nevím, jaká osobní motivace by v tom mohla být,“ zasmál se.

„Mně jde o občanský zákoník. Já jsem člověk, co nemá rád konflikty, nedělají mi dobře. Pokud se do nich pouštím, pak jen proto, že mi o něco jde. Vstoupil jsem do státních služeb proto, abych něco změnil, ne proto, abych tu setrval.
Mám na věci poměrně silné názory a mám v povaze je vyslovovat,“ řekl.

Vliv prvního náměstka na ministerstvo dokresluje kupříkladu i způsob, jakým do úřadu přivedl Kláru Cetlovou na post vrchní ředitelky justiční sekce, kde dohlíží nad soudci a státními zástupci. Právnička s patnáctiletou kariérou ve státních službách je životní partnerkou miliardáře Daniela Křetínského, který je spoluvlastníkem a výkonným šéfem Energetického a průmyslového holdingu. Možný střet zájmů se však Pelikán rozhodl nevzít v potaz a Cetlovou si prosadil. „Kláru jsem přemlouval dva měsíce,“ svěřil se na Facebooku.

Mohou za to pekaři?
Vítězstvím pro Pelikána skončil i spor o jmenování Jana Sváčka místopředsedou Vrchního soudu v Praze. Sváčka na post doporučila výběrová komise ministerstva, kterou chtěla Válková vyslyšet, proti se však postavily protikorupční iniciativy, hnutí ANO a Pelikán. Podle serveru justice dokonce pohrozil Válkové, že pokud Sváčka jmenuje, on v resortu skončí.

Válková zůstala ve svém odhodlání Sváčka jmenovat mezi politiky takřka sama a podporu získala pouze od soudců. Začalo se hovořit o tom, že ANO svou ministryni vymění. Krk jí zachránil samotný Sváček, když se funkce vzdal.

„Vliv Andreje Babiše se s nástupem Pelikána do resortu nepoměrně zvýšil,“ domnívá se poslanec ústavně-právního výboru, který si nepřál být jmenován. Ale proč si Babiš vybral za svého pobočníka právě jeho? Oslovil jej ihned po volbách, nejdřív si Pelikána přivedl k sobě na finance. Až když odešla ze spravedlnosti bývalá náměstkyně Hana Marvanová, poslal ho Válkové jako náhradu.

Někteří zasvěcení si myslí, že Pelikán udělal na Babiše dojem zejména svou kritikou Miroslava Kalouska (TOP 09), po které přišel v roce 2012 o post radního v Českém telekomunikačním úřadu, na nějž ho nominoval tehdejší ministr průmyslu Martin Kuba (ODS). Další se zase domnívají, že Pelikánovi pomáhají jeho rétorické schopnosti. Skutečnost může být však daČeská leko prozaičtější. Pelikán totiž v roce 2010 zastupoval pekárenskou společnost Penam, která patří k Babišově Agrofertu, ve sporu proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten Penam a další dvě pekárenské společnosti obvinil z kartelové dohody na růstu cen pečiva. I když soud pekárenské společnosti prohrály, Pelikánovi verdikt neuškodil.

„Já pracovně komunikoval pouze s panem Bílkem (Alexej Bílek, šéf právní divize Agrofertu - pozn. red.). Možná jsem zanechal dobrý dojem, to mohl být jeden z důvodů, proč mě mohl Babiš oslovit,“ přiznal Právu Pelikán, který měl k politice blízko i fyzicky - bydlí totiž přímo naproti Sněmovně na pražské Malé Straně.

Původně však o tom, že by šéfa Agrofertu následoval, ani neuvažoval. „Když zakládal hnutí ANO, tak jsem Babišovi nevěřil. Postupně mě přesvědčily jeho kroky. Věřím mu plně, protože jsem ho viděl zblízka při práci a vím, že to myslí dobře. Myslím si, že poslední volby byly poslední možností, jak změnit směřování země v rámci běžných demokratických postupů nerevoluční cestou,“ řekl Právu Pelikán.

Tvrdí, že jeho cílem na ministerstvu je napravit stav české justice a zlepšit práci soudů. Proces kočírování exekutorů, po kterém snad všechny strany před volbami volaly, už prý probíhá: „Z toho hlediska to neuvádím jako svou prioritu, to už je v procesu.“ Poslanec z ústavně-právního výboru Sněmovny Martin Plíšek (TOP 09) se však domnívá, že ve věci by Pelikán měl něco učinit. „Zákon posilující dozor nad exekutory zatím nepředložil. Jeho legislativní činnost ohledně exekutorů proto musejí nahrazovat poslanci vlastními návrhy,“ řekl Právu.

Co však nejvíce Pelikánovi politická opozice vyčítá, je zákon o státním zastupitelství, který podle ní posiluje personální pravomoci ministra spravedlnosti. Ten by prý mohl téměř volně vykonávat veškerá personální rozhodnutí v systému státního zastupitelství a nemusel by respektovat výsledky výběrových řízení. To z ministra činí de facto hlavu státního zastupitelství a vytváří prostor pro ovlivňování vyšetřování korupčních kauz podle zájmu vlády, namítají někteří odborníci.

Pelikán se však brání. „Mně vadí, že se zaměňuje ,politizace’ za ,vstup moci výkonné’. Vždyť výkonná moc je legitimní mocí ve státě a je úplně normální, že má některé pravomoci. Bylo by divné, kdyby je neměla. Onálepkovat cokoliv, že je to politizace, mě mrzí,“ ohradil se Pelikán.

Gurmán na kole
Pelikán se narodil 18. října 1979 v Praze v právnické rodině. Veřejnosti je vedle matky znám i otec Dragutin Pelikán, který přednášel na právnické fakultě dějiny se zaměřením na ruskou právní historii.

„Jsem právem poznamenán. Ale já chtěl být odmala mikrobiolog, akorát jsem pro to nic nedělal. Přečetl jsem si knihu Přemožitel neviditelných dravců, to je životopis Louise Pasteura. Mě to tak uchvátilo, že jsem se rozhodl, že budu mikrobiolog. Tahle představa mi trvala dlouho. Pak mi ale došlo, že bych pro to musel něco dělat, tak mě to zase pustilo,“ vzpomněl na své dětství Robert Pelikán.

Po studiu gymnázia si podal přihlášku na právnickou i filozofickou fakultu. Tu druhou však nedostudoval: „Bylo to náročné. Práva byla pro mě jednoduchá, znal jsem to z domova.“

Do advokátní kanceláře Císař Češka Smutný a spol. přišel už za studií v roce 2002. „Nastupovala tam tehdy moje matka. Já pracoval jako její asistent. Pak přešla do Lucemburku, kde jsem byl také v roce 2006 sedm měsíců na stáži. Emancipoval jsem se a posléze jsem dostal nabídku od Linklaters,“ popsal.

Práce mu vyhovovala a pokračoval by v ní snad prý do konce života, kdyby se britská kancelář nerozhodla z Prahy odstěhovat. „Založili jsme proto vlastní kancelář Vrána a Pelikán,“ uvedl.

Od roku 2004 zároveň učí na Právnické fakultě Karlovy univerzity. Právě na akademickém poli má nejvyšší ambice - práci advokáta prý dělá především kvůli obživě. „Jsem rozmařilý, rád se dobře najím. To z platu univerzitního pedagoga nelze. Advokacie pro mě byla doplněk. Dávala mi látku pro akademickou činnost,“ vysvětlil.

Když dostal nabídku od Babiše, svůj podíl ve firmě za dva milióny korun prodal. Zároveň svou advokátní praxi přerušil.
Práce na ministerstvu ho prý zatím naplňuje. Do budovy úřadu ve Vyšehradské ulici v Praze jezdí z domova na kole, když má čas, uprostřed kanceláře si zacvičí jógu. To se mu však naposledy před Vánoci vymstilo. Při jednom složitějším cviku si poranil nohu v koleni.

Pelikán je pět let rozvedený, z manželství má sedmiletého syna.

Autorka: Karolina Brožová