Těžaři šidí stát na poplatcích. Teď s tím mají přestat a navíc zaplatí dvakrát tolik

Stát chce udělat pořádek v tom, kolik mu těžební společnosti platí za nerosty, které mu patří.

Po více než dvaceti letech plánuje nejen zvýšení příjmů z dosavadních téměř 600 milionů ročně na dvojnásobek, kompletně chce změnit i metodiku výpočtu úhrad.

Dosavadní způsob je totiž mimořádně komplikovaný a těžko kontrolovatelný, což ve výsledku vedlo k tomu, že firmy státu platily výrazně méně, než měly.

Podle statistik z roku 2012, které má MF DNES k dispozici, tak například těžaři kaolinu odvedli do státních a obecních pokladen jen 0,6 procenta z tržeb, vyhláška stanovovala osm procent. Těžaři ropy odvedli jen 3,95 procenta tržeb, platit měli pět, a z vysokoprocentního vápence putovalo eráru dokonce jen necelé procento místo deseti.

V současnosti se výše úhrad počítá z hodnoty vytěžených nerostů, podle navrhované novely horního zákona, která míří na vládu, by to však od poloviny příštího roku mělo být z jejich množství. U hnědého uhlí, které se na celých odvodech podílí až ze 40 procent, se pak budou platby počítat podle výhřevnosti. Kolik ve výsledku hnědouhelné firmy státu zaplatí, bude tedy záviset především na kvalitě samotného uhlí.

„Návrh upouští od stávajícího výpočtu úhrad zejména z důvodu obtížné kontroly těžebními organizacemi vyčíslené výše úhrad a přetrvávajících problémů s jejich výběrem,“ vysvětluje Miroslav Kynčl z tiskového odboru ministerstva průmyslu, které novelu vypracovalo.

Stát chce od těžařů miliardu Novela zákona by rovněž měla přinést zvýšení příjmů z těžby. Výši poplatků dlouhodobě kritizují jako příliš nízkou nejen ekologové, ale ostře se proti ní ohradil i ministr financí Andrej Babiš (ANO). Ten požadoval původně zvýšení až na desetinásobek. Po více než půlročním přetahování s ministrem průmyslu Janem Mládkem (ČSSD), který vyslyšel obavy hnědouhelných společností z přílišného dopadu do jejich hospodaření, však ministerstvo financí podle mluvčího Radka Ležatky souhlasí s aktuálním návrhem, který má příjmy zdvojnásobit.

Podle Vladimíra Budínského, člena představenstva největšího těžaře hnědého uhlí Severočeských dolů, to pro společnost bude znamenat roční platby ve výši zhruba 300 milionů korun.

„Toto navýšení by mohlo vést k velmi citelnému každoročnímu nárůstu nákladů Vršanské uhelné o zhruba 50 milionů korun,“ vypočítává zase Vladimír Rouček, generální ředitel Vršanské uhelné. Při hrozbě výrazně vyššího navýšení však těžaři s navrhovanou úpravou v zásadě souhlasí.

Přelom roku přinesl přitom v Severočeských dolech jednu významnou personální změnu. Generálním ředitelem se od prvního ledna stal dlouholetý šéf Českého báňského úřadu (ČBÚ) Ivo Pěgřímek. ČBÚ pod jeho vedením přitom s ministerstvem průmyslu návrh novely vypracoval. Podle svého vyjádření však nemohl Pěgřímek výši odvodů svého budoucího zaměstnavatele z pozice ředitele úřadu ovlivnit. Podílel se totiž pouze na přípravě samotné novely o způsobu výpočtu plateb, ne už však souvisící vyhlášky, která stanovuje jejich výši. To potvrdilo i ministerstvo průmyslu.

Autor: Jan Brož