Temelín se Rusku vzdaluje

Nejde o oficiální kritérium, ale málokdo o tom pochybuje - politické preference sehrají roli při výběru dodavatele pro případnou stavbu dalších dvou temelínských jaderných bloků. Politické napětí mezi EU a Ruskem kvůli Krymu může ublížit nabídce česko-ruského konsorcia MIR.1200 plzeňské Škody JS se státní korporací Rosatom.

Co to znamená z hlediska výběrového řízení, které na největší zakázku v historii ČR za téměř tři stovky miliard korun organizuje tuzemská energetická jednička ČEZ? Možné jsou dva závěry. Zesílí tlak na ukončení tohoto tendru bez vyhlášení vítěze a následný odklad celého temelínského projektu o několik let. Nebo stoupnou šance konkurenční nabídky americko-japonské společnosti Westinghouse. Vzhledem k poslednímu vývoji, kdy ani ČEZ s Temelínem zjevně nespěchá, je to méně pravděpodobná varianta.

Ministerská masáž Ministři Martin Stropnický (ANO) a Jiří Dienstbier (ČSSD) včera uvedli, že si zakázku pro ruskou firmu v Temelíně představit nedokážou. „Nekomentuji,“ uvedl k tomu vládní zmocněnec pro rozšíření Temelína Václav Bartuška. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale upozornil právě na to, že politické preference nejsou oficiálnímkritériem tendru. ČEZ zase zdůrazňuje, že situace kolem Ukrajiny podtrhuje význam energetické soběstačnosti jednotlivých zemí. To je spíše argument pro dostavbu, ale není řečeno, v jakém časovém horizontu.

„Pokud by napětí eskalovalo, pak by se to v dlouhodobém horizontu zřejmě odrazilo v dalšímposílení důrazu na energetickou bezpečnost a tím i posílení jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. Na samotný tendr to však vliv nemá,“ zdůrazňuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Důvodem pomalejšího temelínského tempa ale pro ČEZ zjevně bude nižší očekávání ohledně budoucí spotřeby elektřiny.

Šance pro české firmy?

Od počátku výběrového řízení bylo nicméně jasné, že zvláště politici se kromě oficiálních parametrů jako kvalita technologie či cena soustředí také na neoficiální kritéria. A vzhledem k tomu, že stát je majoritním akcionářem ČEZ, nejsou politické debaty zanedbatelné.

Jedním z neoficiálních kritérií byl také počet očekávaných českých subdodávek. V tomto směru mělo výhodu právě konsorcium MIR.1200 - vzhledem k tradičním vazbám na Rusko v české jaderné energetice. Své šance tak s Rosatomem spojuje řada českých firem jako Sigma, Vítkovice Machinery nebo PSG. Odklad Temelína by byl špatnou zprávou také pro významnou část českého průmyslu.

Druhým neoficiálním kritériem temelínského tendru byla politika spojená s energetickou bezpečností. Tady silně zaznívala mimo jiné obava z přílišné závislosti na Rusku v energetice, když Česko už dováží ruskou ropu, plyn a momentálně i veškeré jaderné palivo pro elektrárny v Temelíně a Dukovanech. Zmocněnec Bartuška původně zastával názor, že by se Rusové vůbec temelínského tendru zúčastnit neměli, když už ale byli k výběrovému řízení připuštěni, slíbil, že jim nebude nijak škodit. Jisté nicméně je, že ukrajinská krize a napjaté vztahy sMoskvou přidávají další argument odpůrcům „ruského Temelína“.

Rosatom pochopitelně zdůrazňuje, že takto by se rozhodovat nemělo. „Temelínský tendr je vedený podle zákona o veřejných zakázkách. Politická hlediska nejsou kritériem hodnocení,“ řekl šéf české pobočky Rusatom Overseas Zdeněk Šíma.

Možnosti, že současné temelínské výběrové řízení neskončí vyhlášením žádného vítěze, nasvědčují i vyjádření politiků, kteří by chtěli nějak vrátit do hry vyřazenou francouzskou Arevu - v nějakém příštím tendru. Takto se vyjádřil i prezident Miloš Zeman s tím, že by zařazení Arevy (a případně i jihokorejského investora) do případné příští soutěže mohlo přispět ke snížení ceny budoucích bloků Temelína. Je nicméně sporné, zda by právě Francouzi mohli tuto roli sehrát -podle řady zdrojů z jaderného odvětví jsou jejich reaktory ve srovnání s konkurencí příliš drahé. Navíc je tu logická otázka - pokud Zeman tvrdí, že Areva podala špatnou nabídku a přesto se má vrátit do hry, proč by nemohl něco podobného do budoucna požadovat někdo další?Výběr temelínského dodavatele by se tak mohl protahovat donekonečna.

Americko-japonský Westinghouse na druhé straně uvádí, že pokud jde o výběr temelínského dodavatele, z řady důvodů „je už zítra pozdě“. Výkonný šéf Westinghouse v Česku Pavel Janík zdůrazňuje, že rychlý výběr technologie by společnosti ČEZ pomohl pochopit náklady a způsob dodávky, což by umožnilo dojednat všechny otázky spojené s financováním temelínské dostavby. „Další odklady byměly dopad na konečné náklady projektu rozšíření Temelína,“ říká Janík a upozorňuje na možný budoucí růst úrokových sazeb a cen komodit.

Česko by tak podle Westinghouse mohlo propásnout příležitosti, pokud jde o povzbuzení hospodářského oživení a konkurenční schopnosti tuzemské ekonomiky, vytváření pracovních míst, rozvoj technologií a následně i získávání nových zakázek pro české firmy v zahraničí. Faktické zrušení tendru by mohlo také zhoršit reputaci v očích zahraničních investorů.