Test Babišovy síly: zákon o prokazování majetku a elektronická evidence tržeb

Z médií
Zpět na Zprávy

Ministra financí Andreje Babiše (ANO) čeká test jeho skutečné síly a vlivu v politice. Chce prosadit dva zákony – o zavedení elektronické evidence plateb v hotovosti a prokazování legálnosti nabytého majetku. Připravované zákony mají podle Babišových slov změnit atmosféru ve společnosti, posílit možnost finančních orgánů zeptat se po původu majetku, omezit případy, kdy se lidé s velkými, ale podivně nabytými majetky vysmívají státu, jemuž neodvádějí téměř žádné daně.

Měly by rovněž zamezit daňovým podvodům a situacím, kdy pracovníkům finančních úřadů může kdokoli vynadat za to, že se ho odvážili zeptat na to, odkud že bere peníze na drahé vily, osobní vozy či okázalý způsob života.

Babiš: Ročně uteče přes sto miliard
„Česko na daňových podvodech přijde ročně o 108 miliard korun. Všechny úniky se zastavit nepodaří, přesto existuje možnost státu vrátit alespoň 60 miliard korun,“ prohlásil Babiš na včerejším setkání lídrů českého stavebnictví v České národní bance. I proto usiluje o posílení finanční a celní správy a chce prosadit zmíněné zákony.

Otevřenou otázkou ovšem je, co se z bohulibých záměrů podaří nakonec prosadit, upozorňují politologové a ekonomičtí analytici. V Česku se totiž během schvalovacího procesu původní záměr zákona začne nezřídka dosti odlišovat od vládou schváleného paragrafovaného znění.

Opozice návrhům vystavila stopku
Proti návrhu zákonů z dílny ministerstva financí se již vymezily pravicové strany TOP 09 a ODS. Ani jedna ze stran nesouhlasí s tím, že důkazní břemeno přejde ze státu na podezřelého a že bude podle jejich názoru jen na libovůli finančních orgánů, na koho se zaměří a koho se na jeho majetek zeptají. Zákony podle opozičních hlasů mohou přispět k omezování podnikání, zvyšování administrativní náročnosti, otravování slušných podnikatelů.

Pro zástupce KSČM je zákon o prokázání majetku naopak až příliš měkký a benevolentní.

Silný odpor se dá očekávat i ze strany lobby malých trhovců, restauratérů a poskytovatelů různých služeb. Zvláště u návrhu zákona, kterým by se měla zavést on-line elektronická kontrola přímých plateb. Politici, kteří svoji voličskou základnu stavějí na těchto skupinách, by mohli – a to napříč politickým spektrem – přicházet s nejrůznějšími pozměňovacími návrhy.

Podle ekonomů, ale i podle policistů zaměřených na hospodářskou kriminalitu a pracovníků finanční správy budou v těchto zákonech rozhodující i detaily. Pozměňovací návrhy, které v průběhu schvalování přijdou, mohou dopady zákona výrazně snížit.

Koalice pro zákony
Vládní koalice záměry obou zákonů podpořila, ve Sněmovně má přitom pohodlnou většinu. Přesto může vyvstat řada neočekávaných problémů. První náznak přišel od České pirátské strany. Ta sice není parlamentní stranou, ale přesto s ní musí politické hnutí ANO například vážně počítat v Praze. Pirátům se nelíbí, že zakázka na vytvoření systému elektronické evidence tržeb by neměla být veřejná a nemá se o ní vést ani žádná veřejná debata.

MF se brání tím, že systém by měl být dokonale ochráněn před podvodníky a zneužitím, samozřejmě s tím, že při vypsání zakázky bude dodržen zákon. Brání se poukazem na to, že obdobně v analogických případech postupují i další evropské země.

ČSSD, které neprošly do koaliční smlouvy registrační pokladny ani majetková přiznání, může tlačit Babiše ke zpřísnění obou zákonů.

Podle politologů nelze opomenout ani časové hledisko. Pokud by totiž zákony pomohly výběr daní zlepšit a následně umožnily snížit například sazby daně z přidané hodnoty, efekt by se dostavil nejspíš v době, kdy se začnou připravovat nové parlamentní volby. To by mohlo Babišovu hnutí dát trumfy do ruky a znervóznit politiky i volební štáby ostatních stran včetně těch koaličních.

Autor: Jiří Vavroň

Pokračujte ve čtení